Jenže snadno čerty z pytle vypouštěti a nesnadno je pochytati a nazpět zastrčiti. Klaus a jeho právníci, veřejnosti neznámí, si vypracovali analýzu, veřejnosti neznámou, podle níž zmíněná Listina umožňuje prolomení Benešových dekretů, konkrétně dokonce, že hrozí nebezpečí, že Sudeťáci seberou našim lidem střechu nad hlavou. Je to nesmysl a nehorázná lež, politováníhodná, když ji hlásají oficiální představitelé hlavy státu. Čerta nacionalismu se ale rádi chápou Klausové druhého nálevu. Mezi nimi vyniká Jiří Paroubek, který nevynechal příležitost k padoušství a vyjevil ho v čisté podobě. Opřel se do vlády za to, že splnila Klausovo přání (které on sám podpořil), a nyní jí vyčítá, že "si nevymohla výjimku stran Benešových dekretů".
Rozum zůstává stát nad takovou nestydatostí. Jak může Unie "udělit výjimku" z něčeho, co není na pořadu dne, nikdo o tom neuvažuje (kromě Klause), všechny relevantní právní autority prolomení odmítají, Lisabonské smlouvy ani Listiny se to vůbec netýká, jak může v tomto prostoru vzniknout "výjimka"?
To politického dobrodruha Paroubka nezajímá. Když byl schopen sestřelit vládu uprostřed předsednictví EU, proč by si nedovolil luxus nebezpečného tanečku kolem Lisabonské smlouvy? Odpovědnost nemá žádnou a spoléhá především na voliče, které zajímá třicet korun za návštěvu u doktora. Takže teď bude Paroubek tančit kolem Listiny...

Zde ale dodám laicky. V zmíněné Listině práv a svobod se jasně píše o tom, že občané Unie mají právo na práci kdekoli na území EU. Znamená to, že by měly padnout šikany a bariéry dodnes trvající? A protože my jsme se listiny slavně vzdali, pro nás by platily nadále? Nikoli prolomení Benešových dekretů, ale toto plyne z Listiny celkem jednoznačně. Pak by měli postižení lidé psát Klausovi na Hrad děkovné dopisy. Věrný Jakl by je přijímal jistě stejně dychtivě jako přijímá listiny podporující Klause v jeho neústupnosti.