Rusové se o svůj byznys na ostrově nebojí. Kypr pro ně ale přestává být bezpečným útočištěm

Ulice Georgiou v kyperském Limassolu je takové kapesní Rusko. Najdeme tu restaurace, hotely, obchody, půjčovny aut, masážní salony i dámské krejčové, které pochopitelně mluví rusky a své služby už ani v řečtině neinzerují. V Limassolu vychází hned několik ruských týdeníků, vysílá tu stanice Russian Wave, jsou tu ruské školy i kostely. Azbuka tu kouká ze všech nápisů stejně jako tradiční ruské produkty. Což někdy přináší zajímavé paradoxy: v letní výhni se tu prodává nejen ruská zmrzlina, ale i pravé huňaté šuby.

Čistě z obchodního hlediska je to logické. Na středomořském ostrově, který je i přes faktickou okupaci severu Tureckem součástí Evropské unie, našlo svůj nový domov na 50 tisíc Rusů – podnikatelů, finančníků, obchodníků, ale také mafiánů, kteří mají pod palcem kyperské diskotéky. Mezi ruské exulanty na Kypru patří i pracovní síla, která se stará o to, aby nejen v podnikatelském, ale i v běžném životě nemuseli jejich krajané používat jiný než svůj rodný jazyk. A pečuje o více než půl milionu ruských turistů, kteří na ostrov ročně přiletí.

Jedním z Rusů, kteří na Kypru našli svůj nový domov, je i král forexových obchodů Andrej Valjerevič Dašin. Rodák ze starobylé Kazaně původně začínal jako účetní v místní pobočce Mežkombank. To bylo ale před 20 lety a ze studenta ekonomiky na Kazaňské federální univerzitě se stal světák. "V letech 1997 a 1998 byla v Rusku krize, investice se znehodnocovaly doslova přes noc. Nejen nás tehdy napadlo vydělávat na kurzových fluktuacích," vypráví Dašin, pro nějž se Rusko brzy stalo malým rybníčkem.

Vitální rodák z Kazaně je spoluzakladatelem a předsedou představenstva firmy Alpari. Společností registrovanou v Moskvě a Londýně jen za květen proteklo přes 260 miliard dolarů. Pravda, vzhledem k tomu, že jde o spekulace s cizí měnou, fakticky takový balík měl Alpari na účtě jen pár vteřin. Jenže z každého milionu firma loni dokázala vydělat 79 dolarů. A násobilka říká, že vůbec nejde o marný byznys.

Hlavně být vidět

O Alpari se ale Dašin bavit příliš nechce. Je prý už jinde – letos v Limassolu rozjel novou společnost ForexTime (FXTM), za niž už stihl získat titul Skokan roku od britského časopisu World Finance.

"Londýn je srdcem finančního byznysu, ale je hodně drahý. Tady najdu opravdové profesionály s dobrou znalostí angličtiny za rozumné ceny. A i když zaměstnancům platím o pětinu více, než je obvyklý plat na Kypru v naší branži, vyjde mě tu podnikání až třikrát levněji než ve Velké Británii," vypočítává výhody Dašin. V ledově vychlazené kanceláři v Limassolu se teprve vybaluje a na tabuli v zasedací místnosti je rozkreslený první úkol pro zaměstnance: kdo a kdy se postará o umělce, které Dašin dovezl z Ruska. V polovině července, kdy týdeník Euro Dašina zpovídal, chystala jeho společnost dvě představení petrohradského baletu. Lístky se daly vysoutěžit zdarma na Facebooku a kdo by si snad nevšiml masivní reklamy na FXTM, určitě nepřehlédl síť půjčoven kol, kterou v Limassolu Dašin také zaplatil. Co naplat, že jízda na bicyklu po městě, kde nejsou pruhy pro kola a auta běžně sviští i na červenou, zrovna neláká. Hlavní je být vidět.

Dašinův exil v Limassolu, který je někdy posměšně přezdíván Limassolgrad, navazuje na dlouhou tradici – první podnikavci se tu usídlili už před dvěma desítkami let. Tehdy měl přístav, který prožil nadvládu Arabů, Franků, Benátčanů, Osmanů i Britů na 140 tisíc obyvatel. Dnes má obchodní metropole Kypru o sto tisíc lidí více a Rusové tvoří desetinu populace.

Mění se i motivace, proč sem přicházejí. Před 20 lety to byli především podnikavci, kteří rychle zbohatli na rozpadu Sovětského svazu a potřebovali se z Ruska ztratit. Dašin je jiný případ – do Moskvy se často vrací, nedávno tu oslavil své 38. narozeniny.

"Pravidelně jezdím do Ruska na novoroční svátky, ty si bez sněhu představit nedokážu," směje se.

V nepřízni Kremlu rozhodně není. Letos na jaře se stal předsedou dozorčí rady zaměstnaneckých odborů při ruském ministerstvu vnitra. A přeje si, aby si i jeho tři děti vypěstovaly vazbu na Rusko. "Tady na Kypru chodí do soukromé ruské školy. Na univerzitu ať si jdou, kam chtějí, ale nemám rád, když jsou děti vychovávány odmala kosmopolitně a stávají se z nich odrodilci," říká rezolutně ruský magnát.

Z toho důvodu ani on neuvažuje o kyperském občanství – byť by ho vzhledem ke svým milionovým investicím na ostrově mohl získat. Podobně jako zhruba 80 ruských podnikatelů v minulosti.

Peníze v zajetí

Nová firma se Dašinovi slušně rozjíždí, za městem má honosnou vilku a v garáži Bentley. Ani finanční krize, která ostrov zachvátila loni na jaře, se ruského magnáta nijak nedotkla. Zatímco střadatelé, kteří vykazují na účtě do sta tisíc eur, mají dosud omezený výběr z bankomatu na 300 eur denně a transakce na deset tisíc eur měsíčně, majitele tučnějších kont kyperská vláda s Bruselem a Mezinárodním měnovým fondem (MMF) koncem července řádně "oholila".

V Bank of Cyprus přijdou zámožnější klienti o 47,5 procenta svých vkladů. Oficiálně z nich stát udělá akcionáře banky, i když podíly mají mizivou hodnotu a není nikdo, kdo by je kupoval.

Dašin zůstává v klidu. "My jsme vždy chtěli udržet peníze klientů v nejlepších bankách. A ty na Kypru opravdu nikdy nebyly," říká podnikatel. Což ovšem neznamená, že by se ho rozpad bankovního systému a pád ratingu Kypru do kategorie odpadu nijak nedotkly. "Největší ztrátou je špatná pověst Kypru, která ulpívá i na nás. Často musím vysvětlovat, že ve forexové branži tu platí stejně přísná pravidla jako v Londýně a že nejsme firma z pochybného daňového ráje," říká Dašin. Právě náhlá nejistota šířící se od letošního jara, kdy zpráva o srážkové dani na kontech přišla jako blesk z čistého nebe, pověsti Kypru jako klidné gubernie nepřispívá.

"Kypr je v Rusku oblíbený jako přátelský ostrov s teplým klimatem. Má dobré spojení s Ruskem, jsou tam jasně dané zákony a daně a banky spolehlivě přesunují peníze po celém světě," vysvětloval před měsícem na stanici Russia Today ruský vicepremiér Arkadij Dvorkovič. Z vyjmenovaných předností ale zůstává v platnosti jen klima a přímá letecká linka – Aeroflot létá přímo do Larnaky čtyřikrát denně.

Kypřané jsou viditelně nervóznější, protože nezaměstnanost meziročně vyskočila téměř o třetinu na 14 procent. Banky jsou fakticky zablokované: mimochodem dosud platí stop stav na otevírání nových účtů. Pravidla na Kypru se přitom rychle mění. V rámci loni schváleného nouzového zákona vláda vydala již 19. vyhlášku, která omezuje nakládání s kapitálem.

Také daně již nejsou nedotknutelné, což byl v minulosti pádný argument pro založení firmy na ostrově. Letos v dubnu se například zvýšila firemní daň z deseti na 12,5 procenta.

Ne všichni se navíc zařídili tak jako Dašin. Z 20 miliard eur, které v kyperských bankách měli ještě počátkem roku podle statistik Kyperské centrální banky nerezidenti EU, tedy v drtivé většině Rusové, jich sedm miliard zmizelo. Zbytek je dnes fakticky rukojmími zkrachovalých bank, které na doporučení Bruselu vypověděly pojištění vkladů.

Zmrazené investice

Kolik přesně Rusové na kyperské krizi prodělali, není známo. Ve skutečnosti může jít o vyšší částku. Statistika totiž nezahrnuje firmy registrované na Kypru, za nimiž stojí ruští majitelé. Přesná čísla nemá ani Dvorkovič. "Bude to několik miliard. Nikdo to ale nedokáže spočítat, dokud krize nebude u konce," varuje ruský vicepremiér. Podle optimistického scénáře MMF si Kypřané oddychnou až v září 2015.

Nejde jen o ztracené peníze, ale i o další investice. A ty se téměř zastavily. Včetně těch ruských, které dosáhly podle posledních čísel z roku 2011 kumulativně 42 miliard dolarů. Neochota investovat do nejisté budoucnosti je dobře patrná na realitním trhu, který bývá spolehlivým ukazatelem reálných možností země. Zatímco od vstupu Kypru do EU v roce 2004 se hodnota nemovitostí až ztrojnásobila, během druhého čtvrtletí letošního roku se kanceláře meziročně propadly o čtvrtinu a ceny bytů o 13 procent. Rozestavěná torza obytných i kancelářských komplexů stojí téměř všude.

Smutným staveništěm je prozatím i nová limassolská marina za půl miliardy eur, která vzniká jako PPP projekt skupiny řeckokyperských investorů a města Limassolu. Z komplexu stojí několik prvních rezidencí s velkým bazénem, kolem je ale nevzhledná vybetonovaná plocha. I když do projektu mezitím vstoupili Britové a hlásí zájem o luxusní vilky na uměle navršeném ostrově, veřejná část projektu je nejasná. Stejně tak nikdo neví, kdo bude stát na parkovišti pro 750 aut a kde se vezme slibovaných 1500 pracovních míst.

Hýčkaní Číňané

Luxus je nicméně jediným segmentem, který může rychle přinést na Kypr peníze. Nejde jen o Rusy. Kypr masivně láká také bohaté Číňany, kteří si oblíbili zejména rodiště bájné Afrodite, přístav Pafos na jihozápadě země. Skoupili tu na tisíc pozemků – částečně i díky tomu, že Pafos zůstal dosud nedotčený turistikou, kancelářemi i ruskou menšinou.

Číňané mají na Kypru velké plány. Na jaře koupila hongkongská společnost China Glory National Investment golfový resort Ha Potami za cenu 290 milionů eur a celkově tu hodlá proinvestovat až 1,5 miliardy eur. Vyrůst tu má další golfové hřiště, marina, byty i vilové komplexy. Zařídili se podle toho i Kypřané – mnoho realitních kanceláří má své weby také v čínštině a Kyperská univerzita vyjednává s Pekingem o otevření studijního oboru sinologie.

Vilka u moře samozřejmě není tím, co by Číňany přilákalo, a také golf si mohou zahrát i doma. Kypr ale po vzoru Irska, Portugalska nebo Španělska láká na získání průkazu trvalého rezidenta. Stačí na ostrově utratit více než 300 tisíc eur za nemovitost a 30 tisíc eur vložit do některé z kyperských bank minimálně na tři roky. Ministerstvo vnitra pak vystaví žadatelům trvalý pobyt do šesti týdnů, čímž čínští milionáři fakticky získají stejná práva v EU jako třeba Češi. Kyperská vláda od letošního května nabízí ještě o stupeň lepší status – VIP občanství. To je k mání výměnou za investici pěti milionů, případně poloviny této částky rozložené do státních firem a vědy a výzkumu. V každém případě je třeba vlastnit na Kypru nemovitost alespoň za půl milionu eur.

I kyperští politici si nicméně uvědomují, že ani luxusní nemovitosti, ani turistika či prodávání VIP občanství Kypr nespasí. Vyloženou marginálií je pak plán ministerstva zdravotnictví přilákat do země bohaté Araby na kvalitní operace a léčbu za přijatelné ceny. Na tradiční bankovní a finanční služby, které před krizí obhospodařovaly jmění v hodnotě desetkrát vyšší, než bylo HDP ostrova, sázet nelze. Po nuceném odprodeji zahraničních poboček finančních domů a likvidaci Cyprus Popular Bank se číslo sice dostalo na udržitelných 340 procent HDP, bankovní služby ale nefungují a pověst Kypru jako klidné základny pro přesouvání peněz vzala za své.

A tak se čím dál častěji diskutuje o novém oboru, který by dokázal restartovat kyperskou ekonomiku a dát jí dlouhodobou výhodu před konkurencí v regionu. "Kypr má nástroje na to, aby našel řešení pro nový začátek ekonomiky. Právě teď nastala doba pro nové formy ekonomických aktivit," věří George Mintis, viceprezident Kyperského turistického svazu.

Naděje má jméno plyn

Zatím nejnadějnější plán se opírá o přírodní bohatství. Konkrétně o ložiska plynu v Levantské pánvi u jižního pobřeží Kypru, které koncem roku 2011 objevili američtí prospektoři z firmy Noble Energy. Zásoby by mohly nejen výrazně prospět exportu, ale především domácí ekonomice. Kypr má tři elektrárny o instalovaném výkonu 1,6 gigawattu – a všechny tři spalují ropu dováženou tankery.

Vláda plánuje poblíž Limassolu vybudovat tři obří zásobníky a zkapalňovat tu plyn z naleziště pojmenovaného po řecké bohyni Afrodite. Projekt v hodnotě 12 miliard dolarů má zaměstnat na deset tisíc lidí. Ve hře je i rozšíření o dalších pět zásobníků, kde by se do tekutého skupenství převáděl plyn nakoupený v Izraeli a Libanonu. S produkcí zkapalněného plynu (LNG) počítá do roku 2020 i záchranný plán MMF.

Projekt Afrodite je ale ve stadiu pokusných vrtů a souboj o kyperský plyn má příliš mnoho hráčů. Kromě zmíněné houstonské Noble Energy vlastní těžební licenci také izraelské firmy Delek Drilling a Avner Oil and Gas Exploration, do projektu se chtějí zapojit i francouzský Total a italský koncern Eni. Zájem ovšem mají i Turci nebo Rusové, kteří na jaře nabízeli Kypru výhodnou půjčku výměnou za těžařská práva pro Gazprom.

Nakonec dala Nikósie přednost záchraně z Bruselu a Washingtonu. Kdyby kývla na nabídku Moskvy, nemuselo být v ruské gubernii na Kypru možná až takové politické horko, před nímž žádná klimatizace neochrání. Neznamená to ale, že by ruští exulanti toužili jít za lepším. Sám Dašin nezná v okruhu svých přátel nikoho, kdo by zvedl z dobře zaparkovaného byznysu kotvy.

Zachovat klid radí i Alexej Volobojev, majitel zmíněné rozhlasové stanice Russian Wave a oblíbené limassolské restaurace Taras Bulba. "Náznaky bankovní krize tu byly, a kdo rozumí financím, dávno se podle toho zařídil," říká. A vzápětí dodává: "Víte, pro Kypřany je ztráta vkladů velká věc. Pro nás, Rusy, je taková zkušenost celkem normální."

Týdeník EURO 33-34/2013, 12.8.2013