Druhý příklad hlasu rozumu - vládní návrh na reformu veřejných financí není tak nerozborný monolit, jak se zpočátku zdálo a bude předmětem debat. Je to rozumné? Dozajista ano. Bylo by ale rozumné, kdybychom i ze strany opozice, tedy sociální demokracie, slyšeli hlas, že se s těmi astronomickými dluhy musí něco udělat - a že je opozice (sociální demokracie) ráda, že někdo jiný chce tahat kaštany z ohně, do kterého je sama naházela. Od komunistů se nic podobného čekat nedá, ti zastávají zásadu čím hůř, tím líp.

Třetí krok rozumu - ale že to trvalo! Vrchní soud rozhodl, že Miloš Zeman se má omluvit novináři Ivanu Brezinovi za obvinění z korupce. Měl by mu také vyplatit odškodné 50 tisíc korun. Jak je to dlouho, kdy jsme se my, novináři, skládali, abychom ze solidarity pomohli Brezinovi zaplatit soudní výlohy - k takovému nestydatému rozsudku dospěl český servilní soud ve věci naprosto jasného a skandálního poškození občana velkohubým mocipánem. Můj rozum by ale na tom byl špatně, kdyby uvěřil, že tím to končí a že se velkohubý ex-mocipán omluví a Brezinovi zaplatí. Jistě bude následovat odvolání a potáhne se to dál, až zase sociální demokracie vyhraje volby a potom možná naše nezávislé soudy Brezinu odsoudí na nucené práce na Ďábelských ostrovech.