28.10.2021 | Den vzniku samostatného československého státu


MEXIKO: Odstraň Kolumba, postav ženu

21.9.2021

Mexiko se vyrovnává s minulostí. Radnice v metropoli Mexico City rozhodla o přesunu bronzové sochy slavného mořeplavce

Kolumbus

Kryštof Kolumbus v příštích dnech znovu nabere kurz směr západ a vydá se na cestu. Tentokrát však po souši, zhruba pět kilometrů vzdušnou čarou a zřejmě na korbě náklaďáku. Radnice v mexické metropoli Mexico City v minulých dnech rozhodla o přesunu bronzové sochy slavného mořeplavce z významné třídy Paseo de la Reforma do klidného parku America v lukrativní čtvrti Polanco.

Na místě, odkud Kolumbus shlížel na rozvoj rušné a nejdelší ulice ve městě více než sto let, jej nahradí monument vytvořený na počest domorodých žen v Mexiku. „Dlužíme jim to. Jsme tu díky nim. Patří k historii naší země a naší vlasti,“ vysvětlila Claudia Sheinbaumová, starostka Mexico City a blízká spolupracovnice levicového prezidenta Andrése Manuela Lópeze Obradora. Ten se už před časem omluvil za genocidu na indiánech, které se v 16. století dopustili španělští kolonizátoři. O něco později López Obrador k tomu samému vyzval i španělskou královskou rodinu a papeže Františka za katolickou církev.

Dva pohledy

Podstavec, na němž několikametrová socha námořníka stála od roku 1875, ovšem zeje prázdnotou už od loňského roku. Tehdy radnice přesunula dílo, které nechal vyrobit mexický obchodník žijící v Paříži Antonio Escandón, jenž přijel pouze na slavnostní zahájení v roce 1877, aby se pak vrátil zpět do Francie, kde ve stáří zemřel, do restaurátorské dílny k vyčištění a opravě. Víceméně šalamounsky se tak loni úřady vyhnuly možnému stržení sochy v rámci protestů, které iniciovala smrt George Floyda v severoamerickém Minneapolisu a hnutí Black Live Matter.

Kolumbus2

Bronzový Kolumbus zmizel z podstavce loni 10. října, pouhé dva dny před tím, než si lidé – především na západní polokouli – připomínají den, kdy flotila janovského admirála plujícího pod španělskou vlajkou připlula k břehům Latinské Ameriky. 12. říjen se v Mexiku dříve slavil jako Den Kryštofa Kolumba a objevení Ameriky, později jako Den rasy a před rokem mexický senát stanovil, že se bude nazývat Den plurikulturního národa. Loni se očekávalo, že by Kolumbova socha na předním místě v Mexico City mohla dojít úhony v rámci šířící se očisty od kolonialismu a připomínek útlaku původních obyvatel. První zásahy už se objevily, vrchní podstavec byl postříkán slovy „Vrah Kryštof Kolumbus“. A právě tyto nápisy poskytly úřadům argument pro odstranění památníku jen několik dní před říjnovým svátkem. Jak tehdy uvedl prezident López Obrador, 12. říjen je zkrátka „velmi kontroverzní datum, které samo o sobě probouzí konfliktní myšlenky a vyvolává politické rozbroje“.

Fakt, že radnice našla pro sochu nové místo, je podle starostky znamení, že Mexiko nechce Kryštofa Kolumba vymazat z paměti. „Kolumba samozřejmě uznáváme, ale na věc zkrátka existují dva pohledy,“ bruslila Sheinbaumová na tenkém ledu. Ten evropský pohled podle ní Kolumba spojuje s „objevením Ameriky“, navzdory tomu, že v Mexiku už po staletí působily tamní civilizace. Druhý pohled je, že šlo o Evropana, jenž obě místa spojil, po čemž ale následovalo dobytí země Španěly. Zkrátka že to byl právě on, kdo otevřel dveře lačným kolonizátorům. Kolumbovi se prý v parku America, který mimochodem obtáčí nám známá Masarykova třída, dostane důstojného místa.

Nicméně ani loni to nebylo poprvé, kdy měl Kolumbus namále. Demonstranti sochu poničili už v roce 1992, kdy si svět připomínal 500. výročí vylodění španělské flotily na malém ostrůvku v západním světě. Ostatně tehdy se v Latinské Americe ve velkém otevíralo téma, zda je vůbec co oslavovat a jak se s minulostí vyrovnat.

Že to je stále těžké, ukazují i kontroverze, jež vzbuzuje Kolumbova náhradnice na zmíněné třídě Reforem, nejvýznamnější ulici v mexické metropoli, která díky velkému počtu památníků různých událostí působí trochu jako muzeum pod širým nebem.

Stereotypy o domorodcích

Socha domorodé ženy z vulkanické horniny tezontle, již starostka představila začátkem září, mimochodem v den, kdy Mexiko slaví Den indiánských žen, nese jméno Tlali. Jde o ztvárnění hlavy domorodé ženy inspirované slavnými sochami hlav božstev olmécké kultury. 

Tlali

Poté, co byl představen návrh, který prezident podle mexického tisku schválil slovy „jak bych asi mohl být proti“, objevila se kritika z řad antropologů a vědců. Olmécké hlavy byly vždy mužské, nikoli ženské, připomněli jedni. Další dodali, že název „tlali“ je sice pěkný a v indiánském jazyce náhuatl znamená „země“, ale tento jazyk nemá vůbec nic společného s olméckou kulturou. A především upozorňují na fakt, že sochu vytvořil (a vlivy zmotal) běloch a především muž. Socha z dílny Pedra Reyese jen posiluje stereotypy o domorodcích, prohlásila například antropoložka Yasnaya Aguilarová, která však zároveň v rozhovoru pro mexické W Radio přivítala odstranění „toho strašného Kolumba“.

Mexický esejista a prozaik Carlos Fuentes v jednom z textů k oslavám 500. výročí zmíněného „kontroverzního data“ napsal, že věří, že časem lidé přestanou řešit, „jak byla Amerika objevena, nalezena nebo vymyšlena“, ale že budou přemýšlet nad tím, „jak si ji mají dál představovat“. Po necelých třiceti letech se zdá, že zatím stále řeší hlavně to první.

LN, 16.9.2021








 Neviditelný pes
Toto je DENÍK: do sítě jde obvykle nejpozději do 8.00 hod. aktuálního dne. Pokud zaspím, opiji se, zešílím nebo se zastřelím, patřičně na to upozorním - neboť jen v takovém případě vyjde Pes jindy, eventuálně nikdy.
Šéfredaktor Ondřej Neff (nickname Aston), příspěvky laskavě posílejte na adresu redakce Jiřímu Wagnerovi, redaktorovi NP (nickname JAG). Rubriku Zvířetník vede Lika.