Vodkou, traktory, drogami či vírou...

Světoví politici přistupují ke koronavirové epidemii různě, ale někteří populisté dost zvláštně. Jejich výroky by byly zábavné, kdyby jejich názory neohrožovaly životy. Pokud u nich panují vůbec nějaká protivirová opatření, není to jejich zásluha.

Například běloruský prezident Alexandr Lukašenko považuje celosvětový strach z nákazy za „zbytečnou paniku“ a tvrdí, že „svět se zbláznil“. Propaguje vlastní recept – jako prevence podle něj postačí, když budou Bělorusové jezdit na traktoru a pracovat na poli, chodit do sauny a denně pít jednu deci vodky, a to i po sauně. Vodkou si mají mýt „vnitřnosti i ruce“. V běloruských obchodech a na tržištích je stále živo, jsou otevřené restaurace, bary i parky, divadla hrají a hranice zůstávají průchodné. Bělorusko bylo minulou sobotu poslední evropskou zemí, kde se hrál fotbalový zápas na stadionu plném fanoušků. Posledního března média oznámila první úmrtí, ale úřady prohlásily, že příčinou nebyl koronavirus, a šéfredaktor serveru, jenž zprávu publikoval, byl zatčen a obviněn z „přijetí úplatku“. A když nezávislá média prvního dubna oznámila druhé úmrtí, ministerstvo zdravotnictví je sice potvrdilo, ale zakázalo nadále publikovat počet infikovaných. Podle Lukašenka se nikomu nic strašného nestane, protože „traktory každého vyléčí a vodka virus zabije“. A aby prezident své spoluobčany povzbudil, citoval výrok mexického revolucionáře Emiliana Zapaty: „Je lepší zemřít vestoje, než žít na kolenou.“ Jeho přístup tak znepokojil běloruské sousedy, že všichni ze své strany zavřeli hranice, včetně Ruska. Řada běloruských škol a podniků raději přerušila provoz sama od sebe. Lukašenkovi stoupenci se však nebojí – prý se jim nemůže nic stát, protože „jsou prosáklí chlastem“.

Lék proti koronaviru má i prezident Turkmenistánu Gurbanguli Berdymuhamedov, který nařídil úřadům, aby „obyvatelstvo prokouřily“, tedy vydezinfikovaly kouřem halucinogenní byliny jménem harmala, neboli syrská routa, protože „to jako prevenci proti infekčním chorobám dělali už naši předkové“. Harmala podle něj zničí „všechny viry okem neviditelné“. Jiná opatření Turkmenistán nepřijal a státní média se o epidemii vůbec nezmiňují.

Přezíravý přístup zvolil i socialistický prezident Nicaraguy Daniel Ortega. V zemi dál fungují školy a konají se veřejná shromáždění i fotbalové zápasy za přítomnosti fanoušků. Vláda tvrdí, že se „nic neděje“, a viceprezidentka a Ortegova manželka Rosario Murillo prohlásila, že „strach překonáme vírou“. Ortegovi se to zřejmě nedaří, protože se už několik týdnů neukázal na veřejnosti.

Epidemii zatvrzele odmítá vzít na vědomí i brazilský prezident Jair Bolsonaro, přestože se tam nákaza šíří povážlivě rychle a ve středu země měla skoro 7000 infikovaných a 240 mrtvých. Podle Bolsonara jsou Brazilci tak odolní, že je žádný koronavirus nepřemůže. „Bůh je Brazilec a lék máme tady,“ prohlásil nedávno a poradil občanům neprověřený lék na malárii. Bolsonaro se víc bojí dopadu protivirových opatření na ekonomiku a soudí, že „lidé pod čtyřicet mají téměř nulovou šanci zemřít, zato hlad zabíjí“. Navzdory zákazům vlastního ministerstva zdravotnictví navštívil rušnou čtvrť metropole Brasílie a vyzval starší občany, aby se vrátili do práce. Vážnost situace si naštěstí uvědomují guvernéři některých brazilských států, vůdci kongresů i předseda Nejvyššího soudu, kteří společně vyzvali Brazilce, aby prezidenta neposlouchali. Dokonce sílí podpora pro návrh Bolsonara odvolat. V mnoha státech jsou školy a obchody zavřené a lidé se zdržují převážně doma. Podle prezidenta jsou však guvernéři „hysteričtí“ a „nafukují počty nakažených a mrtvých“, protože jim jde o „politický zisk“. Koronavirus není nic jiného než „banální chřipka“, zdůrazňuje Bolsonaro. „Někteří lidé holt umřou, takový je život,“ shrnul svůj postoj a dodal, že on sám je bývalý sportovec, takže je imunní.

Brazilský prezident napodobuje svůj velký vzor Donalda Trumpa, jen zatím nezaznamenal, že jeho americký protějšek po mnoha týdnech bagatelizování epidemie obrátil. Teprve tento týden uznal, že koronavirus „není chřipka“ a „mohlo by na něj zemřít až 200 000 lidí“. Ještě 26. února tvrdil, že virus je ve Spojených státech pod kontrolou. Začátkem března připomněl, že v zemi loni zemřelo 37 000 lidí na obyčejnou chřipku, ale teď na COVID-19 jen 22. Šest dní nato už ale připustil, že jde o „velmi nakažlivý virus“, a koncem března poznamenal, „že nikdo neví, co to vlastně ten koronavirus je“. A přestože podle Univerzity Johnse Hopkinse měly Spojené státy k prvnímu dubnu skoro 217 000 nakažených a přes 5000 mrtvých, polovina všech Američanů je přesvědčena, že Donald Trump krizi zvládá.

Filipínskému prezidentovi Rodrigovi Dutertemu nelze vyčítat, že by epidemii podceňoval – ba právě naopak. Po nepokojích v chudinské čtvrti Manily, jejíž obyvatelé protestovali proti nedostatečné vládní potravinové pomoci, nařídil ve středu armádě a policii, aby každého, kdo poruší karanténu nebo bude dělat potíže, „prostě zastřelily“.