NĚMECKO: Hlasování o naší budoucnosti
Volby do zemských sněmů patřily i v Německu vždy k volbám druhého řádu. Ještě nikdy se při volbě zemských parlamentů nerozhodovalo o osudu evropské civilizace, osudu České republiky. Nedávné hlasování ve třech spolkových zemích však lze považovat za referendum o politice kancléřky Merkelové, referendum o řešení migrační krize, referendum o naší budoucnosti.
Ze tří spolkových zemí patří pouze západoněmecké Bádensko-Württembersko k vyspělejší části Německé spolkové republiky (z hlediska HDP na osobu je páté, pohybuje se tedy nad německým průměrem). Oproti tomu Porýní-Falc je z hlediska HDP na osobu desáté a východoněmecké Sasko-Anhaltsko dokonce až čtrnácté (z šestnácti států). Tomu odpovídaly vždy i volební výsledky, podle kterých byla v Sasku-Anhaltsku tradičně druhou nejsilnější stranou postkomunistická strana Die Linke (Levice, do roku 2005 pod názvem PDS), zatímco ve spolkové republice Porýní-Falc od roku 1991 vždy vítězila sociálnědemokratická SPD. Pouze relativně bohaté Bádensko-Württembersko lze považovat za tradiční baštu vládní CDU, která vítězila ve všech zemských volbách od roku 1952 (historicky i s nadpolovičním počtem hlasů).
Jakkoli rozdílné tyto tři spolkové země jsou, ve spolkových volbách v roce 2013 svorně podpořily politiku Angely Merkelové. Její CDU zvítězila v Bádensku-Württembersku se 46 % hlasů (oproti 21 % pro SPD), v Porýní-Falci se 43 % hlasů (oproti SPD s 28 %) a v Sasku-Anhaltsku se 41 % hlasů (druhá strana Die Linke dostala 24 % hlasů). Náskok vládní strany by byl – v normálním světě a za normálních okolností – jen těžko zpochybnitelný. V normálním světě však, i díky politice populární kancléřky, již nějakou dobu nežijeme.
Podle statistik Ministerstva pro integraci přišlo do Bádenska-Württemberska od ledna roku 2015 do února 2016 zhruba 210 000 migrantů. Bádensko-Württembersko je přitom z hlediska počtu obyvatel (10,7 milionů) srovnatelné s Českou republikou. Čtyřmilionové Porýní-Falc přijalo za kalendářní rok 2015 podle oficiálních statistik 53 000 migrantů a zhruba dvoumilionové Sasko-Anhaltsko kolem 41 000 migrantů. Není proto překvapivé, že podle průzkumů zveřejněných německou stanicí ZDF považovali voliči ve všech třech spolkových státech za nejdůležitější otázku letošních voleb právě migrační krizi (téměř 70 % v Bádensku-Württembersku, 60 % v Porýní-Falci a 54 % v Sasku-Anhaltsku). Obdobně není ani překvapivé, že se „supervolební neděle“ stala pro kancléřku Merkelové (a tím i české zastánce Willkommenskultur) nedělí černou.
Lídři CDU se v posledních týdnech netradičně snažili distancovat od dříve milované kancléřky i vládní politiky. Navzdory této strategii CDU ztratila nejen 12 procent hlasů, ale i celou svou tradiční baštu Bádensko Württembersko, kde poprvé v dějinách zemských sněmů zvítězili levicoví Zelení. CDU prohrála i v Porýní-Falci, oproti roku 2011 však na vítěznou SPD neztratila 0,5 %, ale 4,4 %. Jedinou zemí, ve které CDU dokázala zvítězit, je tak nakonec paradoxně levicové Sasko-Anhaltsko. Jedná se ovšem o vítězství kromobyčejně hořké. CDU sice zvítězila s 29,8 % hlasů, nicméně na druhém místě skončila euroskeptická Alternativa pro Německo (AfD) s 24,2 % hlasů. Právě AfD se stala reálným vítězem nedělních voleb, když se umístila třetí s 15 % i v Bádensku-Württembersku (před – také vládní – SPD) a s téměř 13 % v Porýní-Falci.
Německá Alternativa se stala hlasem voličů nespokojených s vládní (nejen proimigrační) politikou. Polovina voličů v Sasku-Anhaltsku označila podle průzkumu pro ZDF vládní imigrační politiku za špatnou. Willkommenskultur si navíc nezískala širší podporu ani v Bádensku-Württembersku, kde s politikou Angely Merkelové není spokojeni 42 % voličů, ani v Sasku-Anhaltsku (37 % nespokojených voličů). Podle stejného průzkumu přetáhla AfD nejvíce voličů právě CDU – v Bádensku-Württembersku dokonce 31 %. Alternativa přitom uspěla za velmi vysoké volební účasti (62–71 %, v průměru o 10 % vyšší než v roce 2011).
Z hlediska České republiky jsou důležitá právě a pouze tato čísla, nikoli podrobné programy a orientace jednotlivých politických stran či jejich koaliční potenciály. Volby do zemských sněmů tří německých států samy o sobě nemohou změnit téměř nic. Významná nebude ani politická síla zvolených zástupců. Významné je však ono Nein!, které Němci kancléřce Merkelové v tomto neoficiálním referendu hlasitě řekli. Zdá se, že německým voličům už napříště nebude stačit pouhé zaříkadlo „Wir schaffen es“. Pro Českou republiku je to od počátku migrační krize první dobrá zpráva.
