Je o požadavek vcelku zbytečný, protože taková zmínka je nepotřebná a nikdo ji nezamýšlel. Lisabonská smlouva nemá na aplikaci Benešových dekretů žádný vliv. Klausův věrný Jakl sice ukazuje rukou, jaký štos (na výšku od desky stolu) právních expertíz varujících před prolomením dekretů Klaus má na stole, nicméně veřejnost a demokratické instituce nedostaly od něho žádný odborný dokument, žádná právní autorita tuto pochybu nevyjádřila. Jde jen o osobní názor jednoho úředníka, názor, který je v rozporu s právním stanoviskem ústavních institucí v zemi.

Včerejší Respekt se podivuje, proč je kolem Lisabonské smlouvy u nás ticho po pěšině. Ono je to vcelku v pořádku, že je ticho po pěšině. Klaus se dopustil nehorázné populistické svévole, nicméně na pozadí jedná ústavní soud. Nezbývá než čekat, zdali ústavní soud rozhodne v souladu se svým původním rozhodnutím, anebo udělá kotrmelec a rozhodne proti němu. Pokud rozhodne v souladu, což se dá spíše čekat, pak bude Klaus pod tlakem - nikoli "Bruselu", ale vlastní povinnosti ústavního činitele. Jeho soukromý názor bude stát proti rozhodnutí obou komor parlamentu a rozhodnutí ústavního soudu. V každém případě je situace zralá na podání ústavní stížnosti proti prezidentovu chování a jeho abdikace je jediné pro něj důstojné řešení. Precedent tady už je, abdikoval svého času Václav Havel, když usoudil, že nemůže nadále vykonávat úřad hlavy státu ochromeného slovenským nacionalismem.