„Už mě unavuje být spojována s někým, jehož názory jsou tak na okraji společnosti,“ řekla Lori Cox Hanová, profesorka politologie na Chapman University v Orange v Kalifornii. Vyjadřovala se k podílu svého kolegy profesora Johna Eastmana na právním poradenství pro Trumpovu volební kampaň. A nebyla jediná, která se o Eastmanovi vyjadřovala velmi nevybíravě. Nenávist k profesoru Eastmanovi nakonec vyvrcholila sepsáním prohlášení, které podepsalo 89 akademiků z Chapman University. Někteří žádají, aby byl propuštěn.

„Je to něco, na co by měla být univerzita velmi hrdá – na to, že jeden z členů fakulty je považován za jednoho z nejvýznamnějších ústavních vědců, kterého prezident Spojených států požádal o zastupování,“ reagoval profesor Eastman k frontálním výtkám akademiků. „Ale kolegům děkuji, o některých jsem nikdy předtím v odborných kruzích neslyšel,“ dodal s úsměvem k seznamu rozhořčených akademiků.

V prohlášení se píše: „Požadavek Johna Eastmana, kterým žádá Nejvyšší soud o zrušení voleb v roce 2020 ve více státech, je ostudným útokem na americkou demokracii a musí být za něj považován… Podání soudu bylo plné právních chyb a přímých lží… Eastman použil svůj e-mail a telefonní číslo na Chapman University…“

Eastman však podotýká, že žalobu nepodával on, nýbrž texaský generální prokurátor Ken Paxton a on sám jen připravil podání, které tuto žalobu jménem Trumpovy volební kampaně podpořilo.

Eastman také s úsměvem podotkl, že dostal mnoho zpráv od studentů, z nichž část byla podporou, část negativní kritikou, ale všechny jsou podle Eastmana dokladem, že podporovat intelektuální rozmanitost v duchu názorové plurality je velmi prospěšné.

Připomeňme v souvislosti se zveřejněnými názory profesora Eastmana, že se nejedná o první případ, kdy ještě více rozohnil už tak temperamentní srdce svých liberálních kolegů. Před volbami třeba zveřejnil studii, kde zpochybnil kandidaturu Kamaly Harrisové, která podle něj nesplňuje ústavní nároky zaujmout funkci viceprezidentky. Napadl záležitost týkající se jejího občanství, když tvrdí, že její rodiče (Jamajčan a Indka) nevstoupili na území USA v roce 1952 jako potenciální žadatelé o občanství (plně nepodléhali jurisdikci USA), nýbrž jako dočasní studenti, kteří měli po ukončení studia Spojené státy opustit. Tím namítl, že Harrisová nezískala americké občanství přirozeně, jako jakékoliv jiné americké dítě. Jako kdokoliv, kdo se narodí na území USA, není automaticky jeho občanem, tak ani Harrisová jím není. To, že se takový přístup k občanství praktikuje, neznamená, že je v souladu s Ústavou Spojených států, a Eastman se domnívá, že není.

Po zveřejnění jeho právního názoru se na něj snesla tsunami kritiky, která ho označila za rasistu toho nejhrubšího zrna. Eastman k tomu jen podotkl, že ho zájem těší, ale doporučuje ke studiu i jiné jeho práce, kterých publikoval pro odborné časopisy za svou kariéru mnoho.

Vedle univerzitního profesorování provozuje Eastman advokátní praxi, je členem několika odborných společností a předsedá několika křesťanským organizacím. Je republikán. Byl také soudcem federálního Odvolacího soudu Spojených států pro čtvrtý obvod.