Zdá se, že komplexní strategie uplatňovaná Komunistickou stranou Číny v Karibiku přináší jen několik mil od pobřeží Spojených států amerických ekonomické, politické a potenciálně vojenské zisky. Konečným cílem Číny v Karibiku může být také konfrontovat USA nejen se svojí přítomností poblíž pevniny USA, ale také se situací analogickou s americkou vojenskou přítomností v oblasti Jihočínského moře. V Jihočínském moři Čína nejdříve vybudovala nové ostrovy a zavázala se, že je nebude militarizovat, svůj slib vzápětí nedodržela a militarizovala je.

Připomeňme si, že Čína slíbila zachování autonomie Hongkongu až do roku 2047, aby svůj slib v roce 2020 – o 27 let dříve – porušila. Americký ministr zahraničí Mike Pompeo v červenci 2020 prohlásil: „Hongkong bude dalším komunistickým městem pod absolutní kontrolou Číny.“ Čínský režim své dohody zjevně nectí.

Vedení Komunistické strany Číny v Karibiku také vyvíjí diplomatické úsilí s cílem delegitimizovat Tchaj-wan (Čínskou republiku) a zároveň povzbudit karibské země k navázání diplomatických vztahů s Čínskou lidovou republikou.

Čínské dodávky vojenského a policejního vybavení do několika karibských států by se mohly stát předmostím pro budoucí „poradní skupiny“ Čínské lidové osvobozenecké armády na západní polokouli. Čína již v Karibiku modernizuje letiště a námořní přístavy a to by mohlo zvýšit čínský geopolitický a vojenský vliv v regionu. Čínský ministr obrany Wej Feng-che již vyjádřil ochotu Číny prohloubit vojenskou spolupráci s karibskými zeměmi.

Čína již navíc investovala značné peníze do ekonomik protiamerických karibských socialistických států – Kuby a Venezuely. Etablování se Číny v karibském sektoru Nové hedvábné stezky je pro zpravodajské pracovníky Komunistické strany Číny příležitostí k tomu, aby pomocí „dluhové pasti“ karibské země ovládli a udělali je ekonomicky závislými na Číně. Například na Srí Lance vedlo nesplácení úvěru poskytnutého na modernizaci přístavu Hambantota ke ztrátě kontroly nad přístavem.

Čínská ofenzíva v Karibiku zatím spočívá především v „lékařské diplomacii“ – Čína poskytuje zemím v Latinské Americe, ale zejména ostrovním státům regionu, roušky, ochranné pláště a rukavice, plicní ventilátory, sanitky a léčiva. V květnu 2020 uspořádala Čína videokonferenci o covidu-19 s místopředsedy vlád devíti karibských zemí, které mají diplomatické vztahy s Pekingem. Videokonference se zúčastnily tyto země: Antigua a Barbuda, Barbados, Bahamy, Dominika, Grenada, Guyana, Surinam a Trinidad a Tobago.

Pozice světového lídra ve výrobě farmaceutických a zdravotnických prostředků umožňuje Číňanům získávat v regionu značný vliv. Čína již dodala 30 000 testovacích souprav na covid-19 Jamajce, nejméně 100 000 roušek Kubě a přibližně 100 plicních ventilátorů Dominikánské republice. Čína také postavila nemocnice na Dominice, Svatém Kryštofu, Barbadosu a Trinidadu a dětskou nemocnici na Jamajce. Za dobu trvání epidemie covidu-19 darovala Čína zdravotnický materiál přibližně 15 karibským státům.

Čínští investoři investují miliony dolarů do turistických stavebních projektů. Čínské státem podporované stavební firmy staví hotelové resorty na Bahamách, v Guyaně a na Barbadosu. Pro americké bezpečnostní zájmy jsou však více znepokojující pokračující projekty rozšiřování námořních přístavů v Kingstonu na Jamajce a ve Freeportu na Bahamách, což je možná nová čínská operační základna nacházející se jen 140 kilometrů od pobřeží USA.

Další modernizace sponzorované Čínou probíhají v kubánských přístavech Santiago de Cuba a Mariel a v guyanském přístavu Berbice. Dalším čínským stavebním projektem, který si z hlediska jeho dopadu na národní bezpečnost USA zaslouží pozornost, je modernizace guyanského mezinárodního letiště Cheddi Jagan prováděná Čínou. Během druhé světové války tam byla základna amerického vojenského letectva. S ranvejí dlouhou přes 3 kilometry je toto letiště schopné přijímat čínská vojenská proudová letadla. Neshody ohledně podmínek původní smlouvy podepsané v roce 2011 jsou však zdrojem napětí mezi čínským dodavatelem a obvykle pročínskou guyanskou vládou. Čína má také zájem o přístup k nerostným surovinám – má zájem například o jamajský bauxit a guyanskou ropu.

Čínský režim v Karibiku účinně používá „měkkou moc“ k šíření protiamerické diplomacie prostřednictvím svých velvyslanců a Konfuciových institutů. V tomto ohledu je obzvláště aktivní čínský velvyslanec v Surinamu Liou Čchüan, který se zasloužil o založení přibližně 10 z celkových 45 prokomunistických Konfuciových institutů v regionu – na Antigui a Barbudě, v Surinamu, na Bahamách, Barbadosu, Kubě, v Guyaně, Jamajce, Trinidadu a Tobagu a ve Venezuele. Tyto instituty šíří ideologii Komunistické strany Číny a působí proti Tchaj-wanu. V Surinamu – zemi, kde žije jedna z největších komunit Číňanů v Karibiku – má Konfuciův institut dobré podmínky pro nábor agentů.

Například Dominikánská republika zrušila své diplomatické vztahy s Tchaj-wanem v roce 2018, pravděpodobně proto, aby využila ekonomické příležitosti, které by jí vztahy s Čínou mohly přinést.

Zdá se, že Čína má v Karibiku nějaké vojenské plány. Letectvo Čínské lidové osvobozenecké armády darovalo Guyaně dopravní letadlo Harbin Y-12. Čínská lidová osvobozenecká armáda poskytuje vojenskou pomoc také Jamajce. Na Trinidad a Tobago byly policii dodány čínské motocykly a do Guyany policejní auta. Vybraní vojenští důstojníci prakticky ze všech karibských zemí navíc absolvují výcvik na čínských vojenských akademiích.

Pokud se Číně v Karibiku podaří vytvořit předmostí, mohly by USA v budoucnu čelit temnému opakování Kubánské krize z roku 1962. Čína by mohla trvat na tom, aby USA omezily nebo zcela ukončily svoji vojenskou přítomnost v západním Tichém oceánu výměnou za omezení aktivit Čínské lidové osvobozenecké armády v Karibiku – nebo za jakoukoliv jinou smlouvu, kterou si bude Čína přát.

Tvůrci politiky USA se musí agresivní expanzivní politikou Komunistické Číny v Karibiku vážně zabývat. USA by neměly dovolit letectvu a námořnictvu Čínské lidové osvobozenecké armády zřídit základny, které by mohly narušit svobodu plavby amerických obchodních lodí i vojenských konvojů, které by v případě vojenské krize zásobovaly spojence NATO. USA mohou jen těžko dovolit Číně ohrozit kteroukoliv zemi na západní polokouli, natož samotné USA.

Autor byl odborníkem na Írán v administrativě ministra obrany Donalda Rumsfelda. Dr. Franklin také aktivně sloužil v Armádě Spojených států amerických a také jako plukovník Letectva Spojených států amerických v záloze.

Překlad původního textu:Chinese Military Bases in The Caribbean?
Překlad: Libor Popovský

Převzato z webu Gatestone Institute