Trump vzbudil pozitivní očekávání. Jsou oprávněná? Mýlili se jeho protivníci?

Nástup Donalda Trumpa do funkce měl být ekonomickou katastrofou. Když se stane americkým prezidentem člověk, o jehož chování se dopředu nedá nic říci, pak přece trhy, investoři a podnikatelé zneklidní, vyhlídky se zhorší a prosperita skomírá.

Samozřejmě tyto obavy sdíleli především Trumpovi právě poražení političtí protivníci. Zatím ale dopadá všechno jinak, téměř by se dalo říct, že opačně. Newyorský burzovní index Dow Jones strmě roste a už překonal hranici 20 tisíc bodů, kterou ještě v historii ani jednou nepřekročil.

Mimořádně se zlepšila nálada amerických podnikatelů, kteří v naprosté většině očekávají v příštích šesti měsících významné zlepšení poměrů. Něco podobného zažila Amerika naposled na přelomu století.

To všechno se stalo, i když prezident Trump ještě nic neudělal. Stačí, když lidé věří, že splní sliby, které jim dal ve volební kampani. Připomeňme, že jedním z těchto slibů je snížení daně pro podnikatele z pětatřiceti na patnáct procent.

Ve skutečnosti je důvěra v Trumpovy sliby a jejich naplnění určitým druhem lehkovážnosti. Každý, kdo se nějak zabývá ekonomickým provozem, si musel už všimnout, že kroky amerického prezidenta jsou vnitřně rozporné a že tedy mohou způsobit různé karamboly.

Typickým příkladem mohou být Trumpovy slovní intervence vůči dolaru, podle kterých je americká měna příliš silná a měla by oslabit. Prezident by si zřejmě přál slabší kurz dolaru vůči čínskému jüanu, dolar však těžko oslabí ve chvíli, kdy v očekávání hospodářského růstu proudí do Spojených států investice z ciziny. Trump by musel za účelem oslabení dolaru uměle oslabit celou ekonomiku, a nikdo si zatím nedokáže představit, jak by se do toho pustil.

Stejně pochybný je plán, který má migraci ze střední Ameriky. Pokud chce prezident zároveň zabránit vývozu pracovních míst ze Spojených států do Mexika a za tím účelem třeba uvalit clo na mexické zboží, pak musí očekávat, že o to víc Mexičanů a dalších Středoameričanů přijde hledat práci do jeho země.

Důvěra značné části Američanů v nového prezidenta je možná lehkovážná, v každém případě ovšem vznikla z nějakého důvodu a také bude mít nějaké, nejspíš pozitivní důsledky. Nutno připustit, že nejen Evropa, ale také Amerika žila v přeregulovaném období. Zvyšoval se počet předpisů, úředníků, v boji s dluhy se zvyšovaly daně.

Pokud přijde nekorektní člověk, který začne důmyslné pletivo regulací a daní bořit, způsobí poprask u všech tvůrců a účastníků dosavadního byrokratického systému, jinak se ale dočká pozitivní odezvy, ať udělá v zásadě cokoliv. A stejně jako Trump způsobí vysoce pozitivní očekávání, které značnou část společnosti motivuje k aktivitám, do kterých by se lidé jinak nepouštěli.

Kroky takového reformátora mohou být posléze naprosto chaotické a mohou způsobit mnohé vážné potíže třeba stavěním nesmyslných obchodních bariér. Přesto tím nemusí ohrozit prosperitu, tu naopak může optimismus aktivnější části společnosti ještě posílit. Trump působí jako obr Gulliver, který dokáže zpřetrhat byrokratická pouta podnikání. V tom může posloužit jako příklad také pro Evropu.