Byl jsem teď ve Vídni zahajovat výstavu Splátka dluhu. Byla to příležitost prohlédnout si po čase některé významné stavby vídeňské secese. Patří k nim také budova Poštovní spořitelny na malém náměstí Georg-Coch-Platz, které ústí do Ringu.

Ta stavba z let 1904-6 (II. etapa 1910-12) mne vždy fascinovala. Projektoval ji nejvýznamnější představitel vídeňské secese a moderny, profesor vídeňské Akademie výtvarných umění Otto Wagner (1841-1918), učitel Kotěry (viz zde), Olbricha, Hoffmanna (viz zde), Plečnika (viz zde), ale také Roitha, Hübschmanna, Engela a mnoha dalších významných architektů. Bylo mu tehdy - v roce 1904 - už 63 let, přesto navrhl nesmírně moderní stavbu, která posunula vývoj evropské architektury o notný kus kupředu a která dodnes fascinuje architekty a teoretiky (a doufám, že i laiky).

Dům tvoří celý blok. Kamenné průčelí má jednoduchý a přísný vzhled, žádné secesní ozdůbky tu nenajdete. Krásným prvkem jsou "knoflíky", které zdánlivě fixují kamenné desky, ve skutečnosti jde jen o geometrický ornament. Na atice stojí sochy Othmara Schimkowitze (mj. spolu s Plečnikem autor Schrollova pomníku v Broumově z roku 1901). Krásná je prosklená kovová markýza nad vstupem, podepřená subtilními sloupky.

Vstoupíme-li, ocitneme se ve schodišťové hale s bustou císařpána, jak se tehdy patřilo. Vystoupáme-li nahoru, čeká nás největší zážitek - prostorná bílá bankovní hala s kovovou konstrukcí, prosvětlená proskleným stropem (je vestavěna do dvora). Také podlaha je skleněná - sklobeton tu přisvětluje prostory v přízemí se sejfy (chcete-li u nás spatřit podobně řešený prostor, běžte se podívat do Gočárovy Legiobanky v Praze na Poříčí, ta je ovšem až z počátku 20. let a s dekorem ve stylu "národního slohu").

Zařízení je jednoduché, ale krásné. Futuristicky vypadají ventilační hliníkové roury s výdechy vzduchotechniky. Jednoduchý a elegantní je i nábytek, jde vlastně o nadčasový design - však repliky Wagnerových židlí najdete v leckteré kavárně (třeba v pražské Slávii).

Postsparkasse je prostě jedinečná stavba a vřele doporučuji její návštěvu. Na rozdíl od našich peněžních ústavů vás tam nechají v poklidu fotit a můžete si prohlédnout i malé muzeum o historii stavby a v muzeumshopu si koupit knížky nebo pohlednice.

Zdeněk Lukeš

Archiv rubriky Architektura až do r. 1998