Každému je jasné, že různé volby mají různé voličstvo. Nejatraktivnější jsou prezidentské volby a to je taky jejich bolest. Není v nich předvýběr, jako je v USA, kde mají primárky. U nás se může přihlásit každý, komu je dost let, je občan a umí přesvědčivě oslovit lidi.

 Větší šanci mají takzvaně lidoví politici. Zatím podvakrát vyhrál Miloš Zeman, který má podivuhodnou vlastnost. Umí vyvolat dojem moudrého rozvážného člověka. V nadcházejících volbách není bez šance vize, že v druhé volbě proti sobě půjde Andrej Babiš a Tomio Okamura. To by byla Sofiina volba! Každopádně ale tento typ voleb přiláká i ty, kdo zpravidla volit nechodí, protože je politika zajímá asi tak jako mě fotbal. Nemyslím si, že je to nějaká chyba, je to prostě vlastnost.

Na opačném kraji jsou volby do europarlamentu. Jistě to platí pro všechny státy unie. Chodí k nim hlavně eurofilně zaměření voliči, a proto ten europarlament vypadá, jak vypadá, a plodí to, co plodí. Realisticky myslících lidí jako je Alexandr Vondra nebo Jan Zahradil je tam pomálu. Specifický je u nás senát. Obecným lidem nenáviděn, obecným lidem jsou volby bojkotovány a zase – to určuje jeho složení. Voleb se účastní typ politikou zaujatých lidí. Proto dnes působí senát poněkud exoticky. Jen třetina populace mu důvěřuje, tedy má ze všech institucí nejmenší podporu.

Volby do parlamentu jsou někde na půli cesty. Účast je kolem šedesáti procent, kdežto účast v senátních volbách (vždycky třetina senátu) je obvykle poloviční. To je pozadí aktuálního politického procesu. Okamura ve čtvrtek bojkotoval projednání korespondenčních voleb. Boj by měl pokračovat, uvidíme, zdali Okamura utrhne kecpult, anebo spustí požární hydrant. Chce prosazení korespondenčních voleb zabránit za každou cenu.

Bez ohledu na politické přesvědčení, soudný člověk prostě musí mít pochybnosti o regulérnosti. Za plentu ve volební místnosti za vámi snad nepustí ani dítě, manželku určitě ne. Kolik lidí teď bude hučet do babičky s Alzheimerem… a pro jistotu jí lístek vyplní sami? Kolik brachů z mokré čtvrti podepíše lístek za dvě piva? V rodinách slýcháme „jak jsi volil“. Teď bude „jak budeš volit“.

V cizině žije prý 600 tisíc občanů ČR. I kdyby korespondenčně volila půlka, tři sta tisíc je už podstatná suma. Politickou mapu to nepřekreslí, ale zasáhne. Je to dobře? Je to špatně?

Každopádně je to něco jiného, než co jsme si představovali pod pojmem svobodné volby v dobách, kdy plenta stála ve volební síni v koutě jako výsměch a jako hrozba. Že to mají všude, není argument. Ono jak to vypadá takzvaně všude, není ve všem všudy o co stát, Západ už není to, co býval, co jsme milovali, k čemu jsme vzhlíželi a kam jsme doufali se vrátit. Zabránit se tomu zřejmě nedá a je protivné a hloupé, že tuhle notu hraje zrovna Okamura. Pro své čisté svědomí se tu vyslovuju proti, jako jsem se vyslovoval proti přímé volbě prezidenta a budu se vždy vyslovovat proti obecnému referendu. 

Demokracie je ohrožena vždycky, když se pootevřou dveře demagogii a manipulaci. Korespondenční volba k manipulaci vyzývá.