ČEZ a chybějící legislativa

- Dlouhodobé výpadky dodávky elektřiny v době povodní a při sněhové kalamitě. Bez elektřiny a tím i bez světla, topení, vody, zůstalo 100 000 obyvatel. prosinec, 2005

- Neexistuje žádná energetická koncepce státu, která by ukazovala dlouhodobý trend. Náměstek primátora města Brna

Nová legislativa musí občanům i firmám v ČR zaručit spolehlivou dodávku elektřiny, při optimálních cenách a při nejmenším znečištění ŽP. Složitost energetických systémů neumožňuje občanům, ani politikům hodnotit vývoj elektroenergetiky v ČR. Cílem zveřejnění údajů o této oblasti je zvýšení prosperity ČR.

Veřejnost dostává opakovaně informace o "Rozšíření Skupiny ČEZ", o nákupu zahraničních energetických společností, dovídá se, že ČEZ bude "energetickým tygrem Evropy", obdivuje raketový nárůst akcií ČEZu i miliardy Kč zisku, a čte o milionech Kč pro management. Uvedené je spojeno s obdivem, ale i s pochybnostmi. Nemá být ČEZ, podnik v majoritním vlastnictví státu, řízen jinak? Místo nákupu zahraničních energetik je účelnější zvýšit bezpečnost státu a navýšit zásoby strategických surovin. V energetice existuje vždy více variant.

Obr.: ČEZ se na internetu i v médiích prezentuje jako "energetický tygr Evropy". Z grafu však plyne, že ČEZ není "supermarket", ale jen běžná "prodejna":

Regionální energetické společnosti, které jsou členy Skupiny ČEZ, dodávají elektřinu pro téměř 3,3 milionu odběrných míst v České republice. Skupina ČEZ v roce 2004 posílila získáním 3 bulharských distribučních firem, které obhospodařují 1,9 mil. zákazníků. V roce 2005 pak počet zákazníku na zatím celkových 6,6 miliónů doplnilo 1,4 miliónů zákazníku rumunské distribuční společnosti Electrica Oltenia. Polská konkurence: Polská vláda uvažuje o spojení největšího tamního výrobce elektřiny BOT a národního operátora sítě PSE. "Spojená společnost by měla ve srovnání s ČEZ dvojnásobné tržby. Zpráva je pro ČEZ negativní, v případě realizace spojení by firmě vznikl významný konkurent schopný ČEZu cenově konkurovat". Přitom ČEZ podává nabídky na nákup elektráren v Polsku.

K zamyšlení vládě: Vláda zvažuje každý milion Kč v rozpočtu, potřebný pro školství, výzkum, zdravotnictví, důchodovou reformu, opravy dálničních mostů, budování dálnic, zateplení panelových domů, atd.. Přitom si ČEZ svévolně, za miliardy Kč, kupuje zahraniční elektrárenské společnosti. V Bulharsku a Rumunsku přitom očekávají, že ČEZ poskytne další desítky miliard Kč na inovace. Takto ČEZ zadlužuje ČR - návratnost investic do energetiky je dlouhá. Vzhledem ke konkurenci na volném trhu je možné, že se investice nevrátí. (Nákup zahraničních energetických společností je výhodný pro "poradenské firmy". Předpoklad, že energetice v Rumunsku a v Bulharsku porostou extrémně zisky na burze, což je mimořádný stav v ČR, se nemusí opakovat). K zakoupení zahraničních energetických společností by měl mít ČEZ souhlas Vlády ČR, nebo Parlamentu ČR.

Nezajištěná bezpečnost státu: ČEZ utrácí miliardy Kč za zahraniční energetické společnosti. Přitom v ČR není zajištěna bezpečnost státu, což prokázaly dlouhodobé výpadky elektřiny v době povodní i při posledních sněhových kalamitách, kdy zůstalo až 100 000 obyvatel bez elektřiny a tím i bez topení (bez regulace a čerpadel je topení nefunkční). Před r. 1989 existovaly záložní zdroje elektřiny např. ve významných budovách. Dnes tento systém chybí. Potřeba výstavby kombinovaných zdrojů tepla a elektřiny i záložních zdrojů je přitom dlouhodobě známa. Realizace by zvýšila zaměstnanost a zlepšila ŽP. Systém záložních zdrojů elektřiny, potřebný pro bezpečnost státu, musí být vybudován.

Elektroenergetika patří do veřejných služeb, ve kterých není prioritním cílem "zisk", snaha o zvyšování spotřeby energií, cílem není ani budování neúčelných, nepotřebných elektráren, ani nákup nepotřebných zařízení. Zde je zásadní rozpor mezi výrobci, kteří chtějí vyrábět a prodávat co nejvíce, a občany (= státem), kteří chtějí platit za energie co nejméně. Významné místo zde má Energetický regulační úřad (ERÚ). Vyspělé země tento problém vyřešily ke spokojenosti výrobců energií, spotřebitelů i státu. Např. teplý podzim ušetří lidem peníze za topení, státu finance za nákup plynu v zahraničí. Ředitelé i zaměstnanci tepláren dostanou i v tomto případě "dobrý" plat. Všichni jsou spokojeni. [*]

[*] Hospodárnost je základním měřítkem. V SRN se uplatňují nové metody a nástroje. Jedním z těchto nástrojů je "plánování pomocí nejmenších nákladů ("Least-Cost Planning" - LCP), to znamená společné zhodnocení opatření na straně nabídky a na straně poptávky, s cílem poskytnout optimální energetické služby odběratelům.

Historie: V "plánovaném hospodářství" se do r. 1989 plnila i "spotřeba" energií. Za neodebranou elektřinu byly pokuty. Proto ke konci měsíce běžely stroje naprázdno, v prosinci jezdili funkcionáři zbytečně "na ústředí" aby se "vyjel" benzin. Jinak byl "krácen" příděl na další rok. Zvyk plýtvat energiemi přežívá v ČR dodnes - viz vysoká energetická náročnost průmyslu - zprávy OECD.

Přirovnání: Pokud řídí kotelnu vašeho domu pracovník, který dbá na správné vytápění místností, dobře udržuje zařízení a upozorňuje na nutnost zavřít omylem otevřená okna, zaplatíte za topení minimální částku. Při teplém podzimu se spotřebuje méně paliva, to zn. ušetříte značné peníze. Pracovníkovi kotelny vyplatíte plánovaný plat a ještě mu dáte příplatek za "úspory".

Naopak, pokud řídí kotelnu vašeho domu pracovník, který dbá na nejvyšší "výrobu", to zn. na nejvyšší spotřebu paliva, který vítá otevřená okna (= nezateplené paneláky), který za značné (=vaše) peníze a za vaše úvěry nakupuje zbytečné kotle s tím, že bude topit i sousedům a vedlejším obcím, přetápí vám místnosti a závěrem roku platíte vysoké částky za topení a přitom nemáte na opravu střechy, určitě takového pracovníka propustíte. Plýtváním nelze zbohatnout. Přirovnání platí pro dům i stát.

Deformované ceny energií v ČR: Velmi nízké ceny energií před r. 1989 zapříčinily, že obyvatelé plýtvají. Ceny energií a zvláště elektřiny neodpovídají realitě dodnes. Státní plán úspor energií neexistuje. Proto prakticky nikomu nevadí, že se např. ve státních institucích po celý den zbytečně svítí všemi světly, že jsou kanceláře, ale i chodby silně přetopeny atd. Úspory přinesou až reálné ceny energií.

Současný stav: ČEZ má přebytek elektráren, postavených v minulosti za "nízké ceny", nakupuje levné uhlí, relativně málo platí řadovým zaměstnancům a formou daní neplatí za vznikající ekologické škody a škody na zdraví obyvatel. Výrobní cena elektřiny je proto nízká. Naopak stát (= "Regulační úřad") musí zvyšovat cenu elektřiny z důvodu dosažení reálné ceny. Za této situace se, i při klesající výrobě, silně zvyšují nezasloužené "zisky" ČEZu.

Řešení - daně a příplatek k ceně elektřiny: Většinu elektráren ČEZu zkonstruovali a postavili levně odborníci, kterým se blíží důchod nebo jsou v důchodu. Elektrárny ČEZu zničily rozsáhlá území ČR, kdy náprava ekologických škod vyžaduje značné prostředky. Proto je třeba finance získané zvýšením ceny elektřiny převést - FORMOU DANÍ a PŘÍPLATKU - do Fondu ŽPČR, do Důchodového fondu a do dalších, pro stát i občany prospěšných Fondů.

Naopak, každý požadavek na investice a na zvýšení prodejní ceny elektřiny bude muset ČEZ přesně doložit. Ekonomické výsledky ČEZu budou standardní, ustane plýtvání elektřinou i zbytečné nákupy zahraničních energetických společností.

Příklad "příplatku" v Německu. Údaje z reálné faktury:

Vyrovnání cen elektřiny v ČR na úroveň zemí EU vyžaduje zvýšení tarifů o 25 % až 45%. Zvýšení ceny elektřiny souvisí s růstem platů, s růstem ceny paliv, s růstem ceny investic, ochranou ŽP atd.

Elektřina je ušlechtilá forma energie potřebná pro světla, pohony, regulační procesy, komunikaci ap. Pro topení lze elektřinu využívat jen ve výjimečných případech. Topení elektřinou bude vždy cca 3 krát dražší než topení plynem a dalšími palivy.

Zdůvodnění: Účinnost tepelné elektrárny je cca 30%. Ze 100% energie paliva (např. plynu) spáleného v elektrárně se po el. sítích dostane ke spotřebiteli jen cca 25%. Pokud stejné množství paliva (plynu) spálíme v "kondenzačním" kotli v domě, využijeme 100% energie plynu pro topení.

Vlády ČR rozhodly o plynofikaci ČR velmi dobře, k prospěchu obyvatel, k prospěchu zlepšení ŽP. Občanům je třeba otevřeně říci, že pro topení v ČR je perspektivní plyn. Zemní plyn bude využíván i v městských teplárnách. Podzemní zásobníky plynu, umístěné v ČR, zajišťují spolehlivou a bezpečnou dodávku plynu domácnostem i firmám. Provedená plynofikace ČR znamená, že elektřina, po zavedení reálných cen, bude pro topení využívána málo,

Perspektivu vývoje cen elektřiny v ČR lze odvodit z následující tabulky:

Ceny elektřiny pro domácnosti v ČR a ve vybraných státech EU (Kč za kWh):

- domácnost Db - spotřeba elektřiny 1200 kWh ročně pro byt o velikosti 70 m2 (3 pokoje + kuchyň). V ČR přibližně odpovídá sazbě D02 (původně B-standardní) - cena 3,16 za kWh + 66 Kč stálý měsíční plat (jistič 3x20 A), výsledná sazba v ČR = 3,16 + 12 měsíců x 66 Kč / 1200 kWh.
- domácnost Dc - spotřeba elektřiny 3500 kWh ročně, z toho 1300 kWh v nočních hodinách se sníženou sazbou, pro byt o velikosti 90 m2 (4 pokoje + kuchyň). V ČR přibližně odpovídá sazbě D26 - cena 2,89 (vysoký tarif) a 0,73 (nízký tarif) za kWh + 250 Kč stálý měsíční plat (jistič 3x25 A), výsledná sazba v ČR = 2300/3500 x 2,89 + 1200/3500 x 0,73 + 12 měsíců x 250 Kč / 3500 kWh .
- domácnost Dd - spotřeba elektřiny 7500 kWh ročně, z toho 2500 kWh v nočních hodinách se sníženou sazbou, pro byt o velikosti 100 m2 (4-5 pokojů + kuchyň). V ČR přibližně odpovídá sazbě D26 - cena 2,89 (vysoký tarif) a 0,73 (nízký tarif) za kWh + 250 Kč stálý měsíční plat (jistič 3x25 A), výsledná sazba v ČR = 5000/7500 x 2,89 + 2500/7500 x 0,73 + 12 měsíců x 250 Kč / 7500 kWh.

Prolomení těžebních limitů. Stavby dalších elektráren v ČR. V současné době je v ČR přebytek elektráren, přes 20% vyrobené elektřiny se vyváží. Zavedení reálných cen energií v ČR způsobí další pokles spotřeby elektřiny. Rozhodnutí o prolomení těžebních limitů a o budování dalších velkoelektráren proto není možno v současné době provést. Vláda ČR ani "Kraje" jistě nezvolí metodu "po nás potopa", to zn. nezboří další vesnice, urychleně nepostaví další elektrárny a rychle nespálí uhlí (cennou surovinu pro další generace) s tím, že vyrobenou elektřinu vyveze do zahraničí. Znečištěné ovzduší a zhoršené ŽP v tomto případě zkrátí průměrný věk občanů ČR - tento "příspěvek" k "DŮCHODOVÉ REFORMĚ" jistě není v plánech na prolomení těžebních limitů uveden. Z uvedeného plyne, že závažná rozhodnutí o prolomení těžebních limitů a o výstavbě dalších velkoelektráren mohou být provedena až po zavedení reálných cen energií a po vybudování systému záložních zdrojů elektřiny.

Závěrem je třeba konstatovat, že v poslední době se občané, obce i Vláda ČR věnují úsporám. Úspěšně byl zahájen např. program regenerace a zateplení panelových domů. Proto lze očekávat, že i energetika bude řízena odborně, v souladu s nejlepšími světovými trendy.

Ing. Vojtěch Svoboda, CSc.

Brno, 2. ledna 2006