Bude to prima výlet, sliboval Jesús. Usměvavý třicátník z Roraimy, oblasti stolových hor a nekonečných vodopádů v západní Venezuele. Plánovali jsme, že pojedeme k vodě. Bylo vedro. V tašce pár chlazených piv, volný den před námi. Ještě chvíli počkat na Armanda a Luise, typické latinos, pro které je čas pojmem vskutku relativním, a pak vyrazit.

Jenže i když se oba nakonec přišourali, nikam se nejelo. Cestou na Jesúse mávla policistka, jeho známá. Ve vesnici o pár kilometrů dál kdosi přepadl turistku, pořezal jí obličej a okradl ji. Policie potřebovala Jesúsovo auto, jinak by se do vsi nedostala. U služebního jí už nějaký čas chyběly pneumatiky... „Jo, sehnat tady gumy je problém,“ konstatoval Jesús. Ovšem zdaleka nejen to je v latinskoamerické zemi potíž.

„Víš, co teď celkem frčí?“ ptal se nedávno známý v Caracasu. „Pronájem zbraně. Mizerně placený policajt na několik hodin pronajme pistoli zájemci, který si vyřídí svůj ‚byznys‘, pak ji vrátí. Stejně se to nikdy nevyšetřuje,“ vysvětloval nepochopitelné. Venezuela patří k nejnebezpečnějším místům na světě mimo válečné zóny. Jen loni v třicetimilionové zemi zemřelo násilnou smrtí skoro 25 tisíc lidí. Tedy podle výzkumu neziskové organizace Venezuelan Violence Observatory. Čerstvé vládní statistiky nejsou, naposledy vyšly před deseti lety. Pro představu v Česku policie v témže roce řešila asi 160 vražd a pokusů o vraždu. Kriminalita také donedávna vévodila žebříčku strastí Venezuelanů, než ji z přední pozice vystrnadilo shánění nedostatkového zboží v ekonomicky krachujícím státě. Místní už si zvykli, že večer je lepší nevycházet, byť vraždy se odehrávají hlavně mezi znepřátelenými gangy ve slumech.

Caracas se po osmé večer mění v město duchů, z návštěvy divadla či restaurace se stal logisticky náročný úkon a drahé šperky vystřídala bižuterie. „Zločinnost je v každé zemi, ale obvykle se ví, kterým čtvrtím se vyhnout. Tady hrozí přepadení všude,“ dodal tehdy známý. Pak se ale usmál. „Ale kdyby Tarantino vyhořel a hledal motiv pro scénář, tenhle stát je studnice. Zkrátka... latino.

LN, 3.6.2015