Režisér Jiří Strach v rozhovoru s Novinkami.cz řekl (volný citát): Jestli prestižní časopis Variety zařadí do seznamu nekorektních filmů pecky typu Forrest Gump, tak mám pocit, že se svět skutečně zbláznil.

Není to jen pocit, je to fakt. Náš svět se skutečně zbláznil. Ne ale po smrti George Floyda v Minneapolisu, tedy ne až letos. Tento stav trvá už dlouho. V podivném roce 2020 to pouze graduje.

Kácení soch, změna vlajky státu Mississippi kvůli „jižanskému“ symbolu na té stávající (kde byl od roku 1894!) a do třetice: psaní slova „black“, nově „Black“. Týká se samozřejmě angličtiny, nikoli ovšem jako mezinárodně platné pravidlo, ale jako aktivistický nápad. Například redakce listu The New York Times (NYT). Diskutovalo se o tom ale několik let před Floydovou smrtí, abychom byli korektní. A hlavně – The New York Times nejsou první, kdo s tím přišel.

Nejde ovšem jen o to, že se bude psát „Black“. Závazné doporučení NYT říká, že „Black“ se má používat jako přídavné jméno, nikoli jako jméno podstatné (což u jednoho a téhož výrazu angličtina umožňuje). Tedy např. „Black male“ (černý muž, černoch – pardon Černoch) ano, „Black“ (ve smyslu černoch) nikoli. Stejně tak zřejmě „Black people“ ano, „Blacks“ nikoli. Totéž se týká slova „white“ (bílý), jenomže ...

Analogicky bychom totiž mohli a měli očekávat, v rámci proklamované rovnoprávnosti, že také běloši se budou psát s velkým písmenem, tedy White people. Tak tomu ovšem není, v instrukci NYT je vysvětleno – kromě jiného -, že neexistuje srovnatelné „bílé“ hnutí (jako je Black Lives Matter - LS), které by usilovalo o změnu u termínu „white“ na „White“.

Klasická ukázka toho, jak se zachází s „mlčící většinou“. Kdyby totiž Ameriku zachvátily násilné protesty hnutí „White Lives Matter“, byly pobořeny sochy černošských velikánů (M. L. Kinga aj.), zdemolován bezpočet obchodů, zapálen bezpočet aut a tak podobně, zkrátka kdyby o sobě běloši dali tímto způsobem vědět, pak by snad došlo ke zrovnoprávnění „White“ s „Black“. Pokojnou cestou zjevně nikoli.

NYT také pojednal výraz „brown“ (hnědý ve smyslu „brown people“, hnědí lidé). Zde zůstává malé písmeno, neboť tato „rasa“ má svoji podrobnější specifikaci: „Latin, Indigenous, Asian, Middle Eastern“ (Latinoameričan, původní obyvatel, Asiat, příslušník blízkovýchodního národa). U nás se někdy používá označení žlutohnědá rasa.

Zde se ovšem dostáváme k jisté nelogičnosti. Lidé „brown“ se mají psát s malým „b“, protože velkým počátečním písmenem se označují příslušníci jednotlivých skupin podle oblastí původu (viz předchozí odstavec), ale pro černochy to kupodivu neplatí. Ti přece také mají své specifické označení původu, které se píše se dvěma velkými písmeny: African-Americans (Afro-Americans). Toto označení, čteme v NYT, „zůstává akceptovatelnou alternativou pro černochy ve Spojených státech“. („African-American” remains an acceptable alternative for Black people in the United States.)

Na Středoevropana, potažmo rodáka z „českých Sudet“ to celé působí stejně zvráceně, jako psaní malého „n“ ve vlastním jménu Němec a jeho tvarech po osvobození 1945, kdy se tak skutečně dělo. Vycházím ze sborníku „Povaha změny“ (Vyšehrad, 2015) kolektivu autorů, kde se píše:

Slovo Němec se psalo zcela oficiálně s malým „n“.

Můžeme tedy shrnout. Podle „newspeaku 2020“ je politicky korektní označovat v angličtině rasy takto:

- Black people

- white people

- brown people

Jestli je či není něco takového rasismus svého druhu, nechám na čtenářích.

Závěrem se nemohu nevyjádřit ke kritice těch, kdo označili mé přesvědčení (a také přesvědčení jiných včetně US prezidenta a českého prezidenta), že slogan Black Lives Matter je v podstatě rasistický. Prý tomu tak není, jenom jsem se postavil do řady těch, kdo ta úžasná slova nepochopili.

Obávám se, že se moji oponenti mýlí.

Neboť změna „black“ na „Black“ a ponechání „white“ a „brown“ (s malými písmeny) víc než jasně naznačují, kdo má pravdu.

Skoro se chce říci, dámy a pánové z politicko-korektního tábora, co tam máte dalšího?

Ilustrační foto (LS)