2.8.2021 | Svátek má Gustav


EKONOMIKA: Úroky je správné zvýšit

21.6.2021

Pokud ČNB nezvedne sazby teď, takřka jistě tak učiní v srpnu

Bankovní rada České národní banky už příští středu rozhodne o úrokových sazbách, ve hře je i první zvýšení úroků od loňského propuknutí pandemie. Po dlouhé době tak jde o „napínavé“ měnově politické zasedání, neboť jeho klíčový výsledek není předem dán. Někteří bankovní radní přitom využili poslední dny před dnes začínajícím obdobím pravidelně ordinované mediální mlčenlivosti, aby ozřejmili svůj postoj. Pro zvýšení sazeb se včera vyslovil viceguvernér Marek Mora. Radní Tomáš Holub také zvedne ruku pro, neboť se jako Mora obává, že současný růst cen v dodavatelských řetězcích se promítne do inflačních očekávání. Hlasovat pro by mohl i Vojtěch Benda. Naopak proti zpřísnění bude podle svých včerejších slov Oldřich Dědek. Finální verdikt tak může mít nejtěsnější možnou většinu.

Pokud ČNB sazby zvýší, půjde o krok, který jde v nejlepší tradici centrálního bankovnictví. Vždyť centrální banky jsou tu především od toho, aby krotily inflaci, a tedy aby také ukotvovaly inflační očekávání. I ČNB má ze zákona zejména pečovat o cenovou stabilitu.

Změna zaběhlého kurzu

Světově významné centrální banky v čele s americkým Fedem ovšem během pandemie poněkud mění dosavadní zaběhlý kurz. Lze tak předpokládat, že budou ochotny alespoň přechodně tolerovat inflaci, která je i výrazně nad cílovanou hodnotou. Loni v létě právě Fed přelomově oznámil, že bude cílovat inflaci v průměrné výši dvou procent. Fakt, že nově připojil adjektivum „průměrné“, je zásadní. V praxi totiž znamená právě to, že v případě „podstřelení“ dvouprocentního inflačního cíle bude Fed tolerovat i jeho výraznější „přestřelování“ tak, aby po zprůměrování třeba za období několika let inflace odpovídala výsledné hodnotě dvouprocentního cíle.

V praxi svolnost k „přestřelení“ cíle znamená to, že Fed svoji současnou extrémně expanzivní měnovou politiku – takzvané tištění miliard a bilionů nových dolarů – začne zpřísňovat spíše později než dříve. To podněcuje euforii akciových trhů, které jsou zaplavovány novými dolary v takové míře, že dochází k vzniku potenciálních bublin nebo třeba ke gamifikaci investování a k rozmachu investování do takzvaných memových akcií.

Drobní investoři si prostřednictvím aplikací na akciovém trhu opravdu doslova hrají. K investování má toto jejich hraní ovšem asi tak daleko jako střelba vzduchovkou po růži pouťové střelnice ke střelbě válečné. Memové akcie představují tituly, které jsou často na odpis, protože příslušná firma se potácí na hraně bankrotu. Drobní investoři si pak hrají tím, že se skrze sociální sítě jako Reddit „virálně“ spolčí a danou odepisovanou akcii davovým investováním „zachrání“. Takže akcie krachující firmy náhle dramaticky rostou, jako by prožívaly svoji nejlepší hodinu. Drobní investoři ji „zachraňují“ vlastně čistě z plezíru, prostřednictvím bezpoplatkových investičních mobilních aplikací jako Robinhood.

Z důvodu přílivu peněz z centrálních bank tak už o úspěchu té či oné akcie nerozhoduje tolik jako za „starých časů“ vyhlídka budoucí ziskovosti či ztrátovosti, ale prostě jen to, zda je akcie dostatečně „sexy“, aby se z ní stal virální fenomén. K tomu postačí třeba to, že o ní pochvalně tweetuje Elon Musk, zakladatel a šéf automobilky Tesla, jehož jednotlivý subjektivní názor tak hýbe třeba desítkami, možná stovkami miliard dolarů. Bez mobilních technologií a aplikací by takovéto prostředí, které narušuje samotnou podstatu kapitalismu, jen tak nevzniklo. Ovšem bez levných peněz tištěných centrálními bankami určitě také ne. Pokud do budoucna budou na burzách masivně přežívat bankrotující nebo předlužené firmy, takzvané zombie firmy, jenom proto, že se zalíbí davu amatérů z Redditu nebo jedné konkrétní osobnosti typu Muska, burzy tím přijdou o svoji zásadní roli, kterou při rozvoji kapitalismu a tržních ekonomik historicky hrály. Právě burzy totiž historicky rozhodovaly o rozdělovaní kapitálu na základě obecněji vyhlížené ziskovosti, nebo naopak ztrátovosti. Když nyní budou kapitál výrazněji rozdělovat na základě jiných kritérií, v krajním případě může dojít k fatálnímu zbrzdění celkového ekonomického rozvoje.

Zdražování hypoték

Bubliny se ovšem v důsledku extrémně expanzivní politiky centrálních bank, tak nebývale tolerantní k inflaci, budou nafukovat nejen na trzích akciových, nýbrž třeba i těch nemovitostních. Klíčovým důvodem, proč se ceny realit během pandemie v Česku nepropadly ani moc nezpomalily svůj růst, je právě expanzivní měnová politika naší i zahraničních centrálních bank. Zajímavé proto je, že levicoví politici nebo ekonomové či sociologové, kteří nabízejí nejrůznější podivuhodné recepty, jak zlepšit dostupnost bydlení, včetně výstavby sociálního bydlení nebo zmrazení cen nájemného, prakticky nekritizují podstatu problému. Tou kromě nedostatečné výstavby a její přeregulovanosti je také právě extrémně expanzivní měnová politika centrálních bank. V této souvislosti zejména těch zahraničních, neboť ta česká, zdá se, nebude inflaci tolerovat tak shovívavě.

Pokud ČNB nezvýší sazby teď v červnu, takřka jistě tak učiní v srpnu. Ruku v ruce s tím pak mimochodem získá impulz zdražování hypoték, které ještě zrychlí v příštím roce, což by tuzemský trh s nemovitostmi přece jenom mohlo poněkud zchladit.

Autor je hlavní ekonom Trinity Bank, člen Národní ekonomické rady vlády

LN, 16.6.2021








 Neviditelný pes
Toto je DENÍK: do sítě jde obvykle nejpozději do 8.00 hod. aktuálního dne. Pokud zaspím, opiji se, zešílím nebo se zastřelím, patřičně na to upozorním - neboť jen v takovém případě vyjde Pes jindy, eventuálně nikdy.
Šéfredaktor Ondřej Neff (nickname Aston), příspěvky laskavě posílejte na adresu redakce Jiřímu Wagnerovi, redaktorovi NP (nickname JAG). Rubriku Zvířetník vede Lika.