Bundesamt für Verfassungschutz, tedy Spolkový úřad pro ochranu ústavy, je název pro německou civilní kontrarozvědku, která má za úkol chránit celé území Spolkové republiky Německo před cizími špiony a pravicovými či islámskými extrémisty. Pro bližší představu dodejme, že zaměstnává kolem dvou tisíc lidí a má rozpočet 140 milionů eur.

Podle posledních zpráv, které se objevily v německých médiích, se masivně zvýšila na území Německa činnost ruských agentů, kteří se zajímají hlavně o spolupracovníky poslanců Bundestagu, nadací a ministerstev. Jde evidentně o lidi, kteří by mohli mít politický vliv. Zároveň je ale zajímají i informace o německém hospodářství a vyzbrojování armády. Nejvíc pracovníků ruské Služby vnější rozvědky SVR se podle Welt am Sonntag pohybuje v Berlíně.

Der Spiegel ve svém onlinovém vydání cituje německého šéfa kontrarozvědky Burkharda Evena: "Ruští agenti si analyzují velice důkladně, kdo by mohl být pro ně zajímavý." Podle něj skoro všechny podobné kontakty začínají pozváním při nějaké oficiální příležitosti do prostor ruské ambasády v Berlíně. A protože jsou ruští špioni většinou zaměstnanci ambasády, podle oficiálních odhadů je to asi třetina celého personálu, dotyční hned neví, s kým hovoří, a nevšimnou si, že jsou testováni.

Podle Welt am Sonntag se tempo získávání spolupracovníků ze strany ruských agentů v posledních pár letech značně zvýšilo, takže německá kontrašpionáž ví ročně o více než stovce pokusů přemluvit takto vytipované osoby k aktivní spolupráci.

Kromě ruských agentů, kteří jsou kryti diplomatickým pasem, pracuje dle informací z úřadu na ochranu ústavy v Německu bezmála sto tzv. ilegálů, totiž Rusů či pro Rusy pracujících lidí, kteří tam řádně žijí a mají vymyšlenou identitu. Těm samozřejmě hrozí v případě prozrazení vysoké tresty nebo v nejlepším případě vyhoštění.

Der Spiegel uvedl v této souvislosti případ agentů Heidrun a Andrease Anschlagovy s krycími jmény Tina a Pit, kteří žili více než dvacet let v Německu: ona byla v domácnosti a on pracoval jako inženýr. Ve skutečnosti ale byli do Německa vysláni jako agenti ruské SVR. Jako zdroj jejich informací jim sloužil holandský diplomat Taymond P., který jim za úplatu dodával důvěrné informace. Při soudním líče se Němcům podařilo prokázat, že od nich obdržel minimálně 72 200 eur. Získané dokumenty předávali ruským špionům pomocí mrtvé schránky, která byla umístěna nedaleko Bonnu. Pan Anschlag si od roku 2013 odpykává trest v délce šesti a půl roku a jeho žena v délce pěti a půl roku.

I to bude zřejmě jeden z dalších důvodů proč britský Economist volá po rozhodnější a tvrdší reakci Západu proti Putinovi, protože podobně zvýšená činnost ruských agentů byla zaregistrována i v dalších zemích, jako je například Velká Británie, Francie a Spojené státy.