Spojené státy mají svého Breivika, navíc ve volební kampani

Amerika o víkendu zažila situaci, o jaké se pak říká, že vyhrála volby. Střílečka v klubu v Orlandu je největší průšvih tohoto typu spáchaný jednotlivcem v historii USA. Je to tragédie nabízející různé narativy – způsoby převyprávění. A hlavně je to silně emoční událost, která ovlivní beztak emoční volební kampaň. Proto se o ní dost možná bude mluvit jako o události rozhodující.

Dejme tomu, že v listopadovém finále vyhraje Hillary Clintonová. Pokud ano, levice bude říkat, že demokracie zvítězila i navzdory populismu těžícímu z hrozby teroru. A pravice bude namítat, že je to Pyrrhovo vítězství – jen za cenu toho, že byla převálcována nepohodlná fakta.

Dejme tomu, že v listopadovém finále vyhraje Donald Trump. Pak bude celá liberálně levicová Amerika tvrdit, že to bylo jen kvůli střílečce v Orlandu. Jen proto, že ji Trump populisticky využil a voliči mu na to skočili.

Ovzduší kampaní tlačí veškerá názorová soupeření do podoby zápasu dobra a zla. Tak tomu je i teď: tábor dobra pod vlajkou regulace zbraní zápasí s táborem zla, který se zaštiťuje vlajkou ostražitosti vůči radikálním muslimům.

Levicový narativ spatřuje příčinu průšvihu ve slabé regulaci zbraní a nenávisti: abstraktní nenávisti, jíž dodává zabarvení jen fakt, že vrah v Orlandu nenáviděl homosexuály. Ostatní argumenty přicházejí jaksi zkrátka. Třeba ten, že Omar Mateen byl muslim (prý i radikální) a měl licenci pro práci v bezpečnostní službě. Takže i kdyby fungovala přísnější regulace zbraní, je reálné, že profesionální bezpečák by se k ní nedostal? Nota bene měl i zbraň služební.

Pravicový narativ vidí příčinu průšvihu v rizikových skupinách a ideologiích. Trump již stihl zdůraznit, že ideové zaměření pachatele posiluje ideu omezit vstup muslimů do USA. Spíše než obecné výrazy jako terorismus používá rozšířené výrazy jako islámský terorismus a to v kampani zabírá.

Liberální levice si zvykla po útocích islamistů říkat, že to nemělo nic společného s islámem. To se teď nestalo. Místo toho řekl muslimský předák Nihad Awid, že „je to prostě a jednoduše zločin z nenávisti“. To je pozoruhodné. Omar Mateen je srovnatelný s norským masovým vrahem Andersem Breivikem. A teď si zkuste říci, že Breivikův útok „byl prostě a jednoduše zločinem z nenávisti“. Jako by se u Breivika nezkoumalo, v jakém prostředí se narodil a vyrůstal, z jakých ideových zdrojů čerpal. Jako by jeho národovecké, rasové či rytířské inspirace nebyly postaveny na společenský pranýř.

Takto by měl být zkoumán i Omar Mateen a jeho cesta k nenávisti, jakkoliv je už mrtvý a jakkoliv to může nahrávat Trumpovi. Tady by nemělo jít o boj dobra se zlem, ale o analýzu společenské hrozby.

LN, 14.6.2016