Z dálky to občas vypadá tak, že v USA slouží soudy zejména aktivistům a odpůrcům prezidenta Donalda Trumpa. Nyní ale padlo rozhodnutí, které potrestalo dobrovolnice za nezákonnou pomoc migrantům.

V Evropě, konkrétně v Maďarsku, existuje také zákonná úprava, která omezuje pomoc ilegálním migrantům výhradně na státní organizace a zakazuje jednotlivci takovým lidem jakkoliv pomáhat. V USA žijí lidé, kteří nesouhlasí s postupem federální vlády proti ilegální migraci a snaží se migrantům pomáhat.

Soud ve Spojených státech potrestal podmínečným trestem v délce 15 měsíců a pokutou 250 dolarů (5600 Kč) čtveřici žen, která rozdávala vodu a potraviny migrantům překračujícím hranici z Mexika do Arizony v USA. Ženy totiž podle verdiktu bez povolení vstoupily do federálně chráněné přírodní oblasti, uvedla televize ABC News. Incident se stal v oblasti Cabeza Prieta, která je považována za jedinečný americký pouštní ekosystém. Pro vstup mimo veřejné cesty je vyžadováno povolení, část parku je navíc pravidelně uzavírána kvůli vojenským cvičením na přilehlé letecké střelnici. Soud konstatoval, že ženy porušily federální zákon, neboť bez povolení vstoupily do zapovězené zóny a z parku neodvezly všechny věci, které s sebou přivezly. V oblasti totiž zanechaly pro migranty vodu a jídlo v konzervách. Podle citovaného média byla vina dobrovolnic sice uznána, ale „skutečným zločincem je vláda, která na americko-mexické hranici proti migrantům používá smrt k odstrašení.“

Navlas stejný problém je ale v Evropě, respektive EU. Ilegální migranti nasedají dobrovolně do gumových člunů a vydávají se na cestu, kde očekávají záchranu od neziskových organizací (respektive lodí, které jsou jimi do oblasti vysílány). Tyto lodě pak plují do evropských přístavů v závislosti na tom, která země je ochotná ilegální migranty přijmout. Poté, co italská vláda odmítá tyto migranty přijímat, se občas uvolí k přijetí Francie či Španělsko.

Pokud migranti nemají takové štěstí, mohou samozřejmě ztroskotat a zemřít. I v evropském případě tedy existuje „smrt k odstrašení“. Samozřejmě, situaci napomáhá nestabilita v arabských státech, zejména v Libyi, kde o moc nad pobřežím soupeří několik skupin. Prodej „jízdenek“ na gumové čluny je evidentně nezákonný a funkční stát by takové „zvyky“ neměl povolovat či tolerovat. Bohužel, Libye není státem funkčním a zřejmě ještě nějakou dobu nebude.

Obecně vzato, uvedené příklady z USA i Evropy jasně dokumentují, proč je nutné tak zvaný „nezávazný“ pakt o migraci na půdě OSN neustále odmítat. Přistoupit na podmínky paktu, tj. nerozlišovat mezi legálním a ilegálním přistěhovalectvím by pro státy, které k paktu přistoupí, znamenalo jediné. Stanou se snadným cílem aktivistů a jejich právníků a nebude v podstatě možné proti ilegální migraci soudně jakkoliv zasáhnout. Právě i proto, že podle „paktu“ je právo na migraci základním lidským právem.