Ministr zemědělství Marian Jurečka vyzval občany, aby podpořili české zemědělce a nakupovali domácí mléčné výrobky, maso, ovoce a zeleninu. Výzva souvisí se sankcemi vyhlášenými Ruskem jako odezvu na sankce americké a evropské.

Ministrův krok je správný a nevyhnutelný, stejně tak jako sankce ze strany Evropské unie a USA jsou správné a nevyhnutelné jako odezva na porušení mezinárodních smluv a vojenské zasahování proti suverénnímu státu. Otázka ovšem zní, zda jedno i druhé bude fungovat, jak by mělo.

Zvykli jsme si být vlastenci při hokeji a při fotbale. Ovšem při tomto druhu vlasteneckého projevu jsme si jisti, že sportovci vydávají při reprezentaci plný výkon a že dělají maximum, co je v lidských silách. O maximálním nasazení politické reprezentace máme důvody k hlubokým pochybnostem. Toto asi bude tak trochu stín na celé Jurečkově akci.

Bez ohledu na to je třeba výzvu respektovat a brát vážně. Můžeme si o politicích myslet cokoli, ale farmáři a potravinářský průmysl za ně nemůžou. Ovšem i oni by mohli věci vyjít vstříc. Například vyšší kvalitou výrobků, která v mnoha ohledech spíš klesá, než aby stoupala.

Superúředník nebude

Můžeme s uspokojením konstatovat, že vůle ke shodě je nečekaně velká a koalice se dohodla s opozicí na pohřbu funkce generálního ředitele státní správy. Opozice souhlasí a bude nadále o konečné podobě zákona jednat. Zůstane ale centrální řízení a to bude převedeno na půdu ministerstva vnitra.

Takže ten politický boj o nepolitického superúředníka zůstane, jenom se odehraje na jiné půdě. Potíž je v tom, že žádný sebeskvělejší zákon neodstraní základní princip veřejného života, že služba veřejnosti je vnímána - v lepším případě - jako služba vlastní partaji. Ale podobně jako v předchozí kauze, i zde je dobře se na věci dívat pozitivně. Kupujme české sýry a držme si palce, aby se našlo dost nových Voleníků (přičemž on byl člen politické strany, totiž ODS).