Jestli v Česku skončí uhlí v roce 2033, staneme se v lepším případě energetickou kolonií. V tom horším budeme mít problémy s tím, čím topit a čím svítit.

Vláda jako celek předvedla, že buď neumí číst, nebo má problémy s porozuměním psanému textu. Nebo se zalekla agresivního vystupování těch pár desítek zelených aktivistů, kteří v Česku žijí? Jestli ano, měla by rovnou složit mandát. A jestli už také slyší na falešné argumenty o tom, že kvůli ceně emisních povolenek se už nevyplatí používat uhlí? O to hůř. Emisní povolenky přeci nejsou nic jiného než umělý prvek vymyšlený EU právě proto, aby fosilní paliva zdražil. Jestli tedy ještě neumíme fosilní zdroje bezpečně (tedy permanentně dodávajícími zdroji) nahradit, nechť vláda hájí české zájmy a pokud nezbývá nic jiného, ať Česko vystoupí ze systému EU ETS.

Uhelná komise loni v listopadu předložila vládě výsledek své roční práce. Doporučila odstavit uhlí v roce 2038, když za tyto zdroje bude dostatečná náhrada. S tímto závěrem a důvody, jež k němu vedly, se ministři seznamovali pět měsíců. Pět měsíců strávili tím, aby na závěr ukázali, že z předložených materiálů nic nepochopili? Jestliže komise uvádí „odstavit uhelné zdroje, když za ně bude dostatečná náhrada“, dává tím najevo jisté obavy o to, zda ta náhrady skutečně bude. V roce 2038. Zřejmě proto jí vláda nyní uložila, „aby podrobněji rozpracovala a vyhodnotila podmínky, nástroje a dopady dřívějšího ukončení využití uhlí v energetice ČR“.

Začaly se snad stavět nějaké nové zdroje, jež by změnily bilanci? Nezačaly. Jediné, co zatím začalo, je horečná příprava projektů, na které je možné získat dotace. České i bruselské. Ty jsou primárně určené k podpoře výstavby obnovitelných zdrojů. Jenže jak ukazují statistiky z Německa, jež už má v OZE instalovaný vyšší výkon než v těch klasických, nejsou obnovitelné zdroje stále schopné zajistit dostatek elektřiny. O vytápění nemluvě. V období od 20. dubna do 21. května málem pokryly německou spotřebu pouze v jeden jediný den. A to navíc v den, který měl v rámci zmíněného období výrazně nižší odběr. V tuzemských podmínkách je přitom podle statistik ČEPS na 100 procent výkonu z větru potřeba 400 procent instalovaného výkonu a v případě fotovoltaiky dokonce 500 procent.

„V létě se maximální výroba z fotovoltaiky pohybuje na úrovni 60 – 70 procent instalovaného výkonu. V zimě je to na úrovni 20 procent a méně. V zimě je navíc odpolední špička spotřeby již za tmy, což přínos fotovoltaiky v tomto období dál snižuje. U větrných elektráren je to obráceně. Ty dodávají méně elektřiny v létě. V průměru je to 25 procent jejich instalovaného výkonu, což je dáno členitostí naší krajiny,“ vysvětlil v rozhovoru (zde) pro iUHLI.cz Karel Vinkler, ředitel sekce Strategie a rozvoj nových technologií ve společnosti ČEPS.

To znamená, že pokud ČEZ ohlásil záměr do roku 2030 postavit 6000 megawatt instalovaného výkonu v OZE (zde), bude tento výkon v průměru potřeba dělit čtyřmi, nebo pěti. To bude skutečný výkon, který bude k dispozici. V noci pak samozřejmě nebude ze slunce žádný. Pokud by všechny nové instalace byly větrné, bude těch 6000 megawatt poskytovat průměrně pouze 2500 megawatt. Z instalovaného výkonu tří Temelínů – o čemž média informují – bude najednou jen o málo víc, než jeden… Ze slunce, do kterého chce ČEZ investovat především, bude průměrná bilance ještě horší.

Takže pokud chceme obnovitelnými zdroji nahradit uhlí, jež zatím obstarává nějakých 45 procent elektřiny, musí na českých loukách a horách vyrůst OZE s výkonem 12 000 megawatt. Aby však mohla být elektřina dostupná tak, jak jsme zvyklí, tedy neustále, je ještě nezbytné postavit bateriová úložiště. Protože jen z nich pak bude republika čerpat elektřinu, až nebude svítit, nebo foukat. Letošní květen přitom ukazuje, že týden či 14 dnů bez slunce může být i v květnu.

Jenže bateriová úložiště představují obrovské náklady, které politici v podstatě zamlčují a celá Zelená fronta je ignoruje. Dobrou představu o velikosti problému poskytuje úložiště, které stojí v Plané nad Lužnicí. Jeho instalovaný výkon jsou čtyři, kapacita 2,5 megawatthodiny. Celé stálo 70 milionů korun, takže investice do kapacity jedné megawatthodiny byla 28 milionů korun. „České republice je tohle úložiště schopné poskytnout elektřinu na JEDNU sekundu,“ upozorňuje zakladatel spolku Realistická energetika a ekologie Jaroslav Čížek (stránky spolku zde). Podle jeho výpočtů, odvozených z ceny instalace ve Veselí, by zajištění bateriové kapacity na pokrytí hodinové spotřeby celé republiky stálo přes 255 miliard.

„Více než 6 bilionů by pak stálo zajištění bateriové kapacity na JEDEN den provozu České republiky. A jeden den neznamená nic. Aby se dalo mluvit o nějaké energetické bezpečnosti, musely by baterie být schopné pojmout elektřinu tak alespoň na týden, raději dva, což by znamenalo nějakých 40, respektive 80 bilionů korun,“ vypočítává Čížek.

Příslušný výpočet nezbytných nákladů zatím v jakýchkoli kalkulacích chybí. Investice do přechodu na OZE se tím pádem však dostávají z dosavadních astronomických nákladů k nákladům již zcela nepředstavitelným. „Pro srovnání, za celý český roční HDP, který dnes činí přibližně 5,5 bilionu korun, bychom si pořídili zcela bezvýznamnou zálohovací kapacitu na necelou hodinu chodu naší společnosti. Nastala-li by stejná situace jako v letošní zimě – což není nic výjimečného –, tak bychom byli převážnou část některých měsíců bez elektrické energie a na koronavirový lockdown bychom vzpomínali jako na legrační zážitek,“ dodává Čížek. A nedělejte si iluzi, že to tedy vyřešíme nějakými přečerpávacími elektrárnami. Ty jsou na tom úplně stejně. Kdybychom udělali jednu takovou z celé vltavské kaskády, která by měla asi tak stonásobnou kapacitu těch dnešních, tak by nám dokázala pokrýt naší spotřebu asi pět hodin v průběhu asi jednoho týdne.

Tohle jsou fakta, která zelení politici ve všech stranách odmítají vidět. Výsledná čísla příliš nezmění ani to, když se vzdáme možnosti elektřinu exportovat. Protože nyní sice někdy vyvážíme až čtvrtinu výkonu, ale jindy, především v zimě, exportujeme méně než 10 procent vyrobené elektřiny. Takže celkový instalovaný výkon je s ohledem na energetickou bezpečnost navržen správně.

Jestli si nechceme zaříznout ekonomický růst, musíme k náhradě fosilních zdrojů přistupovat uvážlivěji. Politik, který tohle nechápe, by měl být z rozhodování o energetice diskvalifikován.

Převzato z webu iUhli.cz