Podezření, že za krádeží elektronické pošty Národního výboru Demokratické strany a osobní korespondence prezidentské kandidátky Hillary Clintonové stojí ruské tajné služby, způsobilo, že komentátoři amerického tisku mluví poprvé o válce, kterou Moskva vyhlásila Washingtonu.

Expert deníku Wall Street Journal Gordon Crovitz má za to, že Moskva postupuje v duchu studené války, jen s použitím mnohem modernějších bojových prostředků. Většina se shoduje na tom, že je to první pokus přímého zahraničního vměšování se do průběhu volební kampaně.

Bývalý pracovník vojenské rozvědky Joel Harding zachází ještě dál a má za to, že epizoda je vyhlášením kybernetické války mezi Spojenými státy a Ruskem, jež bude mít dalekosáhlé následky pro svět.

To, jak byl proveden únik informace na portál WikiLeaks, který byl od začátku pod kontrolou ruské rozvědky, stejně jako načasování publikace v otevřených internetových zdrojích, poukazují na rukopis tajných služeb.

Joel Harding se domnívá, že spíše než poškodit Hillary Clintonovou celá operace měla za cíl podkopat důvěryhodnost amerického volebního procesu, což, jak se Harding domnívá, odpovídá Putinovu pojetí ruských národních zájmů.

Veřejné mínění ve světě Rusko neovlivňuje

Na otázku, proč FBI tak dlouho trvá zjištění původců krádeže, Joel Harding odpovídá takto: „Dobrý hacker nikdy nevede útok z vlastního počítače. Zakrývá pravý zdroj ataku tím, že se zmocní kontroly nejméně nad čtyřmi servery v různých zemích světa, zpravidla takových, které nesdílí informace s americkými orgány činnými v trestním řízení. Proto vystopování takových hackerů trvá poměrně dlouho. V tomto případě se zdá, že FBI věděla o prolomení počítačů již na začátku letošního roku a od té doby případ sledovala.“

Mnozí pozorovatelé poukazují na to, že pravým objektem ruské informační války není ani tak země Západu, jako spíše vlastní občané Ruska. Smyslem kybernetické války je zabránit „barevným revolucím“ v Rusku. Až druhotným záměrem je podkopání politických procesů v západních státech a zpochybnění objektivity demokratických sdělovacích prostředků v očích jejich občanů.

Zatímco plnit první úkol se Rusku daří, stačí si vzpomenout na informační mlžení kolem operace na Krymu, ten druhý se zdá být naprostým fiaskem Kremlu. Rusku se nedaří ovlivnit veřejné mínění ve světě.

Svědčí o tom údaje letošního průzkumu, podle něhož jen ve třech zemích světa – v Ghaně, Vietnamu a Číně – obyvatelstvo má pozitivní vztah k Rusku, ve všech ostatních záporný. Stejně tak vhození negativní informace ukradené z počítačů Demokratické strany vůbec nepoškodilo volební preference Hillary Clintonové.

Na rozdíl od Rusů Američané mají přístup k nejrůznějším informačním zdrojům a spíše na základě nezávislé analýzy si vytvářejí představy o světě. Odborníci předpokládají, že ruská rozvědka má ještě v zásobě značné množství kompromitujících materiálů o obou kandidátech a určitě se pokusí v říjnu o nějaké nepříjemné překvapení.

Avšak málokdo si myslí, že by to mohlo vážně ovlivnit šance kandidátů na zvolení.