Natan Šaransky, někdejší sovětský židovský disident a politický vězeň, propuštěný za Gorbačova v roce 1986 po devíti letech kriminálu v rámci výměny vězňů, patří mezi největší morální ikony naší doby.

Jeho názorům se vyplatí naslouchat. To vědí všichni, kdo ho osobně znají. Patří mezi ně i Joel C. Rosenberg, křesťansko-židovský sionista, evangelikál, šéfredaktor serveru All Israel News. U příležitosti nedávného jeruzalémského setkání 40 mladých amerických evangelikálních pastorů, které oslovil také Šaransky, zveřejnil na zmíněném webu podstatné části svého rozhovoru s ním věnovaného ruskému prezidentovi Putinovi. Nabízím volnou interpretaci s korekcí několika nepřesností v časových údajích, které se v Rosebergově textu bohužel objevily; z něj jsem vybral několik klíčových bodů.

Jak tedy jeden z nejvýznamnějších Vězňů Sionu hodnotí Putina? (S jeho postřehy nemusíte souhlasit, ale pro celkový obraz ruského vůdce je užitečné je znát.)

Především: Šaransky soudí, že Putin není antisemita. Je hrozný válečný zločinec a diktátor, ale není antisemita. V tom smyslu, že by pronásledoval Židy pouze kvůli jejich původu. Nechová nenávist vůči Židům, ale nenávidí svobodu.

Šaransky se po propuštění (vyměněn byl mimo jiné za československého špiona Karla Köchera) a přestěhování do Izraele stal ve své zemi respektovanou veřejnou osobností, členem Knesetu, ministrem a místopředsedou vlády. V těchto funkcích se s Putinem osobně setkal. Přiznal, že mu jednou ruský vůdce řekl, že největší tragédií 20. století bylo zničení Sovětského svazu. Když Šaransky namítl, že největší tragédií v minulém století byl holocaust, Putin reagoval: „Ne – samozřejmě pro vás Židy to byla velká tragédie. Ale globálně, ve světě, fakt, že byl zlikvidován Sovětský svaz byla ta největší tragédie.“ V jeho očích jsou největšími vůdci, jejichž vzoru chce následovat, car Petr Veliký, carevna Kateřina Veliká a Stalin.

Podle názoru Šaranského byl Putin podrážděn tím, že ho svobodný svět neuznal jako vůdce supervelmoci. O to víc, že vrcholní představitelé Západu mohou být ve funkci omezenou dobu (např. prezident USA dvakrát čtyři roky), zatímco on usiloval o to, aby se stal doživotním vůdcem. Tomu podřídil své politické konání. Od prvního roku svého prezidentství budoval systém, který mu tento cíl zaručí. Západní lídři odejdou, on zůstane.

Stál za čistkami v médiích (dosazoval své vlastní lidi), ingeroval mezi byznysmeny (dal pocítit svoji nelibost těm, kdo ho sice podporovali, ale poskytli peníze někomu, kdo nebyl Kremlu po chuti), na soudech (aby si soudci uvědomili, pro koho mají pracovat – drastické tresty pro opozičně smýšlející osobnosti jsou toho jasným důkazem-LS). Vrcholem byla změna ústavy (v roce 2020), která mu umožní znovu kandidovat na dvě šestiletá období. Koho přitom napadlo, že Putinovi jde o to stát doživotně v čele Ruské federace, trefil hřebíček na hlavičku (i když Putin něco takového samozřejmě popíral-LS).

A ovšemže cílem Putina je znovu vybudovat ruské impérium.

UKRAJINA
Zde si podle Šaranského musel Putin počínat obezřetně; přeci jenom to bylo velké sousto, ale na druhou stranu to byla největší výzva. Nezbylo než počkat na okamžik, kdy Západ projeví slabost. Ten moment přišel v roce 2014, kdy prezident Obama varoval Sýrii, aby nepřekročila „červenou linii“ a nepoužila chemické zbraně (v občanské válce-LS). Když ale Asadův režim tuto linii překročil, Obama své varování nedoprovodil vojenskou akcí.

Následovaly dvě Putinovy akce: 1. obsazení Krymu a angažmá ruské strany ve válce separatistů proti ukrajinskému státu na jeho východním teritoriu (Donbas) 2. vstup ruské armády do občanské války v Sýrii. (Zde Šaransky dodává: Rusové vytvořili v Sýrii vojenskou základnu. To je podle něj důvod, proč musí být Izrael vůči Putinovi obezřetný, protože z této základny je ovládán veškerý syrský vzdušný prostor.)

Na přímý útok proti Ukrajině si ale Putin stále netroufal. Čekal na další projev slabosti Západu a tím bylo stažení z Afghánistánu (2021). Světové televize ukazovaly, jak Američané překotně odcházejí a nedokážou ochránit občany, kteří jim pomáhali. Tehdy podle Šaranského Putin usoudil, že nastal čas začít válku proti Ukrajině. V Kremlu převážilo přesvědčení, že slabá Amerika v příštích deseti letech „nic neudělá“.

Putin věřil tomu, co hlásal, že Ukrajinci nejsou žádný národ – a mylně usoudil, že se nebudou bránit. Proč by měli, když nemají žádné národní hodnoty.
Fatální chyba.

„JSTE BLÁZNI“
Putin prý vážně věřil, že jeho armáda do tří čtyř dnů obsadí Kyjev. Věřil také tomu, že je jediným vůdcem na světě, který může pohrozit použitím jaderných zbraní: stačí vytáhnout hrozbu jadernou válkou a to bude stačit: svět nic nepodnikne. Bude přestrašen. Pár dní to vypadalo, že tato Putinova taktika skutečně funguje.

Šaransky prozradil, jak byl zděšen, když Američané začali v prvních dnech po ruské agresi na Ukrajinu projevovat známky strachu. Možná si na to mnozí vzpomeneme. V neděli 27. února 2022 uvedl Putin ruské jaderné síly do stavu pohotovosti. Následná reakce USA: odložily dlouho plánovaný test mezikontinentální balistické rakety Minuteman III schopnou nést jadernou nálož. Důvod? Aby si Putin tento test špatně nevyložil. Psalo se o tom i u nás – viz ZDE.)

Šaransky v rozhovoru uvedl: „Vzpomínám si, že jsem tehdy zavolal americkému ambasadorovi v Izraeli (tehdy to byl Daniel B. Shapiro-LS) a řekl mu: ´Jste blázni. Tlumočte prosím State Departmentu můj názor, pokud jste chtěli poslat Putinovi zprávu, že jeho taktika paralyzování světa vyhrožováním jadernou válkou bude fungovat, tak jste to právě udělali.“

Ukrajinci ale ukázali, že jejich národní duch je něco cosi mimořádně silného, třebaže si to Putin absolutně nepřipouštěl. Vědí, za co bojují. Za právo být ve své zemi svobodnými lidmi. Šéf Kremlu si právě tak neuvědomoval, jak je jeho armáda zkorumpovaná a slabá, soudí Šaransky. A do třetice: Nepřiznal si ani to, že v určitém okamžiku svobodný svět pochopí hrozbu, kterou pro něj Rusko představuje, zmobilizuje se a svůj strach překoná. A to se také stalo.

Navzdory tomu, že je to pro Ukrajinu těžký boj, zůstává Šaransky optimista: „Věřím – vždy jsem věřil a věřím tomu i nyní –, že svobodný svět zvítězí, protože je to skutečně boj o jeho budoucnost.“

Šaransky také věří tomu, že po několika významnějších vítězstvích Ukrajiny bude Putin velmi oslaben. Pak ho svrhne jeho vlastní armáda, protože i tak velký diktátor nemá šanci ovládnout celou zemi. Neznamená to, že pak v Rusku nastane demokracie; nikoli, nejsou tam žádné občanské instituce, které by to umožnily. „Ale jakmile bude Putin svržen, válka skončí, protože jde o válku jednoho člověka. Nikdo kromě samotného Putina na ní žádný zájem nemá,“ uzavírá Šaransky.

K posledním větám: Nemohu než si přát, kéž by měl Šaransky pravdu.

Psáno exkluzivně pro Neviditelného psa.