Kanada zrušila vízovou povinnost pro občany ČR. Kanadského velvyslance Otto Jelinka jsme se zeptali na důvody tohoto kroku.

Které věci se v Česku změnily a v čem, že se Kanada rozhodla změnit svůj pohled na vízovou povinnost pro občany ČR?

Kanadská vízová politika není založena na reciprocitě, ale na komplexním posouzení jednotlivých zemí, jež bere v potaz široký rejstřík kritérií. Patří mezi ně např. imigrační problematika dané země včetně míry porušování imigračního zákona a počtu žádostí o azyl, bezpečnost cestovních dokladů, bezpečnostní otázky, řízení režimu na hranicích, lidská práva a bilaterální vztahy. Rozhodnutí rozšířit bezvízový styk na občany ČR je výsledkem pečlivého monitorování a analýzy podmínek v ČR i trendů v oblasti migrace z této země. Kanada byla nucena zavést vízovou povinnost pro občany ČR v roce 2009, protože počet azylových žádostí od občanů ČR dosáhl za předchozí dva roky 2 800 a většina z nich byla stažena žadatelem, nebo se žadatelé sami nedostavili k jejímu projednání.

Naše přezkoumání však ukázalo, že nelegální migrace z ČR již nepředstavuje vážný problém, protože se počet žádostí o azyl od občanů ČR od roku 2009 snížil o 99 %. Přezkoumání také ukázalo, že je schvalováno přes 98 % žádostí o vízum od českých občanů a že ČR splnila kanadská kritéria pro bezvízový styk v řadě doplňkových analyzovaných kritérií.

Je také důležité poznamenat, že od roku 2009 Kanada výrazně změnila svůj azylový systém. Tyto reformy, jež jsou nebývalého rozsahu, byly zavedeny k 15. prosinci 2012. Mají zajistit rychlejší ochranu těch, kteří ji potřebují, pomoci zajistit rychlejší odjezd těch, u nichž bylo rozhodnuto, že ochranu nepotřebují, a odradit od zneužívání kanadského azylového systému. Jednou z důležitých součástí těchto reforem bylo vytvoření seznamu "Určených zemí původu" (anglicky DCO). Obecně řečeno, Kanada nepovažuje země na tomto seznamu za země, jež by měly produkovat uprchlíky, protože uznávají základní demokratická práva a svobody, nabízejí mechanismus nápravy pro ty, jejichž práva nebo svobody byly porušeny, mají nezávislý soudní systém a fungují v nich aktivní organizace občanské společnosti. V současnosti Kanada na tento seznam umístila 37 zemí včetně ČR.

Nový systém udělování azylu umožní vracet uchazeče, žádající o azyl neoprávněně, zpět během několika měsíců. Považujete tuto dobu za tak krátkou, aby i třebas jen kvůli několika měsícům někteří žadatelé "nezkoušeli štěstí" opět?

Kanada je přesvědčena, že tyto reformy našeho azylového systému budou fungovat jako účinná prevence proti náhlému zvýšení počtu nepodložených žádostí o azyl z ČR. Jak jsem vysvětlil, kanadský azylový systém se velice změnil a důraz je nyní kladen na ochranu těch, kteří ji opravdu potřebují, a odeslání těch, kteří se snaží náš systém zneužít. Zvláště seznam Určených zemí původu (DCO) je důležitý, protože s ním souvisí další reformy. Např. žádosti od občanů zemí na seznamu DCO (např. České republiky) budou nyní vyřízeny během 30 – 45 dní. Přitom před zavedením této reformy byla průměrná doba zpracování žádosti o azyl téměř tři roky. Žadatelé o azyl ze zemí DCO navíc nemohou žádat o pracovní povolení, dokud není jejich žádost schválena Kanadskou radou pro přistěhovalectví a uprchlíky, a dostanou také méně sociálních dávek a nižší úhrady nákladů na zdravotní péči než v minulosti.

Od zavedení nového systému došlo k výraznému snížení počtu žádostí o azyl ze všech zemí, ale k největšímu snížení došlo u zemí ze seznamu DCO. Od 15. prosince 2012 do 22. října 2013 byl podíl žádostí o azyl od občanů zemí DCO pouze 8 %, což je výrazné snížení oproti 25 % ze stejných zemí ve třech letech před zavedením azylové reformy (2010 – 2012) a vytvořením seznamu DCO. 93 % žádostí o azyl ze zemí DCO, které Rada pro přistěhovalectví a uprchlíky posuzovala a o nichž rozhodla po zavedení azylové reformy, bylo navíc odmítnuto, nebo je žadatelé sami stáhli, případně se nedostavili k jejich projednání. ¨

Daly by se ve stručnosti charakterizovat procedury a s tím spojená finanční stránka věci při zkoumání žádostí o azyl podle "starého" a podle "nového" způsobu? Jak konkrétně pro žadatele vypadala procedura dřív a dnes?

Jedním z nejdůležitějších prvků nového systému je vytvoření seznamu Určených zemí původu (DCO), s nímž souvisí řada dalších reforem. V minulosti trvalo v průměru 18 měsíců, než Rada pro přistěhovalectví a uprchlíky (IRB) projednala žádost o azyl, a téměř tři roky, než bylo o žádosti rozhodnuto. V průměru pak mezi podáním žádosti o azyl, vyčerpáním všech možností odvolání až po odjezd neúspěšných žadatelů o azyl z Kanady uběhlo 4,5 roku. Během celého tohoto procesu v rámci starého systému mohli žadatelé ze všech zemí žádat o pracovní povolení a dostat sociální dávky, včetně krytí zdravotní péče. V rámci nového systému však budou žádosti od občanů zemí DCO, včetně České republiky, projednány během 45 dnů a neúspěšní žadatelé budou odeslání z Kanady během 3 měsíců. Navíc žadatelé ze zemí DCO, včetně ČR, nyní nemohou žádat o povolení pracovat v Kanadě, nemohou se odvolat proti zamítnutí žádosti o azyl k Odvolacímu oddělení pro uprchlíky IRB a obdrží výrazně méně sociálních dávek, včetně nižšího krytí výdajů na zdravotní péči. ¨

Jak konkrétně vypadá "příkaz opustit Kanadu" a z čeho je cesta zpět financována, na kolik jeden pasažér z ČR přibližně Kanadu přijde?

Neúspěšný žadatel o azyl, který Kanadu dobrovolně neopustí v určené lhůtě, bude z Kanady deportován. Každý, kdo je deportován z Kanady, se od té doby do ní nesmí nikdy vrátit, pokud nezíská písemný souhlas s návratem. Člověk, který opouští Kanadu na základě příkazu k opuštění Kanady, může uhradit náklady na cestu zpět do své země původu, pokud si to může dovolit. Pokud si to však nemůže dovolit, nebo tyto náklady není ochoten zaplatit, bude odeslán z Kanady na náklady Kanady a bude muset tyto náklady uhradit před tím, než by se z jakéhokoliv důvodu chtěl vrátit do Kanady. V takovém případě si kanadská vláda naúčtuje náklady ve výši 1500 kanadských dolarů na osobu. ¨

Kolik českých občanů se z Kanady muselo vrátil letošní a loňský rok?

V roce 2012 bylo přinuceno opustit Kanadu téměř 350 občanů ČR a letos to bylo zatím přes 130 osob.

Vypadá v těchto ohledech přístup Kanady k Rumunsku, Maďarsku, Slovensku a Bulharsku, kde má romská menšina taktéž silné zastoupení, stejně jako k Česku?

Žádosti o azyl od občanů zemí, jež jsou na kanadském seznamu Určených zemí původu (DCO), např. Česká republika, Slovensko a Maďarsko, jsou vyřízeny ve zrychleném řízení, tito žadatelé se nemohou odvolat k Odvolacímu oddělení pro uprchlíky, nemohou získat pracovní povolení v době, kdy se vyřizuje jejich žádost o azyl, a mají nárok pouze na zredukované krytí zdravotní péče. Každá žádost o azyl je však posouzena, a to individuálně. ¨

Z jaké evropské země konkrétně by musel uchazeč přijít, aby azyl dostal? Z Moldávie, Podněstří, Běloruska, Ukrajiny?

Každá žádost je posuzována individuálně. Žádosti o azyl nejsou odmítány nebo schvalovány čistě na základě země původu žadatele.

Odpovědi zprostředkoval pracovník kanadské ambasády Michael Vlček

Vyšlo v Romano hangos 16-2013 na www.larvagrafik.com/files/RH_16_13_RGB.pdf a www.srnm.cz