Reakce evropské energetické komunity na události v japonské Fukušimě byla neskutečně rychlá. Ani ne týden po havárii, vedeni Němci odstavujícími své reaktory, se Evropané dohodli, že budou aplikovat na jaderné elektrárny „zátěžové testy“.

Dnes, více než 2 měsíce po havárii, kdy se teprve ukazuje přesný sled všech událostí v Japonsku (např. největší úniky aktivity byly z bazénu s vyhořelým palivem u 4. odstaveného reaktoru, do kterého podle nejnovějších informací pronikl vodík ze 3. reaktoru), Evropané naplno rozjíždějí svoji jadernou testovací akci...

Zátěžové testy jsou běžné pro banky a finanční instituce. Shodou okolností jsem se sám zátěžovými testy docela důkladně zabýval – ve svém „předchozím nudném životě investičního bankéře“ jsem vedl tým japonské banky Nomura, který navrhoval, počítal a interpretoval zátěžové testy pro celou banku od Londýna přes Tokio až po New York.

Těch testů a scénářů byly stovky; počítaly se každý den a na jejich výpočet byla pronajata od IBM celá budova s výpočetními servery.

Krizové situace, od pádů ceny stříbra na polovinu (a vida - stalo se minulý měsíc) až po pandémie infekčních nemocí, se analyzovaly každý den.

Mám ten seznam před sebou a banka tyto testy pořád používá, trvalo roky, než se vytvořily a na plný úvazek na nich pracovalo 8 lidí. Zemětřesení v Japonsku v seznamu bylo také; ne však stupně 9. Tsunami se samozřejmě počítalo též, ale ne tak velké jako v březnu.

Britská FSA, která banky v londýnském City reguluje, považovala zátěžové testy Nomury za jedny z nejlepších na světě. Zemětřesení a tsunami ve stejné době scénáře nezahrnovaly. Neměla je dle mých informací žádná banka. Jednoduše všechny vrtochy přírody předpovědět nejde. A na potvoru ty nejhroznější mohou mít velmi malou pravděpodobnost výskytu. Kdo říká, že šlo katastrofu ve Fukušimě předpovědět, jistě ví i čísla Sportky na příští týden (pokud se stále bude hrát)...

V tomto světle vidím evropské jaderné zátěžové testy splácané za pár týdnů jako naprostou ztrátu času, vyhozené peníze. Které ale zacpou pusu politikům a ukáží nějakou „akci“. Budou například Rakušané, kteří často považují zpožděný neutron za mentálně retardovaný, vědět, jak budou Loviisu (finský VVER reaktor ) a na co Torness (úplně jiný skotský AGR reaktor) správně testovat? Vždyť se jim jak Finové, tak Skotové vysmějí. Bezpečně rizika znají nejlépe ti, kteří na oněch elektrárnách pracují.

A vidím zde podobnost s “melkským procesem”. Pamatujete se? Rakušané, kteří nemají jediného jaderného inženýra, nám v minulém století radili, jak nedostavovat Temelín. Premiér Zeman tehdy přišel s geniálním plánem – společný konzultační proces. Rakušané při něm mohli jen tancovat podle českých not, protože sami technickým věcem vůbec nerozuměli. Myslím, že zátěžové testy budou podobný taneček, jen o pár let později…

Převzato z Skoda.blog.ihned.cz se souhlasem autora.