Jak upozornil německý prestižní týdeník Die Zeit po nedávné cestě kancléřky Angely Merkelové do Spojených států, ve zveřejněné agendě chybělo jedno téma, které je ve staré Evropě stále živé.

Jde o život Juliana Assange, který založil investigativní informační platformu WikiLeaks a již dva roky se nachází ve velmi dobře střeženém vězení v Londýně a bojuje proti tomu, aby byl vypovězen do USA. Assange se nedávno dožil padesáti let, z kterých posledních devět let strávil v izolaci: nejprve na ekvádorské ambasádě a od roku 2019 je ve vězení. Je nejznámějším evropským politickým vězněm.

Jak je demokracie silná, se vždy pozná nejlépe na tom, jak jedná se svými kritiky. Samozřejmě, že Assange USA provokoval. Jako novinář testoval zveřejněním tajných dokumentů pocházejících z ministerstva, které se týkaly polního tažení do Afghánistánu a Iráku, co všechno se může zveřejnit. Němečtí novináři soudí: „Assange v sobě má nenávist anarchisty a neúprosnost stalinisty. Ale, tak to v demokraciích chodí. Stát musí vydržet kritiku. Role médií je důležitá právě proto, že korigují mocné. Pokud tak nečiní, není možné hovořit o demokracii.“

Proto v Evropě i u právníků převažuje přesvědčení, že z toho, co učinil Assange, je trestné málo nebo spíše nic. A hlavně, podle evropských elit nic neopravňuje mocné k tomu, aby ho považovali za špiona a drželi léta v izolaci. Die Zeit považuje tento případ za hanebnou skvrnu na právních státech, jakými jsou Velká Británie a USA. Evropští právníci se proto domnívají, že státní zástupci v tomto případě nebyli rozhodně nezávislí.

Přece už Obamova administrativa rozhodla, že Assange nelze trestat, protože potom by bylo trestné jednání i všech žurnalistů na celém světě, kteří informace považované za státní tajemství, které zveřejnil WikiLeaks, od této platformy převzali. Jenže Trump se ve své volební kampani této události zmocnil a strašil tím obyvatelstvo, jako u nás v současné době straší premiér migranty.

A právě toto brutální nafouknutí celého případu vedlo později jeho administrativu k tomu postupovat nejbrutálnějšími a nejtvrdšími prostředky. A zřejmě nešlo jen o zveřejněná fakta, ale i o útok na novináře jako takové, kteří Trumpa soustavně kritizovali kvůli překračování tradičních demokratických zásad.

Jenže, bohužel, právě tento postoj ve Spojených státech tak zdomácněl, že v současné politicky rozpolcené Americe si Biden nemůže dovolit postoj vůči Assangeovi změnit a proces zastavit. To je ovšem velice špatný signál, protože žurnalista není zločinec. Jak známo i Churchill se v roce 1944 před invazí do Evropy bál víc anglických novinářů než německých špionů, a proto s nimi uzavřel dohodu: Když nebudete pátrat po tom, co chystáme, vezmu vás na první invazní plavidla. Obě strany dohodu dodržely.

Psáno pro ČRo Plus

(převzato z Blog.aktualne.cz se souhlasem redakce)

Autor je novinář a spisovatel