Paroubka zvolili šedesáti procenty. Asi není poctivé a rozumné z toho dělat takovou prohru, jaká se z toho dělá. Paroubek se udržel a zabránil svým protivníkům chopit se vesel v lodi, kde on třímá kormidlo. Stranu jednoho muže se mu nepodařilo vytvořit, ovšem je sporné, zda o to stojí. Dobře ví, že to není reálný projekt. Pravda, čekal víc procent - před sjezdem se chlubil, že má 80 - 90procentní podporu. Ovšem i to byl mocenský předvolební tah.

Nám, co nejsme delegáty sjezdu, může nakonec být jedno, co říct o sjezdu doma. Nicméně nám, co jsme občané republiky, nemůže být zcela jedno, o čem delegáti rokovali. Zarážející je bezobsažnost jednání. Soustředilo se na vnitropolitický boj. Už úvodní Paroubkův projev se týkal spíš pohřbívání Zemanovy politické mrtvoly než vize pro sociální demokracii.

Paroubkova strana skloňuje slovo "modernizace". To je velmi podezřelé. Kdyby to byla strana s potenciálem vynalézavosti, na tak duté slovo jako je "modernizace" by ani nevzpomněla a prostě a jasně by svoje cíle definovala a šla za nimi. Když taková Květa Kořínková říká, že je třeba přestat prázdně hovořit, jelikož potřebujeme modernizaci, je to krásný příklad prázdného plácání. Sociální demokracie ani po tomto sjezdu nemá jiný program než to, že co bylo za komunistů "zadarmo", bude zadarmo dál, ať je to sebehůř mizerné a nefunkční. A když na to nemáme, zadlužíme se. V této souvislost vyznívají řeči o modernizaci groteskně.

Nicméně pozitiva tu přece jen jsou. Sjezd nerevidoval usnesení z Bohumína a vládní spojenectví s komunisty pořád tedy nepřichází v úvahu. A páně Zaorálkův pokus podlomit obranyschopnost naší země taky vyšel naprázdno, což je důkaz, že přes veškerou rétoriku mají sociální demokraté smysl pro odpovědnost.
No a konečně "kauza Klaus". Odmítnutí Klausovy kandidatury byl také jeden z "výstupů" sjezdu. Těžko se dalo čekat, že sjezd odhlasuje "Klaus for the President". Vždyť přece má Paroubek v rukávu ty své dva tajemné giganty Klausova formátu! Na lámání chleba přijde až při volbě samé. Což je za dlouho. Za dlouho pro lidi, kteří přemýšlejí v rozměru přítomné chvíle, přičemž brněnský sjezd naznačil, že se tato charakteristika hodí pro naši sociální demokracii.
Ke škodě nás všech.