Dějí se věci v té české energetice. Místopředseda vlády a ministr vnitra Vít Rakušan v sokolovské hospodě sdělí, že na zestátnění ČEZ vláda pracuje. Musí to pak dementovat jeho šéf Petr Fiala s tím, že to bylo tak jako protikrizové, krize už odezněla, takže nebude nic.

Válčí se jen na Ukrajině a na Blízkém východě, Jemenci ucpali Rudé moře a americký prezident Joe Biden prosazuje zákaz exportu LNG ze Spojených států amerických. Který dezolát by čekal nějakou další energetickou krizi? Ostatně, kdyby něco, stát má plynovod Net4Gaz, kterým nic neteče, a skoro 280 benzínek.

Den po Rakušanovi vláda vyřadí ze soutěže jednoho ze tří uchazečů o zakázku na dostavbu jaderného bloku v Dukovanech, americkou společnost Westinghouse.

Tou informací se celkem obšírně zabýval mj. server Seznam Zprávy. Tiskový mluvčí ČEZ Ladislav Kříž rozhodnutí vlády v článku zdůvodnil tím, že Westinghouse nesplnil podmínky tendru, jeho nabídka na jeden blok v Dukovanech nebyla závazná. Vláda se sice podle svého vyjádření už bude obracet jen na zbylé dva uchazeče, francouzskou EDF a jihokorejskou KHNP. Avšak podle Kříže Westinghouse v tendru zůstává a pokud předloží závaznou nabídku, bude vyhodnocena.

Akorát že vláda už se s ním bavit nebude. Na zbylé dva uchazeče se obrátila s novým požadavkem, aby předložili závaznou nabídku na další tři jaderné elektrárny, tedy místo jedné celkem na čtyři. To je ale dost jiný obchod. Obchod, pro který nemá vláda finanční krytí ani potřebná územní rozhodnutí. Generální ředitel ČEZ Daniel Beneš říká, že jeden reaktor postavit může, na čtyři nemá a nebude mít peníze. Evropská unie říká, že energetika je výlučně v kompetenci členský států, ale její financování musí schválit Evropská komise. A česká vláda říká, že jednoho účastníka vyřadila, aby následně vypsala v podstatě nový tendr.

„Pokud Westinghouse nepodal závaznou nabídku, tak jde o nesplnění podmínek tendru a nic jiného dělat nezbývá,“ říká bývalý šéf ČEZ a bývalý vládní zmocněnec pro jádro Jaroslav Míl, pro Seznam Zprávy. „Je to krok, který vnáší do celého procesu prvek nestability, posouvá termíny a snižuje věrohodnost celého procesu,“ dodal ke snaze vlády a ČEZ korigovat pravidla v průběhu hry a požadovat po uchazečích víc reaktorů místo jednoho, na který byl celý tendr doposud stavěn. Problém mimo jiné vidí i v tom, že uchazeči se po celou dobu připravovali na jeden konkrétní blok v jedné konkrétní lokalitě a že těžko půjde narychlo rozšířené nabídky brát jako opravdu konečné, dokud nebudou rozpracovány do stejného detailu.

Některé zprávy naznačují, že to Westinghouse až tak nemrzí. „Analytici uvádějí, že důvodem k laxnějšímu přístupu firmy mohla být skutečnost, že Američané mají v Evropě jasnou jadernou prioritu, a sice konkrétní projekty v Polsku. Ty jim dávají z hlediska velikosti trhu komerční smysl. Podle vyjádření kabinetu i společnosti ČEZ probíhala komunikace ohledně tendru již téměř pět let, nicméně Westinghouse nedodržel klíčové požadavky výběrového řízení,“ píše např. portál iDnes.

Skutečně, zatímco v Česku se vede diskuse o stavbě dalších jaderných reaktorů od roku zhruba 2011, pět let firmy připravovaly nabídky, jejich předložení se loni ještě o měsíc prodloužilo a teď znovu za dva měsíce mají za úkol (do 15. dubna) předložit nabídky nové, Polsko na tendr nesázelo, vláda jednala přímo s výrobci, a už má podepsány dva kontrakty na dvě jaderné elektrárny.

Jestli je trošku pravdy na tom, že přístup Westinghousu byl laxní a že to firma nebrala až tak vážně, vkrádá se podezření, že přistoupila na systém veřejných zakázek pro veřejnou správu v Česku, kdy se přihlásí formálně více dodavatelů, ale předem domluvených, kdo jako vyhraje, a pak… Ne, nechme toho! Svět hospodářství nehodlá na svém těle testovat pravdivost tvrzení, že Westinghouse zaměstnává více právníků než inženýrů.

Svět hospodářství důvěřuje zprávám Westinghousu, že jeho projekt AP1000 je technologicky nejpokročilejší a průmyslově ověřený a že zapojení českých subdodavatelů do kontraktu bude masívní, už byla podepsána memoranda se stovkami tuzemských firem (všemi třemi uchazeči). Což nebylo podmínkou v tendru, ale „bude přihlédnuto…“ (taky dobrý, slibem neurazíš).

Jistě není jednoduché po 23 letech znovu nastoupit do jaderné energetiky. Všechna čest, že se o to nynější vláda pokouší, a dejme bodík i opozici, která rozšíření tendru z jednoho na 4 bloky podpořila. Ale jestli to takhle půjde dál, budeme jen s napětím (220 V) sledovat, zda se podaří Polsku včas postavit alespoň ty dva ze 6 plánovaných bloků a Slovensku dokončit čtvrtý blok Mochovců. Abychom měli elektřinu odkud dovážet. Neboť, jak napsal na síti X premiér Petr Fiala: „…chci, aby energie byla pro všechny občany dostupná a za přijatelnou cenu. To, že se tímto krokem přiblížíme k energetické soběstačnosti, je pak příjemným bonusem.“

To že je ta národní energetická koncepce? No nazdar!

Poskytl server Svět hospodářství