14.4.2021 | Svátek má Vincenc


BIG TECH: Hvězdná komora digitálního světa

20.1.2021

Vyřazení sociální sítě Parler z provozu, které bylo de facto realizováno rozhodnutím jen tří firem (Apple, Google a Amazon), přivedlo hodně lidí k otázce, co se stalo s původním decentralizovaným charakterem internetu. Celosvětová informační síť byla původně založena právě na tom, že nemá žádný „centrální bod“, který by se dal vyřadit. Je potomkem Arpanetu, vojenského projektu ze 70. let 20. století, který měl být rezistentní i v případě jaderného úderu na území Spojených států.

Ale přesto to vypadá, že dnes by bylo možno vytvořit nějakou novodobou „Hvězdnou komoru“ (Star Chamber, tajný soud z alžbětinské Anglie) z cca 10 lidí, potažmo firem, jejichž rozhodnutí smazat či znepřístupnit určitou službu stačí k tomu, aby se k ní nedostalo 90 a více procent uživatelů internetu. Parler zatím narazil jen na pár z nich.

Všichni jsou si víceméně vědomi toho, že sociální sítě (Facebook, Twitter) mají určitý druh oligopolu. Tím však celá věc nekončí. Kromě sociálních sítí existují i jiné, často závažnější kritické body, jejichž chování ovlivňuje internetovou existenci té či oné služby.

Duopol v oblasti chytrých telefonů

Po celá desetiletí byl základním typem terminálu, s jehož pomocí se uživatel připojoval k internetu, stolní počítač nebo notebook. Typicky byl vybaven operačním systémem od firmy Microsoft, která rozvoj internetu poněkud zmeškala a později se pokoušela dohonit vývoj na poli webových prohlížečů téměř za každou cenu. Microsoft byl nakonec postaven před soud pro porušení antitrustových zákonů a přinucen nabízet i jiné prohlížeče. Nicméně Windowsy samotné byly poměrně otevřeným systémem, kde se dal nainstalovat téměř libovolný software. (Mělo to i své nevýhody, hlavně zranitelnost vůči malwaru.)

Dnes se čím dál větší část internetové aktivity přesouvá na chytré telefony, kde dominují operační systémy Android (Google) a iOS (Apple). Jednotlivé služby pak běžně mají svoje aplikace (“appky“), které koncovým uživatelům maximálním způsobem ulehčují přístup k nim.

Jenže instalace a aktualizace těchto aplikací je v chytrých telefonech daleko centralizovanější a kontrolovanější než v počítačích, na kterých běží Windows. Uživatelé iPhonů musejí vybírat pouze z toho, co Apple nabízí ve svém softwarovém obchodě, nemohou si instalovat aplikace z žádných jiných zdrojů. Android OS má také svůj předinstalovaný softwarový obchod, ale odvážnější nebo zkušenější uživatel má aspoň možnost nainstalovat si Googlem neschválenou aplikaci ručně, z APK souboru. Je tedy o něco svobodnější než uživatel iPhonu, i když většina lidí stejně spoléhá na softwarový obchod podléhající správě Googlu.

Fakticky mají Google a Apple skrze svoje softwarové obchody velký vliv na to, co uživatelé příslušných telefonů smějí a nesmějí užívat. Je to pro ně příležitost k značnému výdělku (zejména Apple je notoricky známý poplatky, které uvaluje na schvalování a prodej aplikací) a rovněž k tomu případně omezovat činnost své konkurence či firem, které považují za nežádoucí. Není to jen záporná vlastnost, tento striktní přístup umožňuje zachovat na telefonech určitou míru bezpečnosti, která byla v chaotickém světě PC obtížně dosažitelná. Ale nepochybně to zároveň softwarovým gigantům dává velkou moc.

V praxi: jste-li provozovatel sociální sítě nebo firma živící se vývojem softwaru, rozhodnutí Googlu či Applu vyřadit z nabídky váš produkt pro vás bude znamenat okamžitou existenční hrozbu, což se ukázalo právě v případě Parleru. Moc tohoto duopolu nad světem chytrých telefonů je tak velká, že (negativně) zaujala i americký Kongres.

Přirozenými členy „Hvězdné komory“ by tedy byly právě firmy Google a Apple.

Bezhotovostní platební styk, zpracování plateb

Podobně jako v případě chytrých telefonů, i u platebních karet se značné množství tržní síly koncentruje ve dvou společnostech, VISA a Mastercard; podobně velký, i když ne tak drtivý vliv mají i webové platformy PayPal a Stripe, které zajišťují samotný platební kontakt mezi uživatelem a obchodníkem. Jde přitom o činnost, ve které je účinný blacklisting skutečně špatných „hráčů“ nezbytnou podmínkou pro fungování celého odvětví, protože kolem čehokoliv, co jen trochu zavání penězi, se koncentruje obrovské množství podvodníků.

Karetní společnosti mají nepochybně možnost zkomplikovat život i člověku, který není podvodník. V roce 2018 zrušil Patreon, web, který umožňuje lidem podporovat např. umělce pravidelnými či jednorázovými dotacemi, konto Roberta Spencera, správce JihadWatch.org. (Neplést s Richardem Spencerem, bělošským nacionalistou.) Stalo se tak na nátlak společnosti Mastercard. Podobný osud stihl konzervativního autora Davida Horowitze, kterému VISA i Mastercard zakázaly využívat jejich služeb; tento zákaz byl ale časem zase odvolán.

V roce 2019 vznikla iniciativa, jejímž cílem mělo být vytvoření komise, která by v rámci společnosti Mastercard monitorovala a zakazovala transakce „teroristů, extremistů a nenávistných skupin“. Akcionáři však na valné hromadě hlasovali proti tomuto návrhu.

„Nenávistné skupiny“ (hate groups) jsou definovány například neziskovkou Southern Poverty Law Center, která je asi největší a nejvlivnější organizací v tomto sektoru v USA. Na její seznamy nenávistných skupin spoléhá řada firem a jiných organizací.

Cloudflare / Ochrana DDoS

Distribuované odepření služeb (Distributed Denial of Service) je druh útoku, při kterém větší množství počítačů zaplaví cílový systém tolika požadavky, že přestane odpovídat. Můžeme si jej představit jako situaci, kdy by se půlka města naráz rozhodla jít nakupovat do jednoho obchodu.

DDoS může nastat neúmyslně, například v situaci, kdy se nějaký článek na blogu virálně rozšíří a počet autentických zájemců o jeho přečtení převýší kapacitu serveru odpovídat. Daleko častěji jde ale o útok s cílem příslušnou službu vyřadit z provozu. Motivace útočníků jsou velmi různorodé, od vydírání přes snahu poškodit politického či obchodního protivníka až po pubertální „for the lulz“.

Významným ochráncem proti DDoS útokům je dnes služba CloudFlare, která je tím pádem také jedním z „kritických bodů“ internetu. Odmítne-li s někým CloudFlare spolupracovat, je dotyčný vystaven útokům, kterým se nedokáže efektivně bránit a jejichž efektem je zmizení příslušné stránky z internetu.

Zakladatel CloudFlare Matthew Prince má libertariánské sklony a unikátního postavení své služby vesměs nepoužívá k tomu, aby smetal nežádoucí stránky do zapomnění. Velkou výjimkou byl zásah CloudFlaru proti neonacistické stránce StormFront a jejímu časopisu Daily Stormer v roce 2017, který ukázal, jak málo je dnes jakákoliv stránka životaschopná bez DDoS ochrany.

Na rozdíl od Googlu či Applu sepsal Prince k tomuto případu rozsáhlé zdůvodnění, ve kterém mimo jiné vyslovuje svoje znepokojení nad velkou koncentrací moci v rukou několika málo hráčů. Dá se čekat, že dokud bude Prince v představenstvu CloudFlare, k rutinním politicky motivovaným zásahům docházet nebude. V případě prodeje firmy či jejího vytlačení z trhu konkurenčním produktem by se však mohly uplatnit jiné standardy.

Update 19.01.2021 ve 20.30: Cloudflare není monopol, pouze výrazně dominantní firma. Lze najít konkurenční poskytovatele, ale má to své háčky. Například síť Parler při své obnově našla jako poskytovatele DDoS ochrany společnost DDoS-Guard, která je ruská. Samozřejmě se dá čekat, že z P.R. hlediska to pro Parler bude zátěž.

Google Safe Browsing / Antispam

Jelikož spam a malware jsou podstatným problémem moderního digitálního světa, existuje snaha ochránit koncového uživatele před přívalem zlovolného nesmyslu ve schránkách i na stránkách. Nezanedbatelnou část globálního internetového provozu tvoří spam, nevyžádaná komerční sdělení. A pokud amatérský uživatel navštíví zlomyslné webové stránky, může být naveden k tomu, aby si stáhl a nainstaloval škodlivý software.

Ochrana před těmito vlivy má dnes podobu blacklistů, například organizace Spamhaus. V případě webových stránek jde o Google Safe Browsing, blacklist používaný v prohlížeči Google Chrome a rovněž ve Firefoxu. Tyto blacklisty mají na dostupnost služeb obrovský dopad; dostane-li se na ně nějaká doména, víceméně skončila, protože její e-maily nedorazí do schránek a pokus o návštěvu jejích stránek vede k bezpečnostnímu varování v prohlížeči, který naprostou většinu uživatelů odradí.

Antispamové seznamy zatím mají politicky neutrální pověst, i když v této souvislosti je vhodné upozornit na velkou rozesílací firmu Mailchimp, která přestala doručovat e-maily obsahující potenciálně škodlivé dezinformace (potentially harmful misinformation). Jde nicméně o dobře viditelný kritický bod dnešního internetu. Rozhodne-li se antispamová firma rozšířit svá kritéria i o závadný myšlenkový obsah, může velmi účinně potlačit šíření informací e-mailem. Totéž platí pro Google Safe Browsing.

Logika zařazení na blacklisty bývá utajovaná, aby se jí autoři malwaru a rozesilatelé spamu nedokázali cíleně vyhnout. Důsledkem je bohužel už nyní určité množství falešných pozitiv. Jeden takový případ, který téměř zničil startupovou firmou, naleznete popsán zde.

Vyhledávací služby (search engines)

Vzhledem k velikosti internetu je vyhledávací služba naprosto zásadním pomocníkem. Drtivá většina světového vyhledávání dnes běží přes Google, několik procent přes Microsoftem vlastněný Bing, další konkurenti jsou pod jedním procentem. Česká republika se tomuto rozdělení poněkud vymyká, velký vliv zde má tradiční Seznam.

Provozovatel vyhledávací služby může výsledky hledání upravovat a zhusta tak také činí. Nejméně závažná, i když stále ještě otázky vyvolávající, je personalizace: Google běžně upravuje výsledky hledání podle profilu hledajícího uživatele. Závažnější (z právního hlediska) je preference Googlu pro vlastní služby, resp. služby vlastněné mateřskou společností Alphabet. To, že Google dává při vyhledávání určitých služeb na vrchol seznamu svoje vlastní stránky, bylo negativně zmíněno v nedávné zprávě Kongresu coby klasické zneužití vlastního postavení k potlačení konkurence.

V současné chvíli se Google rozhodl ukázat svůj vliv tím, že přestal zobrazovat odkazy na články z australských novin. Jedná se o dlouhodobý spor mezi mediálním sektorem, který si stěžuje na to, že výsledky jeho práce využívá Google zdarma, a mezi Googlem samotným, který odmítá myšlenku na to, že by za zobrazování zpráv platil. Dá se očekávat, že postiženým firmám klesne počet návštěvníků.

Zneviditelnění stránky ve výsledcích vyhledávání Google patří k největším hrozbám, které mohou provozovatele stránky postihnout; k dosažení stejného efektu neviditelnosti postačuje snížení relevantnosti, protože málokterý hledající navštíví druhou a další stránku výsledků. Je patrné, že zde vzniká další kritický bod dnešního internetu, a opět v rukách Googlu, potažmo společnosti Alphabet.

Převzato z armadninoviny.cz se souhlasem redakce

****************************************
ZAPOMENUTÉ PŘÍBĚHY 3
Už potřetí budeme s Marianem Kechlibarem zkoumat zákoutí historie, která unikají pozornosti. Neskrývají se v nich velké dějinné události, spíš tam nalezneme zůstatky lidských příběhů. Jsou to stopy lidí, kteří prošli světem v dobách dávných anebo docela blízkých. Jeden příběh za druhým je fascinujícím dílkem skládačky v obraze světa, ve kterém žijeme v blahoslavené nevědomosti.
Knihu si můžete objednat na této adrese.

zapomenuté příběhy 3


Akční letáky
Akční letáky

Prohlédněte si akční letáky všech obchodů hezky na jednom místě!






 Neviditelný pes
Toto je DENÍK: do sítě jde obvykle nejpozději do 8.00 hod. aktuálního dne. Pokud zaspím, opiji se, zešílím nebo se zastřelím, patřičně na to upozorním - neboť jen v takovém případě vyjde Pes jindy, eventuálně nikdy.
Šéfredaktor Ondřej Neff (nickname Aston), příspěvky laskavě posílejte na adresu redakce Jiřímu Wagnerovi, redaktorovi NP (nickname JAG). Rubriku Zvířetník vede Lika.