Prezidentské volby se budou opakovat

Rakouský Ústavní soud zrušil v pátek 1. července 2016 svým nálezem výsledek druhého kola prezidentských voleb z 22. května, v němž zvítězil nezávislý kandidát, profesor ekonomie, Alexander Van der Bellen nad leteckým inženýrem ze Strany svobodných Norbertem Hoferem, který je kvůli svým xenofobním a protievropským výrokům považován za představitele krajní pravice. Termín voleb oznámil v úterý 5. července kancléř Christian Kern: uskuteční se 2. října. Protože dosavadnímu prezidentovi skončí mandát, od 8. července převezme jeho pravomoci předsednictvo parlamentu.

Zdůvodnění nálezu je logické: Van der Bellen zvítězil pouze o 30 863 hlasů, řekl předseda soudu Gerhart Holzinger, ale protože došlo k formálním chybám při otevírání obálek ve 14 okrscích, kde volilo 78 000 lidí, teoreticky mohlo dojít, vzhledem k těsnému rozdílu mezi kandidáty, ke změně výsledku, i když manipulace nebyla nikde prokázána. Van der Bellen nález respektuje a Hofer ho uvítal. Stávající prezident Heinz Fischer opakování voleb schvaluje, protože jinak by mohly vzniknout pochybnosti o výsledku voleb, což by poškozovalo ústavní systém. Deník Die Presse napsal, že jde o ústavní hygienu.

Podle ministra Sobotky v podzimním kole voleb by mělo dojít ke změně: výsledky by se neměly vyhlašovat průběžně. Zároveň navrhl, že by se mohly volby konat pod dohledem mezinárodních pozorovatelů, což však jiní politici příkře odmítají.

Někteří, jako například liberální strana Neos, žádají naopak zásadnější změny volebních pravidel hlavně ve vztahu ke korespondenční volbě. Odborníci upozorňují, že třeba ve Švýcarsku 80 procent lidí hlasovalo naposled korespondenčně a v Rakousku v druhém kole to bylo pouze 16,4 procenta, zatímco v Německu využívá korespondenční volbu 24 procent voličů.

V Rakousku možnost volit korespondenčně je ale poměrně nová a platí tam od ústavní změny, která byla provedena v roce 2007. Chyba s dřívějším otevíráním hlasovacích obálek se údajně stala proto, že v některých volebních obvodech byli členové volební komise přetížení: nepočítali, že tolik lidí si zvolí tuto možnost, i když ve světě ji využívá stále více lidí.

Současný předseda Ústavního soudu Holzinger se kloní k názoru, že by tato možnost měla zůstat jako výjimka. Naproti tomu bývalý předseda Ústavního soudu Karl Korinek považuje tento způsob volby za nebezpečný, protože se neví, kdo doopravdy doma a za koho volí. Proto ve Francii byl v roce 1970 tento způsob volby zase zrušen. Problém je však v tom, že když se možnost poštovní volby zruší, bude volební účast nižší.

Odhadovat výsledek opakovaného druhého kola prezidentských voleb v Rakousku, které bude stát zřejmě deset milionů eur, je ale svízelné, protože vliv brexitu je těžko odhadnutelný: některé voliče může odradit od volby Hofera, protože vidí možné negativní dopady na Velkou Británii, jiné naopak povzbudit.

(Psáno pro ČRo Plus)