To je oblíbená česká písnička, užili jsme si jí mnohokrát. Tentokrát ale má jiný podtext. NATO roztáhlo nad Evropou protiraketový deštník, tedy i nad námi, ale my se toho nezúčastníme. Jenom se vezeme, protože u nás zvítězilo zbabělé padoušství, chalupnické chytráctví a vliv ruské tajné služby. Radar v Brdech se nekonal (komické je, že brdští chytráci pak vymáhali peníze, které jim byly slíbené, pokud přestanou házet společné obraně klacky pod nohy – zde se zbabělost a vychcanost snoubily do vzácně odpudivého amalgámu) a iniciativa se přesunula do Rumunska. No, oni ti Rumuni jsou přece jen jiní pašáci. Nacisty vyhnali vlastní silou (a dokonce se účastnili na osvobození Československa) a Ceaušeska postavili ke zdi. My jenom vedeme diskuse o vyrovnávání s minulostí a bojíme se, abychom nepoklonkovali Americe.

Laicky je těžké posoudit efektivitu budované protiraketové obrany. Lze ji posuzovat jaksi analogicky: Žádná obrana není stoprocentní. Tuplem to platí o obraně protiletecké – a přesto se každá ozbrojená moc světa o protiletadlovou obranu snaží. A jelikož jsou na světě rakety, je povinností zodpovědné ozbrojené síly se přinejmenším snažit o obranu protiraketovou, takto prosté to je. Hrozba ze strany islamistického fanatismu reálná je. Naposledy ten fanatismus vraždil včera.

Protesty Moskvy jsou absurdní a politováníhodné. Logicky je nelze obhájit jediným argumentem. Jsou směrovány hlavně vůči domácímu obyvatelstvu, v kterém je živena idea "nepřátelských cizáků ze Západu".

No, konec konců, ten český postoj, který nakonec vedl ke zbabělému ústupu ze společné obranné iniciativy, má s tím ruským postojem mnoho společného.