Na rozdíl od politických věrozvěstů světlých zelených zítřků dokazují tento týden zveřejněná oficiální statistická čísla Eurostatu zničující dopad nezvládnuté zelené tranzice na průmyslovou produkci většiny členských zemí. Dosavadní lokomotiva unijní ekonomiky Německo zpomaluje tak, že má brzděním do běla rozpálená kola. Přitom propad průmyslu v eurozóně je horší než v celé EU. Což je další odpověď na četné otázky, zda a jak výhodná je společná měna euro.

V listopadu 2023 se sezónně očištěná průmyslová výroba v porovnání s předchozím měsícem snížila o 0,3 % v eurozóně a o 0,2 % v celé EU. Tato čísla zveřejnil 15. ledna statistický úřad Evropské unie Eurostat. V říjnu 2023 se průmyslová výroba v eurozóně snížila o 0,7 % a v EU jako celku o 0,5 procenta. Tento klesající trend unijního průmyslu ještě více ilustrovalo meziroční srovnání: v listopadu 2023 se ve srovnání s listopadem 2022 průmyslová výroba snížila o 6,8 % v eurozóně, v celé EU o 5,8 procenta.

Při dalším dělení jsou ještě více znepokojivé trendy: pokles průmyslové výroby v eurozóně v listopadu 2023 ve srovnání s listopadem 2022 byl nižší o 10,3 % u kapitálových investic, o 8 % u zboží dlouhodobé spotřeby, o 6,9 % u zboží krátkodobé spotřeby a o 5,2 % u meziproduktů, zatímco výroba energie vzrostla o 0,8 %. V celé EU průmyslová produkce investičního kapitálu spadla o 8,7 %, zboží dlouhodobé spotřeby o 8,4 %, meziproduktů o 5,6 % a zboží krátkodobé spotřeby o 3,8 %, zatímco u energie se výroba zvýšila o 1 procento.

Průmyslová výroba v EU v listopadu 2023 jako % změna proti listopadu 2022

Zdroj: Eurostat

Hlavní evropské odborové organizace v kontextu publikace dat Eurostatu podle zprávy portálu Euractiv vyjádřily hluboké znepokojení nad rozsahem průmyslového úpadku EU s tím, že strukturálně vysoké ceny energie nadále pustoší klíčový pilíř ekonomiky bloku.

Meziměsíční produkce investičních statků, jako jsou budovy, stroje a zařízení, se v listopadu v celé Unii snížila o 0,8 % po poklesu o 0,7 % v říjnu. Produkce kapitálových statků byla také v listopadu o 8,7 % nižší ve srovnání se stejným měsícem roku 2022. „Čelíme velmi znepokojivé situaci,“ řekl Euractivu konfederační tajemník Evropské odborové konfederace Ludovic Voet. „Tato čísla jsou kanárkem v uhelném dole: nejvíce jsou zasaženy dlouhodobé investice do budov a vybavení. … Nedostatek investic, který dnes vidíme, má již dramatické důsledky pro pracující komunity.“ Podle varování Voeta se „…továrny zavírají a pracovní místa jsou rušena právě v těch odvětvích, která Evropu pozvedla tam, kde je dnes.“

Patří sem zejména energeticky náročná odvětví, mj. výroba hliníku , hnojiv a produkce chemického průmyslu. „Deindustrializace je jasným a současným nebezpečím, zejména pro energeticky náročná odvětví, která jsou životně důležitá pro ekosystémy na ně navazující,“ řekl Tobias Gehrke, špičkový úředník v Evropské radě pro zahraniční vztahy.

Mezi členskými státy, za které jsou k dispozici údaje, byl největší meziroční pokles zaznamenán v Irsku (-30,4 %), Belgii (-11,6 %) a Bulharsku (-10,9 %). Nejvyšší nárůst byl zaznamenán v Dánsku (+14,4 %), Chorvatsku (+4,8 %) a Švédsku (+3,4 %).

Meziměsíční porovnání mezi 6-11/2023 vybraných zemí EU:

Tabulka: autor z údajů Eurostatu

Meziroční porovnání týchž zemí v rozdílu vývoje průmyslu mezi 6-11/2023 a 6-11/2022:

Tabulka: autor z údajů Eurostatu

Jak vidno z následujícího grafu, který vychází z průmyslové výroby v EU v roce 2015 jako základny (100 %) pro měření v dalších letech, po covidovém prudkém propadu v roce 2020 se loni po krátkém vzestupu v letech 2021 až 2022 začala průmyslová produkce opět snižovat, což postihlo ještě více země eurozóny.

Průmyslová výroba v EU a eurozóně (2015 je 100 %)

Zdroj: Eurostat

Při porovnání indexů za průmysl celkem, kalendářně a sezónně očištěných ve srovnání se základnou roku 2015 (100 %), je dnes Česko na 113,1 %, Polsko na skvělých 148 %, Slovensko na 107,9 %, ale Německo zaznamenalo obrovský propad na 91,6 procenta. Jak k tomu v titulku k příslušnému grafu na datech Spolkového statistického úřadu (Destatis) poznamenal britský deník The Financial Times, tvrdý propad německého průmyslu způsobily vysoké ceny energie, přičemž energeticky náročné německé průmyslové podniky proti celému průmyslu poklesly ještě jednou tak hluboko.

Průmyslová výroba v Německu celkem a výroba energeticky náročná

Zdroj: Financial Times podle Destatis

Ovšem německá vláda na začátku letošního roku slovy vicekanlécře Roberta Habecka především jásala, že podíl z celkové roční výroby (nikoli hodnocené po měsících či dokonce dnech) ze solární a větrné energie již dosáhl 55 %, když celkový jmenovitý výkon těchto přerušovaných zdrojů činí 150 GW, tedy dvojnásobku maximální denní zátěže německé elektroenergetiky. Tyto nespolehlivé zdroje ovšem supluje v době nedostatku nadále hlavně produkce z uhlí (38 GW) a zemního plynu (32 GW). Obě větvě paralelní německé energetiky musí být jako ekonomicky neživotaschopné masivně dotované. Navíc se k nim musí vybudovat nesmírně silné a astronomicky drahé přenosové sítě s velmi komplikovaným řízením. To vše vede k německým cenám elektřiny (a potažmo i plynu, z něhož Němci masivně elektřinu vyrábějí), které se světem nejsou konkurenceschopné. Fakta o úpadku německého průmyslu to dokládají.

Německý vývoj energetiky je silným varováním pro české politiky za zákonodárce, kteří by pod tlakem zelené lobby a její nové oligarchie chtěli německé sebevražedné vzory zelené tranzice opisovat. Už také proto, že význam českého průmyslu pro ekonomiku ČR je z hlediska tvorby HDP ještě větší než v Německu.