Tohle heslo jsem tu vyhlásil 7. listopadu loňského roku, v době, kdy lidi ještě jakž takž bavilo se bavit o eventuálním kandidátovi proti Zemanovi. Neuplynul ani půlrok. Do Zemanova zvěstování dnes zbývají jen tři dny a otázka protikandidatury se ještě nevybabrala z kategorie směšnosti. Zemanova pozice jako obecně viditelné osobnosti, tedy politickém hvězdy první velikosti, je neotřesitelná.

Protikandidát má naději jen tehdy, pokud Zeman nevyhraje v prvním kole. To se může stát, protože mnozí jeho příznivci mají jeho vítězství za natolik jisté, že se nebudou k volbám obtěžovat. Pak by mohlo zafungovat heslo Kdokoli kromě Zemana a taky Všichni proti Zemanovi a pak má šanci na vítězství takřka kdokoli.

Ale ono to tak není, takřka kdokoli. Někdo přece jenom míň a někdo víc, takže kupříkladu Martin Stropnický asi víc než Michal Horáček. Co tedy s tím Čunkem?

Když jsem v listopadu zvolal Čunek na Hrad, o Čunkovi se v podstatě nemluvilo. Teď se o něm mluví čím dál víc, dokonce v souvislosti s jeho eventuálním předsednictvím lidové strany. Ta bude mít v příští vládě významnou úlohu, pokud jí vyjde riskantní sázka na kombo se Starosty a překonají spolu desetiprocentní hranici. Doposud velmi dobře fungující koalice sociální demokracie a ANO ztroskotala na osobních řevnivostech a její obnova je málo pravděpodobná. Vznikne nějaký slepenec a ten se neobejde bez lidovců jako významného pojiva. Ti si svoji betonářskou roli nechají zaplatit významnými posty ve vládě – je to ostatně už tradice, že lidovci mají víc ministrů, než odpovídá volebnímu výsledku. S nad-desetiprocentním podílem budou moci i dupat.

Čunek tedy už teď, v první dekádě března, je celostátně sledovaný politik s oporou v těch masách obyvatelstva, které s takovým nadšením naslouchají Zemanovi. Zeman, ten statečně bojuje proti cizákovi, to si zaslouží potlesk, ale má to chybku, protože cizáků, s nimiž dlužno bojovati, u nás jaksi mnoho není. Zato Čunek, ten zahnal cikány do ubytoven, má tedy konkrétní výsledky. Tady je ten potlesk zaslouženější.

Ale bez ironií: Čunek je muž charismatický, má samozřejmě nevýhodu, že nemá cvik v dlouhodobé chůzi po parketách vysoké politiky: pravda, necelý rok byl místopředseda vlády a ministr pro místní rozvoj, ale většinu svého veřejného působení si odkroutil na vsetínské radnici.

Což na druhou stranu je blíž politice než Zemanovo objímání stromů na Vysočině.

Čunek jako kandidát na hlavu státu a pretendent na staronového předsedu lidovců, to by mohlo být oživení v sále. Navíc, Čunkovi by prospělo pohoršené mekotání kavárny. Jistě by vznikla petice a možná, že by se u Jana Krause sešel opět chór, recitující slova hanby na Jiřího Čunka. Tím by měl – přinejmenším – cestu do druhého kola volby zajištěnou.

Napadá mě teď... jaké trenýrky by hovnaři věšeli na Hrad, kdyby byl Čunek prezidentem? Černé nebo fialové? Nebo snad zase červené, ale byl by to kardinálský nach?