19.3.2024 | Svátek má Josef


ENERGIE: Trhá mi to srdce!

1.10.2022

Popravdě řečeno, po tom, co o tom slyším z televizní obrazovky, se občas i chvěji a vhání mi to slzy do očí. Takovou nespravedlnost přece nemůžeme dopustit! Co bychom to byli za demogratycký (to „g“ a „y“ jsou tam schválně) stát a spravedlivou společnost? Kdybychom dopustili, aby naši soukromí akcionáři ČEZu, dodavatelů plynu, jaderných i uhelných elektráren a majitelů OBZ (Občasných zdrojů energie), byznysových hráčů na pražské i lipské energetické burze, nedostali své tvrdě zasloužené peníze. To že jich dostávají hodně, dá se říct, že na ně miliardy padají přímo z nebe a že přitom mlaskají tak, že je to slyšet z Evropy do celého světa, nás nemůže nikterak v našem zásadně postoji, zviklat. Oni si ty peníze zaslouží, i kdybychom my ostatní měli žrát trávu.

Demokracie je prý demokracie a kapitalismus je kapitalismus, takže se nedá prostě nic dělat. To, že to prý není demokracie, ale obyčejná zlodějina a už vůbec že to není kapitalismus ale nový druh socialistického feudalismu, s tím nemohou souhlasit.

Od jara nás o tom, jak je vše v pořádku, přesvědčuje náš předseda vlády. Jistý profesor PhDr. Petr Fiala Ph.D., LL.M. O němž se ví, že je vzdělanec a lidumil až do morku kosti. Pan předseda vlády totiž chápe, jako člověk, který žil dlouhá léta z nuzných platů prof. Masarykovy univerzity, případně prorektora, též ministra české vlády a dnes má základ pouhých cca 280 000 měsíčně, že tyto zasloužilé lidi rozhodně nelze ošidit o jejich příjmy. Mohutným bojovníkem za práva akcionářů ČEZu, miliardářů vlastnících firem produkujících energie a hlavně burziánů, je také náš pan ministr Síkela. U něj to úplně chápu, protože na místě ubohého ministra vlády ČR bude brát nějakých mizerných 200 až 300 000 korun měsíčně. Což je pravděpodobně pakatel proti tomu, jaké bral mzdy v Erste Bank ve Vídni, pak na Ukrajině, následně jak šéf Slovenské spořitelny a od roku 2015 jako člen představenstva Erste Group Bank AG. Takže je jistě pochopitelné, že se dokáže lehce vžít například do majitelů akcií ČEZu, které náš stát rozdával po dlouhá desetiletí různým vedoucím funkcionářům ČEZu jako součást výplaty a odměn. Ovšem, je nutno jej také chápat, protože on v Česku za české mzdy od roku 1991 prakticky nikdy nepracoval a nepobíral běžný český plat. Takže těch umrněných 40 086 Kč, co u nás lidi berou měsíčně hrubého, je pod jeho chápání. Také se možná domnívá, že to u nás lidi berou týdně, jako za Rakouska-Uherska. Anebo se nevšiml, že u nás se výplaty počítají na koruny, a nikoliv na eura. No, třeba ho na to ještě nikdo neupozornil.

Pravdou zůstává, že mne nejvíce dojímá česká kombinace Barbíny a rakouské Marie Antoinetty, a to naše předsedkyně Poslanecké Sněmovny Pekarová Adamová, když promlouvá k národu z televizních obrazovek. Ta její dojímavá upřímnost a statečná obrana naší demokracie, která přece nemůže a nemůže ošidit všechny ty zasloužilé příjemce milionů (čti pijavice) kteří za energetickou krizi ne a nemůžou. To všechno ten syčák Putin! Ten už zdražoval energie dávno před válkou. Takový je to zločinec. On to zločinec je, ale za krach energetiky a za gigantické ceny si můžeme sami.

Ty miliardy, co jim posíláme, protože to jinak prostě naše zákony nedovolují, si plně zaslouží. Tvrdí Pekarová a celé houfy mluvících hlav. Úpěnlivě ve všech vystoupeních lkají, že musíme ty miliardy ze státního rozpočtu, a tedy z daní obyčejných pracujících posílat vyžírkům, našim i zahraničním. Páč to jinak nejde. Že to v jiných státech jde, odmítají poslouchat. Protože oni jsou za ty své statisíce měsíčně tak přesvědčení demokraté, že nemohou dovolit, aby byl někdo poškozen. Tedy až na těch zbývajících 10,5 milionů obyvatel ČR. Kteří to všechno musí zaplatit. A ty dluhy budou platit možná ještě jich vnuci. Tihle loupeživí rytíři si zaslouží své miliony a miliardy. Co si zaslouží paní Pekarová Adamová a její političtí přátelé si netroufám napsat.

Ovšem to nejsou jen uvedení tři výtečníci. Televize a rozhlas i noviny nás nabádají k tomu abychom spořili, nosili tři svetry, teplé fusekle a topili v bytech na 18 stupňů Celsia. Národ, i ten milion přistěhovalců za posledních 20 let je přímo povinen šetřit. Jak to vykládal nedávno, třeba jistý profesor, co profesoruje zároveň v Praze a v Paříži. Chtěl bych vidět jeho plat.

Porovnáme-li si jména a zaměstnání těch, kteří nás tak bedlivě nabádají k úsporám, a veřejně říkají, že prostě na nás přijde bída, tak ti ovšem patří z 95 % k těm, na něž ta bída prakticky nedopadne. Jsou to různí bankéři, daňoví poradci, poradci vlády, zaměstnanci a spolupracovníci různých zahraničních organizací, zelených neziskovek, placení samozřejmě v platech odpovídajících Západu a vysoce postavení byrokraté tu i cizozemští.

Ti mě většinou dojímají svou (předstíranou?!?) neznalostí reality života v ČR. Když lidem, kteří berou pětadvacet tisíc korun čistého s vážnou tváří navrhují, aby vyřešili své děsivé složenky za elektřinu a plyn třeba tím, že si svůj dům nechají zateplit. Což v Praze vyjde cca u rodinného domku, včetně fasády a izolace střechy, aby to mělo smysl, tak na milion a půl až dva. Zcela vážně navrhují důchodcům s patnáctitisícovými důchody, aby si pořídili tepelná čerpadla. Jeden kus cena bratru od 250 000. Což vyjde s vyvrtáním, přívodem elektřiny 380 voltů, úpravou stávajícího ústředního topení anebo pořízením nového na dalších 250 až 400 000. Kdyby blbost kvetla, byly by tito chytrolíni samý květ. Kdyby se lháři červenali, byly by obrazovky televizorů úplně rudé.

Nevím, zda jsou tak hloupí anebo to dělají jen za peníze. Ale všechna tato „úsporná“ opatření se může dovolit jen vyšší střední třída. Naopak cca 50 % obyvatel má finanční problémy s tím, nechat si vyměnit kotel na uhlí anebo nahradit elektrické či plynové vytápění vytápěním na tuhá paliva.

Když je tak poslouchám, vzpomínám si na písničku skupiny ABBA, která na to pasuje:

Money, money, money, Must be funny, In the richmen’s World.

Money, money, money, Always sunny, In the richmen’s World…

Česky (volně): Prachy, prachy, prachy, jak je to bezvadné žít ve světě bohatých.

Prachy, prachy, prachy, tam kde vždycky svítí slunce, tam ve světě bohatých.

Prostě jsme v situaci, kdy horních 10 000 radí obyčejným lidem s obyčejnými platy, a dokonce i úplným chudákům, třeba těm, co jsou na ně uvaleny exekuce a těch je 750 000, většinou krát dvě osoby, tedy jeden a půl až 2 milionů lidí, jak mají efektivně investovat do záchrany Green Dealu. A naší ekonomické zahraniční politiky vůbec. Někomu tady doslova kape na karbid.