18.2.2020 | Svátek má Gizela


NĚMECKO: "Latentní pocit nebezpečí"

20.1.2020

„Přinejmenším od událostí, které se udály na náměstí před kolínskou katedrálou na Silvestra v roce 2015, se lidé očividně cítí čím dál méně bezpečně,“ řekl Oliver Malchow, předseda jednoho ze dvou největších německých policejních odborových svazů. Odvolal se na hromadné sexuální útoky spáchané hlavně arabskými a severoafrickými muži na náměstí před katedrálou v Kolíně nad Rýnem před více než čtyřmi lety. Malchow také poukázal na nové statistické údaje, podle nichž má nyní přibližně 640 000 Němců oprávnění k držení plynové pistole. To je od roku 2014, kdy toto povolení mělo přibližně 260 000 lidí, velký nárůst. Plynová pistole, ze které lze střílet slepé náboje nebo náboje s obsahem slzného plynu, je potenciálně smrtelná pouze z krátké vzdálenosti.

Podle Malchowa tato nová statistika prokázala „latentní pocit nebezpečí“ mezi obyvatelstvem. V roce 2018 se údajně zvýšil také počet soukromých střelných zbraní, a to o 27 000 oproti předchozímu roku. V Německu je nyní v soukromém vlastnictví 5,4 milionu střelných zbraní. Většina z nich jsou pušky.

Nedávný každoroční průzkum, který proběhl v září, potvrzuje Malchowův odhad. Již od roku 1992 se největší německá pojišťovací společnost R+V ptá Němců, čeho se nejvíce obávají. Podle zprávy publikované v Deutsche Welle „v roce 2019 poprvé většina dotázaných uvedla, že se nejvíce bojí toho, že se země nebude schopna vyrovnat s přívalem migrantů z roku 2015“. 56 % dotázaných uvedlo, že se bojí, že se země nebude schopna vypořádat s množstvím migrantů. Vloni v září uplynuly přesně čtyři roky od doby, kdy kancléřka Angela Merkelová otevřela německé hranice a povolila téměř jednomu milionu migrantů vstoupit do Německa. Nicméně profesor sociální psychologie na univerzitě v Marburgu Ulrich Wagner Deutsche Welle řekl:

„Spíše to souvisí se skutečností, že politici a média o této otázce hodně diskutují, což vyvolává obavy... Například podle poslední studie obavy z terorismu zřetelně ustoupily. Už se jednoduše nebavíme o tomto problému tak, jak jsme to dělávali, a to znamená, že se lidé cítí bezpečněji.“

Zdá se, že profesor tvrdí, že zásadní společenský problém je možné vyřešit nikoli diskutováním o jeho důsledcích a veřejným hledáním jeho řešení, ale jeho zamlčováním. A veřejnost tak ukolébat falešným pocitem bezpečí předstíráním, že problém neexistuje.

Hrozba teroru v Německu ve skutečnosti nezmizela. Třeba v březnu 2019 bylo pro podezření z plánování teroristického útoku v Německu zatčeno 11 mužů. Policie sdělila médiím, že cílem útoku bylo „zabít co nejvíce nevěřících“ s použitím střelných zbraní a vozidel. Podle policie již islamistická skupina zorganizovala pronájem velkého auta. Peníze již byly získány a byli již osloveni obchodníci se zbraněmi. „Hrozba terorismu v Německu zůstává vysoká,“ informovala média v dubnu 2019. „Podle bezpečnostních orgánů v současné době neexistuje žádné konkrétní riziko útoku. Úřady jsou však připraveny na jakýkoli vývoj.“

Německá média v dubnu 2019 také informovala, že německé orgány od roku 2010 zabránily 13 teroristickým útokům a že podle Spolkového kriminálního úřadu všechny tyto útoky „souvisely s islámským extremismem“. Ještě nedávno (v říjnu 2019) muž ze Sýrie najel ukradeným nákladním vozem zezadu do řady stojících aut, poškodil osm aut a zranil sedm lidí.

Profesor Wagner má však svým způsobem pravdu. Lidé mluví mnohem méně veřejně o zásadních společenských otázkách. Jak již dříve uvedl Gatestone Institute, v průzkumu z května 2019, který provedl Institut pro výzkum veřejného mínění Allensbach pro noviny Frankfurter Allgemeine Zeitung, se ukázalo, že diskutování o některých problémech v Německu je tabu. Průzkum sice konkrétně nezmínil terorismus, ale dospěl k závěru, že „otázka uprchlíků je pro většinu respondentů jedním z nejcitlivějších témat a je následována vyjádřením názorů na muslimy a islám“. V tomto průzkumu například 71 % Němců uvedlo, že k otázce uprchlíků se člověk může vyjadřovat pouze „velmi, velmi obezřetně“.

Podle každoročního průzkumu zkoumajícího, čeho se Němci nejvíce obávají, je úroveň obav o více než 10 % vyšší v bývalém východním Německu než v západním Německu. Podle Deutsche Welle:

„Paradoxem je, že na východě skutečně žije méně migrantů a méně uprchlíků než na západě, a přesto je úroveň obav vyšší,“ říká psycholog Ulrich Wagner. Vysvětluje, že u lidí, kteří měli osobní interakce s cizinci, je méně pravděpodobné, že budou věřit nepodloženým hrůzostrašným příběhům o zločinných uprchlících. „A ve východním Německu mají lidé prostě méně příležitostí setkat se s uprchlíky a odhalit tyto mýty.“

Pokud jde o tuto hypotézu, jejím pravděpodobnějším vysvětlením může být to, že obavy nejsou vyšší, ale že lidé v bývalém východním Německu se nebojí říkat dotazovatelům, co skutečně cítí. Jak ukázal průzkum týkající se autocenzury v Německu, 57 % Němců řeklo, že jim už jde na nervy to, jak jim úřady „stále více nařizují, co mohou říkat a jak se mají chovat“. Němci z bývalého komunistického východu si na to stěžují více než průměrný Němec, protože mají „čerstvé historické vzpomínky na regulaci a omezování“.

Bývalý prezident německé Spolkové zpravodajské služby (BND) August Hanning nedávno potvrdil, že „latentní pocit nebezpečí“ není způsoben veřejným podněcováním obav. Během návštěvy Spojeného království Hanning uvedl, že kancléřka Angela Merkelová svým historickým rozhodnutím umožnit prakticky neomezené přistěhovalectví do země ohrozila bezpečnost v Německu. Tím způsobila v Německu i v dalších členských státech Evropské unie „bezpečnostní krizi“. August Hanning řekl:

„Vidíme důsledky tohoto rozhodnutí, pokud jde o veřejné mínění a vnitřní bezpečnost. Problémy zažíváme denně.“

„Máme zločince, podezřelé z terorismu a lidi, kteří používají více identit...“

„Přestože podmínky jsou již v současnosti přísnější, stále máme v Německu 300 000 osob, jejichž identitou si nejsme jisti. A to je obrovské bezpečnostní riziko.“

„Navíc toto rozhodnutí vedlo ke vzestupu pravicového extremismu a ten je také dalším bezpečnostním rizikem...“

Přestože se Němci bojí veřejně mluvit o migrantech, uprchlících a islámu, tak nedávná studie provedená nadací Bertelsmann Stiftung ukázala, že zhruba každý druhý Němec považuje islám za hrozbu. Teorie profesora Wagnera uvedená výše, tedy že nemluvení o určitých otázkách odstraní obavy, je očividně nepravdivá. Podle této studie:

„Celkově asi polovina dotázaných vnímá islám jako hrozbu. Tento podíl je vyšší ve východním Německu (57 %) než v západním Německu (50 %). Tyto závěry zaznamenané na jaře 2019 jsou do značné míry podobné výsledkům předchozích průzkumů Religion Monitor provedených v letech 2013, 2015 a 2017.“

Odbornice na náboženství z nadace Bertelsmann Stiftung Yasemin El-Menouar na webu této organizace uvádí: „Očividně mnoho lidí dnes vnímá islám spíše jako politickou ideologii než jako náboženství, a proto si podle nich islám nezaslouží náboženskou toleranci.“

Autorka je komentátorka, právnička, politická analytička a významná spolupracovnice Gatestone Institute.

Překlad původního textu:Germany: A „Latent Sense of Insecurity“
Překlad: Karel Charvát

Převzato z webu Gatestone Institute



Akční letáky
Akční letáky

Prohlédněte si akční letáky všech obchodů hezky na jednom místě!






 Neviditelný pes
Toto je DENÍK: do sítě jde obvykle nejpozději do 8.00 hod. aktuálního dne. Pokud zaspím, opiji se, zešílím nebo se zastřelím, patřičně na to upozorním - neboť jen v takovém případě vyjde Pes jindy, eventuálně nikdy.
Šéfredaktor Ondřej Neff (nickname Aston), příspěvky laskavě posílejte na adresu redakce Jiřímu Wagnerovi, redaktorovi NP (nickname JAG). Rubriku Zvířetník vede Lika.