3.7.2022 | Svátek má Radomír


VÁLKA: Saddám Putin

12.3.2022

Truchlivá stepní bitva na východě se od událostí v Iráku liší ruskou atomovou hrozbou

Zatímco válka v Zálivu v roce 1991 byla první válkou v přímém přenosu, ruská agrese vůči Ukrajině je asi první válkou v přímém přenosu na evropském kontinentu, a navíc i na sociálních sítích. A též konfliktem, který už ukázal obrovský vliv veřejného mínění.

Skoro každý v televizi nebo na Facebooku viděl ukrajinské matky s dětmi prchající západním směrem, záběry poničených měst či ruského útoku na jadernou elektrárnu. Ale i důkazy ukrajinského hrdinství, odhodlání bránit svou zemi opravdu do poslední kapky krve. Odvahu prezidenta Volodymyra Zelenského.

Celý svět zatím reagoval ohromnou vlnou solidarity s napadenou Ukrajinou, od Vladimira Putina se odvracejí i mnozí jeho dosavadní spojenci či si alespoň nedovolí na jeho obranu ani pípnout. A demokratické vlády nemohou veřejné mínění opomíjet, což se dosud prakticky projevilo hlavně v rozsahu a přísnosti ekonomických sankcí, s čímž v Kremlu patrně přece jen nepočítali. Soukromé firmy včetně věhlasných značek se stahují z ruského trhu z vlastní iniciativy.

Tato válka je blízko

Ovšem dávná válka v Zálivu byla pro nás opravdu jen něco jako kino, jako hollywoodský akční velkofilm – vzdálená, projevující se hmatatelně asi jen v cenách benzinu. A triumfálně vítězná, poněvadž padouch se ukázal jako v podstatě neschopný odporu, jeho armáda „sovětského typu“ a z velké části sovětské výzbroje nemohla americké technologické převaze konkurovat.

Nynější válka se dost liší. Je blízko, doléhá k nám přímo v podobě mohutné uprchlické vlny. A jsme na straně slabšího, jenž se sice zatím obdivuhodně drží, leč dlouhodobě se asi neudrží bez výrazné západní pomoci včetně masivních dodávek zbraní. Šílený „Saddám Putin“ na rozdíl od iráckého diktátora disponuje atomovým arzenálem, jehož použitím hrozí.

A oblíbený akční hrdina Zelenskyj zařazuje do svého repertoáru čím dál víc tragických tónů. Zoufalá situace, v níž se jeho země ocitla, určitě vyžaduje aktivnější pomoc Západu – ten však zatím ve vojenské oblasti projevoval spíše opatrnost. „Dnes se konal summit NATO. Slabý summit. Zmatený summit. Summit, který ukazuje, že ne každý považuje boj za svobodu za cíl číslo jedna pro Evropu,“ sdělil ukrajinský prezident v pátek 4. března národu. Od NATO žádal vytvoření bezletové zóny, což by ovšem znamenalo přímý vstup Severoatlantické aliance do války s Ruskem.

„Ohledně tématu NATO jsem vychladl už před delší dobou, když jsme pochopili, že není připravené Ukrajinu přijmout. Aliance se bojí kontroverzních věcí a konfrontace s Ruskem,“ pronesl pak Zelenskyj v úterý 8. března. Vstup do NATO prý žádat nebude a je ochoten se s Vladimirem Putinem bavit o dalším osudu Krymu i Donbasu. Bohužel, citovaná slova patrně odrážejí též výsledek Zelenského rozhovorů s významnými západními státníky.

Západ si konfrontaci s Ruskem nepřeje z řady důvodů. Určitě nelze pominout hororovou noční můru, že v Kremlu sedí opravdu šílenec, jenž si dejme tomu dodávku amerických dronů pro ukrajinskou armádu vezme za záminku k rozpoutání třetí světové války. K něčemu takovému ostatně nemusí zešílet, stačí mu prostá racionální úvaha: nemohu-li partii vyhrát, alespoň převrhnu stolek se šachovnicí a rozdupu úplně všechny figurky.

Mnichovský komplex

Ovšem možná mnohem větší obavy než harašení jadernými zbraněmi vyvolávají sociální dopady konfliktu na západní společnosti, přičemž množinu západních společností klidně rozšiřme až k Čopu. Zejména východní křídlo Západu se nyní musí vypořádat se zástupy uprchlíků, všichni pak s rostoucími cenami energií a pohonných hmot, roztáčejícími navíc i spirálu inflace. Se zvýšenými výdaji na obranu, vlastní i v podobě případných dodávek zbraní na Ukrajinu. Vše v situaci, kdy jsou státní rozpočty hodně napjaté též kvůli boji s důsledky covidu. Německo dalo jasně najevo, že nehodlá přestat od Ruska nakupovat ropu a plyn. Jinak by prý následoval chaos, který by dle vyjádření německé ministryně zahraničí Annaleny Baerbockové znamenal pro Kreml výhru.

Ale ani skutečně rozsáhlé ekonomické sankce nemusí Putina položit, podobně jako zatím nepoložily severokorejský režim, neboť disponuje atomovou bombou a raketami. Putin jich má mnohem víc.

Další vývoj války na Ukrajině lze jen těžko předvídat. Avšak pokud bude Západ nadále otálet s důraznější podporou ukrajinského vojenského úsilí, logicky tím Zelenského donutí k míru, který Ukrajinci i veřejné mínění ve většině evropských zemí ocení jako hořký a potupný. Ukrajinci si tak z války odnesou i demoralizující mnichovský komplex, jenž podlomí též jejich odhodlání trvale čelit ruskému tlaku. A jeho, byť třeba slabší mutací se pak snadno nakazí i Češi, Poláci či Slováci. Následky mohou být nedozírné. Bohužel, tato válka stále může skončit televizním vystoupením Vladimira Putina, jenž s úsměvem prohlásí: „Operace na Ukrajině proběhla a stále probíhá dle plánu.“

Autor je politolog

LN, 10.3.2022



Akční letáky
Akční letáky

Všechny akční letáky na jednom místě!