Čas odbrnkává vládní epochu koalice vedené Petrem Nečasem. Výsledky dosavadního úsilí? Jedno se musí uznat: je to vůbec první vláda, která nebyla jen vládou udržovací. všechny předchozí takové byly. To se party kolem vrcholných orgánů momentálně jakž takž vítězných politických stran rozeběhly do ministerstev, přisály se k penězovodům a staraly se o to, aby agenda jakž takž běžela, aby učitelé učili, doktoři léčili, policajti policajtovali a hasiči hasili.

Takto vláda Petra Nečase nejednala a měla upřímnou snahu s aktuálním stavem věcí něco pozitivního udělat a rozumně hospodařit. Snad se i něco povedlo, ovšem jiskřičky úspěchů nejsou vidět v dýmu katastrofálních neúspěchů, jako bylo fiasko s sKartou a registrem vozidel.

Hlavním šlágrem ovšem měl být zápas s rozpočtovým deficitem. Pravda, bylo to v souladu s obecnou náladou sdílenou i jinde v Evropě. V poslední době se korouhvička otočila, vítr vane jinudy a přestává se šetřit. A opět dlužno uznat, že i ve změně větru si Nečasova vláda vede odpovědně. Hodlá zvýšit výdaje státu o 16 miliard korun. To je propagační tahák první třídy. Jakmile jde o miliardy a bilióny, občan ztrácí přehled. Je zvyklý počítat peníze na tisícovky (v lepším případě), spíš na stovky, a miliardy a bilióny leží za hranicí, na níž je velká cedule HODNĚ. V roce 2014 se počítá s rozpočtovými výdaji 1122 miliard korun, tedy 1,122 bilionu. Těch patnáct miliard v tom činí 1,33 procenta. To opravdu, ale opravdu nepostačí na roztočení kol, ale postačí to jako reklamní slogan. Je to dostatečně HODNĚ, aby to zmírnilo politický tlak, přinejmenším takový je koncept, taková je naděje.

Smysl toho všeho je udržení deficitu pod tři procenta HDP, což je podmínka pro přijetí eura. To je taky úsměvné, že se vláda snaží dodržet tuto hranici. Právě za její éry popularita členství v EU a chuť na přijetí eura v obyvatelstvu klesly na historické minimum. Vláda je jako Hupity Dupity z Alenky v zemi divů. Má jednu nožku na jedné straně zdi, druhou na druhé straně zdi, na níž sedí. Potlesku se dočká. Až ji vystřídá vláda Bohuslava Sobotky, která vše roztočí směrem k řeckému konci.