Profesně se jí zabývají - s malými výjimkami, jako je například ministr zahraničí Karel Swarzenberg - lidé průměrní a podprůměrní, nezajímaví, bez vize a bez charisma, zato chamtiví, prolhaní a zbabělí. Jakmile se mezi nimi vyskytne někdo, kdo se těmto kvalifikačním předpokladům vymkne, zatlačí ho do podpalubí, vystrčí z první ligy, případně vyštípou. Takže i ty tzv. velké strany mají fakticky jen okrajovou podporu ve společnosti.
S tím ovšem souvisí žabomyší svárlivost. Kdyby totiž za těmi stranami stály opravdové síly, nikdy by si nedovolily to, co si dovolují teď. Musely by nést zodpovědnost - ale vůči komu se odpovídají za současného stavu, kdy za nimi fakticky nikdo nestojí? Jenom fankluby a těm nevadí odpudivý Paroubek v čele jedné strany a dutý Topol v čele druhé strany a trapný Čunek v čele třetí strany. O komunistech nemá smysl mluvit a zelení? To je klub, a ne odpovědná strana, vždycky byli, ještě před tím, než je výzkumy veřejného mínění dostrkaly do sněmovny.

Zpátky k prezidentské volbě. Tam kde není odpovědnost, tam nutně chybí schopnost dohody, jelikož pak každý trouba může prosazovat to svoje bez ohledu na to, jak to dopadne.
Nicméně, omlouvám se za tento povzdech. Měl bych se omezit na zpravodajské konstatování, že Švejnar odkládá svoje rozhodnutí účastnit se boje o vůdcovský post.