Saúdská Arábie připouští ropu za dvacet dolarů za barel. Náklady jsou v zemích Perského zálivu odhadovány na pět dolarů za barel.

Obrácený cenový šok – tak by se dal popsat současný stav ceny surové ropy. V sedmdesátých letech minulého století bylo zvýšení cen ropy ze tří dolarů za barel na třináct dolarů příčinou vážných hospodářských potíží dovozců ropy na Západě. Další cenové šoky prožil světový trh při válce Iráku s Íránem a při invazi Iráku do Kuvajtu v roce 1990, na kterou reagoval svět první válkou v Zálivu, při níž byl Kuvajt osvobozen z vlivu Saddáma Husajna.

Zásadní pro využití alternativních zdrojů energie, včetně bionafty či těžby ropy a plynu z ropných písků, je vysoká cena ropy. Pokud se tato cena sníží tak, jako v současnosti, přestávají být ložiska ropných písků a všechny alternativní druhy energie (včetně fotovoltaiky) konkurenceschopné.

Země OPEC na Blízkém východě dokáží těžit ropu s náklady mezi 5 až 35 dolary za barel. Stávající cena na světovém trhu ropy kolem 60 dolarů za barel jim tak stále zajišťuje královskou marži. Vyřazuje však již výrazně konkurenční zdroje z ropných písků, kde se náklady na těžbu ropy pohybují mezi 45 až 60 dolary za barel.

Alternativní zdroje biopaliv na bázi kukuřice mají odhadované náklady mezi 55 až 75 dolary za barel, biopaliva z cukrové třtiny vycházejí nákladově o něco lépe, mezi 40 až 50 dolary za barel. Strategie OPEC je zřejmá. Donutit konkurenci k finančnímu kolapsu a zvýšit opět svůj podíl na světovém trhu s ropou.

Takový scénář nebyl v minulosti nikdy prognózován. Podle analytiků se ceny ropy měly již trvale držet na vysokých hodnotách v souvislosti s tím, jak se bude snižovat podíl známých zdrojů ropy na její světové spotřebě. Současně lze konstatovat, že se projevily i úsporné strategie spotřeby ropy založené na exploataci obnovitelných zdrojů energie. OPEC tak zásadním způsobem likviduje i investice do obnovitelných zdrojů energie.

Odhodlání Saúdské Arábie je zřejmě obrovské a jen podporuje současnou ropnou výprodejovou horečku, na kterou doplácí zřetelně Rusko i další producenti ropy mimo Perský záliv. A doplácí na ni výrazně i takzvaný Islámský stát, jehož příjmy jsou založeny na prodeji ropy z obsazených území. I když se ropa možná ke dvaceti dolarům za barel hned tak nepodívá, pokud bude politika levné ropy pokračovat i po celý rok 2015, ropná konkurence zemí OPEC to pocítí s obrovskou silou. Rusko tak již může počítat své ztráty a pokud plánuje recesi 5 % , může být tato recese mnohem hlubší.