Od dnešního dne platí evropská směrnice GDPR zaměřená na ochranu osobních údajů. Jednotlivé členské státy Unie mají mít svoje adaptační zákony, některé mají, Česká republika nikoli. 

Zajímavé: v parlamentu máme Piráty, stranu deklarovanou jako moderně technologickou. Nezasadila se o legalizaci marihuany, třebaže to slibovala. Budiž. Že ale neudělala první poslední pro to, aby se GDPR adaptoval na naše poměry, to za prvé, a aby se obyvatelstvu ozřejmilo, že je to opatření v jeho prospěch a nikoli bohapustá bruselská buzerace, to je na pováženou. Je hezké, že pirátský poslanec utrácel státní peníze při dolování bitcoinů, ale není to asi to pravé, kvůli čemu Piráti v parlamentu jsou. Ve věci GDPR tedy pohořeli na celé čáře, neudělali nic a pokud ano, nic o tom nevíme a to je v politice ještě horší přečin.

Odborníci nás ujišťují, že není čeho se bát. Všechno to, co GDPR zavádí, už zavedeno je, praví odborníci. Pak ale je na místě otázka, proč to GDPR je, když už potřebná opatření na ochranu osobních údajů máme?

Dá se čekat, že nic se nejí tak horké, jak se to uvaří. Namátkou si vzpomínám na paniku kolem kontrol legálního softwaru, jaké kolovaly fámy o tom, jak se budou zabavovat počítače obsahující software, k němuž se ztratila faktura. Strašení multimilionovými pokutami je působivé, ale asi nereálné. Nicméně nějaká ta buzerace se z toho jistě vyklube. Vznikne nová šarže – pověřenec (skloňujte podle vzoru utopenec). Otevře se široké pole působnosti pro udavače, kverulanty a obecně, pro idioty všeho druhu. Příležitost budou mít šikovné podvodné firmy, které se budou o údajné zabezpečení za neúdajné honoráře starat. Už teď se mailová schránka plní jalovými maily týkajícími se GDPR.

Suma sumárum, GDPR je přesně to, co zase prohloubí nedůvěru a v krajním případě odpor k Evropské unii jako zdroji šikany a byrokratického blbnutí.