Proti nedávnému nehoráznému vyjádření šéfa palestinské samosprávy Mahmúda Abbáse, v němž z antisemitských pozic relativizoval holocaust (viz NP ZDE), se ohradil nejen kde kdo v Izraeli, Evropě i jinde, ale i samotní Palestinci.

Nejprve připomeňme, že starostka Paříže Anne Hidalgová (politička Partie socialiste) odebrala Abbásovi kvůli zmíněnému vyjádření Grand Medaille de Vermeil de la Ville de Paris, nejvyšší stupeň Medaile města Paříže, kterou palestinský lídr obdržel právě od ní v roce 2015 a stal se tak čestným občanem hlavního města Francie. V průvodním dopise zaslaném M. Abbásovi 7. září A. Hidalgová mimo jiné uvedla: „Vaše komentáře jsou v rozporu s našimi univerzálními hodnotami a historickou pravdou o šoa. Proto již nemůžete být držitelem tohoto ocenění.“

Nedosti na tom. Možná překvapivě se ozvala stovka palestinských intelektuálů; ti samozřejmě z antiizraelských pozic, ale nedvojsmyslně Abbásovy výroky odsoudili. O jejich počinu informoval 11. září britský Guardian. V neděli 10. září byl na internetu zveřejněn „Palestinian Open Letter“, v němž se píše:

„My níže podepsaní, palestinští akademici, spisovatelé, umělci, aktivisté a lidé ze všech společenských vrstev, jednoznačně odsuzujeme morálně a politicky zavrženíhodné komentáře prezidenta Palestinské samosprávy Mahmúda Abbáse o holocaustu. S kořeny v rasové teorii rozšířené v evropské kultuře a vědě té doby se zrodila nacistická genocida židovského národa - z antisemitismu, fašismu a rasismu. Tvrdě odmítáme jakýkoli pokus snižovat, zkreslovat nebo ospravedlňovat antisemitismus, nacistické zločiny proti lidskosti nebo historický revizionismus tváří v tvář holocaustu.“

Tento postoj je z principu nutné ocenit. Tak to vskutku je: jakýkoli pokus bagatelizovat nebetyčné hrůzy holocaustu je nutné jednoznačně a nekompromisně odmítnout, ať už je pronáší kdokoli.

Druhý odstavec otevřeného dopisu se už nese v obvyklém duchu protiizraelské propagandy, nicméně hodnocení vnitropolitických poměru v Palestinské autonomii popisuje pravdivě:

„Palestinský lid je už dostatečně obtěžkán kolonialismem izraelských osadníků, vyvlastňováním, okupací a útlakem, aniž by ještě musel nést negativní dopady takovýchto ignorantských a hluboce antisemitských narativů udržovaných těmi, kdo tvrdí, že mluví naším jménem. Jsme také zatíženi stále více autoritativní a tvrdou vládou Palestinské správy, která neúměrně dopadá na ty, kdo žijí v okupaci. Abbás a jeho politická svita, která se udržela u moci téměř deset a půl roku poté, co v roce 2009 vypršel jeho prezidentský mandát, za podpory západních a proizraelských sil usilujících o udržení izraelského apartheidu, pozbyli jakýkoli nároku zastupovat palestinský lid a náš boj za spravedlnost, svobodu a rovnost, boj, který stojí proti všem formám systémového rasismu a útlaku.“

Jistěže palestinští intelektuálové z principu nemohou překročit vlastní stín a vyvarovat se použití nepatřičných výrazu popisujících tamní situaci. Nejsou obětí ani izraelského kolonialismu a útlaku, ani izraelského apartheidu. Jejich názor na Abbásův vyvřelý antisemitismus a hanebné vyjádření o holocaustu je ale správný. Samotný otevřený dopis je dalším důkazem toho, že Abbásova politická pozice je den o dne víc vratka a jeho popularita mezi vlastním lidem prudce klesá. Tragédie Palestinců, ale to platí i o Izraelcích a konec konců samotné regionu, spočívá v tom, že jakýkoli další Abbásův nástupce by byl s největší pravděpodobností ještě horší.