V diktatuře jsem prožil pořád ještě větší polovinu života a troufnu si tedy prohlásit, že o ní přece jen něco vím. Že bych si o diktaturách myslel cokoli dobrého mě nemusíte podezírat a pozitivní vztah nemám ani k takzvaným diktaturám osvíceným, protože pak se najednou zhasne a z diktatury osvícené se rázem stane ta neosvícená a je na polízanici zaděláno. Jsem rád, že v diktatuře už nežiju a za idiota pokládám každého kdo vytrubuje, že to v čem žijeme diktatura je a že je dokonce horší než to, co bylo před tím.

To ale je námět k jinému zamyšlení, teď mi jde o funkčnost diktatury jako systému. Zajisté že pozoruji diktaturu ruskou. Konec konců i na to jsem zvyklý, sledovali jsme ji i za časů diktatury domácí. Aktuální pozorování při přináší mnohá překvapení. Opakovaně například čtu, že Ramzan Kadyrov kritizuje Putina, že si není vědom skutečné situace na bojišti. Vedení války napadá milovník hudbyRicharda Wagnera Jevgenij Prigožin. Reptá Igor Girkin známý i jako Igor Ivanovič Strelkov, svého času velitel ozbrojených separatistických sil. Každou chvíli čtu, že v ruské televizi nabádají Putina k tomu či onomu, aby hodil atomovou pumu sem a hned zas tam a vůbec, aby koukal něco pořádného dělat.

Co je tohle za diktaturu? To je diktatura na baterky, řekl bych starým vojenským žargonem.

Aby diktatura fungovala, kritika budiž směřována jen k lokálním nepodstatným vybočením s identifikovatelnými viníky. Systém a jeho předáci musí být před jakoukoli kritikou chráněni, třeba by to byla kritika takříkajíc konstruktivní, vedená snahou vůdce podpořit a urychlit realizaci jeho rozhodnutí.

Ta stará dobrá komunistická diktatura znala pojem úchylka. Kdo by například chtěl hlásat, že by vesničané směli volně prodávat mrkev na trhu, byla by to pravá úchylka. To se dá pochopit, komunismus hlásal kolektivismus a soukromničení bylo protisystémové. Ale se zlou by se potázal i autor nápadu – dejme tomu – že by měly být zrušené peníze a lidi by pak dostávali jen poukázky na jídlo, zboží a služby. Sice by to bylo v intencích doktríny, ale byla by to levá úchylka, soudruzi. Tohle musí diktátor hlídat.

Nebezpeční jsou remcalové, kteří vystupují proti jeho plánům, ale i horlivci, kteří je přemrštěně podporují. Svou podporou (zde: neboj se hodit atomovku na ukrajinské narkomany a fašisty) nepřímo říkají, že diktátor je slabý na to, aby použil atomovou zbraň. Diktátorovi vadí odpor, ale i přemrštěná podpora. K zakázaným knihám za normalizace patřila Mňačkova Jak chutná moc, ale také Černého Jak se dělá kontrarevoluce: soudruh nám byl moc horlivý.

Na Putinově místě bych si na Vladimíra Sovoljova dal moc velký pozor. Je podmanivý a zábavný a posluchači na něm visí očima. Takového člověka by měl diktátor zlikvidovat nejdřív.

Jinak je to diktatura na baterky.

Původně zveřejněno v Lidových novinách