Dlouho to vypadalo jako sci-fi a teď je to realita. Číňané naostro testují systém sledování svých občanů, pokud to tak lze nazvat. Lidé jsou bodováni, kdo je v mínusu, nesmí si koupit letenku nebo jízdenku na vlak. Už to pocítilo třiadvacet milionů letuchtivých a pět a půl milionu vlakuchtivých. 

To jsou čísla přenesená z Číny, čísla divná. Je přece zvláštní, že těch postižených letuchtivých je čtyřikrát víc než vlakuchtivých. Znamená to, že na vlak jsou přísnější kritéria?

Svět se dozvídá kritéria. Pouliční kamery sledují chování. No, to by někdy bylo u nás dobré taky. Sledují se nesouhlasné politické názory a šíří se chybné informace. To přece máme zavedené taky, s chybnými názory vás nepustí do televize a zruší vám účet na Facebooku. Chystají se i další sankce, například roční zarach na veřejnou dopravu. Což při velikosti čínských měst není nic příjemného.

Zprávy z Číny budí pozdvižení, nicméně všímejme si toho, co se děje u nás. Zpěvák dostane zaracha proto, že kandidoval za parlamentní stranu. To by se v Číně stát nemohlo, protože parlamentní stranický systém tam nemají. Ale princip je stejný.

Čínu dlužno sledovati, je v módě se čas od času zamotat do tibetské vlajky, ale hlavně je třeba sledovat stav občanské svobody u nás. Teď před eurovolbami k tomu bude prostor větší, než nám bude milé.