O ušetřených penězích v resortu nemůže být řeč. Existují pochybení v centrálním registru vozidel a při financování průplavu Dunaj–Odra–Labe

Když ministerstvo dopravy letos na jaře s velkou pompou sdělovalo, že zajistilo nového provozovatele problematického centrálního registru vozidel, ohánělo se mimo jiné finanční úsporou. Jak se nyní ukazuje, až takový úspěch to není.

Týdeník Euro získal z resortu dokumenty, které průvodní proklamace vyvracejí. Včetně toho, proč bylo při výběru partnera využito zvláštního ustanovení zákona o zadávání veřejných zakázek, takzvaného jednacího řízení bez uveřejnění. Z dokumentů je zřejmé, že ministerstvo nevypsalo otevřené řízení, přestože mělo. A podle dostupných údajů až na poslední chvíli oslovilo vytipovaného partnera, společnost ICZ, se kterým v rekordně krátkém termínu uzavřelo smlouvu.

Správu registru vozidel převzalo ministerstvo dopravy od ministerstva vnitra vloni 9. července. Asi po hodině provozu nový systém selhal a od té doby se potýkal s fatálními problémy. Vedení resortu tehdy kritizovalo svoje předchůdce za to, že novou soutěž na dodavatele prakticky nepřipravili.

Superrychlíci

Ministerstvo dopravy, které mělo spoustu času zajistit kvalitní chod registru, nebylo schopné připravit otevřené výběrové řízení. A to ani za vedení Pavla Dobeše (LIDEM), Zbyňka Stanjury (ODS), ani stávajícího ministra v demisi Zdeňka Žáka. Ministerstvo vytvořilo zdání nouze a krajně naléhavého případu, ve kterém lze použít zvláštní ustanovení zákona o veřejných zakázkách – uzavření kontraktu napřímo.

Velké pochyby do rozhodnutí především prvního náměstka ministra dopravy Lukáše Hampla vnáší překotnost uzavření smlouvy se společností ICZ, která systém nebudovala a ani ho nespravovala. Navzdory tomu ji ministerstvo napřímo oslovilo tři dny před koncem účinnosti smlouvy s ATS–Telcom.

Kritéria náročnosti, respektive časté výpadky systému byly známy zhruba devět měsíců. Přesto měla podle získaných informací firma ICZ pouhých několik hodin na přípravu nabídky na převzetí jednoho z největších informačních systémů ve veřejné správě.

Ve výzvě zadavatele bylo navíc ukotveno, že zájemce musí být na každé jednání pozván nejméně tři dny předem. Ve skutečnosti se druhé jednání uskutečnilo hned den po jednání prvním. Navíc proběhlo v neúřední den – v sobotu – v budově ministerstva dopravy. Z časových souvislostí vyplývá, že šlo asi o nejrychlejší úřednický akt v historii České republiky. Úředníci se v pátek 29. března seznámili na dotčených odborech svého úřadu, zkontrolovali a schválili čtyřiatřicetistránkový návrh smlouvy, který firma ICZ předložila. Stačilo razítko a podpisy a kontrakt byl uzavřen.

Tato rychlost buď ukazuje na genialitu náměstka Lukáše Hampla a jeho lidí, nebo na to, že celý kontrakt byl předem důkladně připraven a předjednán. V takovém případě by se aktéři pohybovali na hraně trestného činu sjednání výhody při zadání veřejné zakázky, zneužití informací, pletich při veřejné soutěži a dalších alternativ.

Ministerstvo dopravy se přes urgence týdeníku Euro k zjištěným faktům nevyjádřilo. "Omlouváme se, nicméně musíte prosím vydržet, jste v pořadí (všichni mají urgentní dotazy, navíc dnešek byl, jak jste asi zaregistroval, hektický z důvodu odvolání tří ředitelů podřízených organizací). Na váš dotaz určitě odpovíme během tohoto týdne," slíbil mluvčí Martin Novák.

Jasná čísla

Když ministerstvo koncem července roku 2012 uzavřelo smlouvu o podpoře centrálního registru vozidel se společností ATS-Telcom, úřad jí vyplácel za registr měsíčně milion 390 tisíc bez DPH. Ve smlouvě o zajištění provozu aplikace centrálního registru vozidel s ICZ z letošního 30. března se suma za měsíční plnění přehoupla na dva miliony 420 tisíc korun bez DPH, včetně náhrady na migraci dat ve výši dvou milionů korun.

Kdyby ministerstvo dále spolupracovalo s ATS-Telcom, roční náklad na uvedené služby by činil 16 milionů 680 tisíc korun bez DPH. V případě ICZ resort zaplatí 31 milionů 400 tisíc bez DPH. Pro úplnost, celkové výdaje na celorepublikový provoz registru jsou mnohem vyšší. Zde jde jen o fungování aplikace registru, další služby dodávají Telefónica Czech Republic a AutoCont.

Ze získaných podkladů vyplývá, že navzdory většímu rozsahu, časové a technologické náročnosti služeb byla cena ATS-Telcom o padesát procent výhodnější. ICZ tedy poskytuje služby o 14 milionů 720 tisíc korun dráž. U ostatních dvou souběžně uzavřených veřejných zakázek s Telefónicou Czech Republic a AutoContem nejsou smlouvy k dispozici, takže je není možné srovnatelně jako v případě ICZ posoudit.

Nově měla být dohodnuta nižší kvalita služeb. V ujednání u hlavního parametru, dostupnosti samotného registru, snížilo ministerstvo požadavek z deseti a půl hodiny během sledovaného dne na deset hodin.

Pozměněna byla i smluvní zajištění nároků ministerstva dopravy v případech "prodlení" – tedy nefunkčnosti systému. Zatímco ve smlouvě s ATS-Telcom byla při patnácti hodinách nedostupnosti registru nastavena sankce v podobě slevy služeb ve výši 15 procent, ve smlouvě s ICZ je sankce tři procenta slevy u poskytnutých služeb.

Ze všech těchto dat vyplývá, že první náměstek ministra Lukáš Hampl a šéf odboru ICT a spisové služby ministerstva vědomě a úmyslně nakoupili dražší, méně zajištěnou a v užším rozsahu věcně srovnatelnou službu. "Provoz aplikace CRV zajišťuje naše společnost na základě řádně uzavřeného smluvního vztahu s Ministerstvem dopravy České republiky. Předmět plnění je detailně specifikován ve smlouvě, která je – stejně jako dokumentace výběrového řízení – v souladu se zákonem o veřejných zakázkách publikována zadavatelem na příslušném internetovém profilu," zareagoval mluvčí firmy Jiří Šťastný.

Centrální registr vozidel není jediným bodem, který ministerstvo tíží. Dlouhá léta plánovaný průplav Dunaj–Odra–Labe nemá hotovou ani studii proveditelnosti, a už kvůli němu bylo podáno trestní oznámení. Bude se jím zabývat Obvodní státní zastupitelství pro Prahu 2. Jeho předmětem je zneužití pravomoci úřední osoby se škodou ve výši několika set milionů korun.

V textu oznámení stojí, že zákon měl porušit první náměstek ministra dopravy Lukáš Hampl. Necelé dva měsíce po nástupu do funkce v roce 2011 požádal dopisem Evropskou komisi o vyškrtnutí víceúčelového vodního koridoru Dunaj–Odra–Labe ze soustavy transevropských vodních cest. Měl tím znemožnit jeho spolufinancování z unijních fondů. "Škoda způsobená jednáním náměstka ministra dopravy je ve výši několika set milionů korun, nyní se jeho postoj k nápravě škody jeví velmi neúčinný, ba dokonce pouze alibistický," stojí v trestním oznámení.

Hampl k trestnímu podnětu řekl, že Česká republika nesplnila požadavky Unie, a proto musel být návrh z programu stažen. Podotkl, že se Česko pokusilo vyjednat výjimku, než budou patřičné požadavky splněny, ale této žádosti Brusel nevyhověl.

Sporů v souvislosti s vodními toky bude ještě více. Bývalý šéf Ředitelství vodních cest Jan Skalický je podle ministra dopravy v demisi Zdeňka Žáka zodpovědný za nevýhodné smlouvy na poradenské služby. Ministerstvo dopravy a Státní fond dopravní infrastruktury na něj proto podají žalobu. Podle zákulisních informací ale Skalický nechce zůstat svým bývalým nadřízeným nic dlužen a lze očekávat i tvrdý úder z jeho strany.

Týdeník EURO 41/2013, 7.10.2013