Opomenutý mistr pozdní secese i představitel meziválečného funkcionalismu František Kavalír

František Kavalír

K žákům zakladatele české moderní architektury Jana Kotěry patří dnes už zapomenutý projektant a stavitel František Kavalír. Pozoruhodná je jeho secesní tvorba, ale také pozdní práce ve funkcionalistickém stylu.

František Kavalír se narodil v roce 1878 v Oseku u Rokycan. Studoval na plzeňské stavební průmyslovce a poté odešel do Prahy. V letech 1904-1906 byl studentem Jana Kotěry na Umprum, kde k jeho kolegům patřili Josef Gočár, Vilém Kvasnička, František Vahala a další. Hned po skončení studia založil Kavalír vlastní projekční a stavební podnikatelství se svým o devět let starším bratrem Václavem. Společnost V. a F. Kavalírové se pak stala jednou z prominentních firem, realizovala desítky staveb dle projektů různých architektů i dle vlastních návrhů. Václav Kavalír zemřel již v roce 1911, ale zavedená značka se nemění, a tak firma pod původním názvem fungovala dál.

Vlastní návrhy Františka Kavalíra byly zprvu pojednány ve stylu pozdní geometrické secese a moderny. Na průčelích rodinných i činžovních domů autor kombinuje hladké i drsné omítky a využívá technologie sgrafita známé z renesanční éry i období historismu, což je metoda, kdy se do mokré horní vrstvy omítky proškrábavají ornamenty až na vrstvu spodní, která má odlišnou barvu. Originální architektura, prozrazující Kotěrův vliv a v celkové koncepci také vliv hnutí Arts and Crafts či vídeňské secese okruhu Josepha Marii Olbricha či Josefa Hoffmanna, samozřejmě zaujala a František Kavalír neměl v období let 1907-1914 o zakázky nouzi. Navrhoval vily na pražských Hřebenkách či na Václavce a na Zbraslavi, jako byly elegantní domy Na Klavírce, resp. Růže, dále noblesní hotel Grand v Českých Budějovicích, Okresní dům (dnes radnice) v Humpolci nebo činžáky s často kuriózní dekorací průčelí v pražských Holešovicích, na Smíchově či v Dejvicích. Své práce publikuje v Architektonickém obzoru i ve Stylu - časopise spolku Mánes. Stává se také ředitelem uměleckých dílen Artěl a české obdoby německého a rakouského Werkbundu – Svazu českého (později československého) díla. Patřil rovněž k zakládajícím členům Klubu Za starou Prahu a poté i vlivné Společnosti architektů. Angažoval se i ve stavitelských sdruženích.

vila Na Klavírce, Smíchov

Neméně agilní je Kavalír i v poválečné éře. Ve stylu art deco navrhuje například vilu malíře a grafika Tavíka Františka Šimona v pražském Bubenči, který zdobí fresky jejího majitele. Věnuje se rovněž nástavbám a někdy i kontroverzním adaptacím starších budov, jako je palác Metro na Národní třídě, Ringhofferův palác v Jindřišské ulici a především úprava dvou domů na nároží ulic Melantrichovy a Havelský trh v pražském centru. Asi nejvýraznější je pak adaptace bývalé usedlosti Hřebenka na Smíchově, která byla ve dvacátých letech v dezolátním stavu. Kavalír cenný objekt opravil a doplnil o novou partii. Svérázná je i výtvarná výzdoba, jež je dílem architektova přítele sochaře Jaroslava Horejce. Kavalír, který na Hřebence také bydlel, si nechal vytvořit i kovové reliéfy na vstupní bráně, na nichž je i jeho rozverný portrét, jak – oklopen moderními stavbami – kráčí v rozevlátém plášti s kloboukem na hlavě a plánem v podpaží.

usedlost Hřebenka

vila Hřebenky, detail

Tématu moderního bydlení v zeleni se věnoval v Praze-Košířích, kde podle vlastního návrhu vystavěl obytnou kolonii při Píseckého ulici. Jeho projekty z konce dvacátých let jsou však již pojednány v konstruktivistickém stylu, což platí třeba o budově hospodářské školy na Vinohradech, na jejímž návrhu se podílel také mladý příslušník avantgardy Pavel Smetana a portál pak vyzdobil sochami ve stylu civilismu Karel Dvořák. V tomto pojetí projektoval František Kavalír také činžáky na Smíchově, v novoměstském Podskalí nebo ve Střešovicích. Když se pak z popudu Svazu čs. díla stavěla v letech 1931-1932 na dejvické Babě známá výstavní kolonie, inspirovaná obdobnými akcemi ve Stuttgartu, Brně, Vratislavi a Vídni, nemohl se jí tehdejší předseda SČSD nezúčastnit. Jeho a další stavební firmy realizovaly řadu vilek od předních českých architektů, jako byli Pavel Janák, Josef Gočár, Ladislav Žák, Hana Kučerová-Záveská, Oldřich Starý, Evžen Linhart a další, včetně Holanďana Marta Stama. Dva domky – Uhlířův a Letošníkův - pak dokonce navrhl sám.

F. Kavalír a P. Smetana - Hospodářská škola, Vinohrady

Nicméně stavba kolonie na Babě se stala Kavalírovi osudnou. Jako známý puntičkář a pedant se prý dostal do sporu s nějakým polírem, dostal srdeční záchvat a zemřel. Inu, profese architekta je náročná. Dílo, které po sobě František Kavalír zanechal, je však hodné obdivu a nemělo by skončit v zapomnění.

LN, 30. 11. 2019

Foto autor, archív a Pavel Hroch

Na závěr pozvánka na dnešní křest knížky Psí vycházky 6 – Bubenečský Montmartre ve Vegtrálu v Čechově ulici, Praha 7, začátek v 17:30, zahraje Vladimír Mišík. Následně v sobotu 14. 12. bude Psí vycházka po dané lokalitě, sraz u Vegtrálu v 10 hodin.