19.3.2024 | Svátek má Josef


KONFLIKT: Koalice (ne)ochotných

24.1.2023

Momentálně jsme v takovém zaujetím vnitřního boje mezi Českem A Českem B, že nám to téměř vytěsnilo z hlav jiné problémy. Aniž bych chtěl snižovat význam úlohy volby prezidenta ČR, je dobré si připomenout, že kvůli tomu se dějiny nezastaví. Podle mne je daleko důležitější otázka, jak bude vyřešena agrese Ruska vůči Ukrajině. Rusko myslelo že jej vyřeší za pár dní či týdnů, což se naštěstí nestalo, ale věc má z hlediska vývoje tendenci stát se „sněhovou koulí“. Ta se valí ze svahu a nabaluje stále další a další části a stává se často začátkem a laviny.
Dnes je jasné, že Rusko a jeho „polo-spojenci“ jako Bělorusko a Írán, nemají mnoho příznivců. Ovšem Rusko samo se svými lidskými, finančními, surovinovými a dalšími zdroji je nepřítel, kterého nelze podceňovat. Takovou chybu udělali v minulosti Švédové, Francouzi i Němci. My bychom je neměli následovat. Západní spojenci Ukrajiny si toto, jak se zdá uvědomují. Ale ne všichni.
V podstatě tak jako při válce Zálivu a dále Iráku vzniká „koalice ochotných “, ale ta rozhodně není jednotná. Jednání o pomoci Ukrajině vedená 19. ledna 2023 na vojenské estonské základně Tapa ukázal rozdělení mezi státy NATO. Spojené státy, Švédsko, Česko, Británie a další sdělily už konkrétním závazky co bude na Ukrajinu dodáno. Ve finančním výhledu se jedná stovky miliardy dolarů, což působí impozantně, ale zdaleka to nedosahuje nákladů, které Západ, a hlavně USA vydaly na válku proti Iráku, tedy cca bilion dolarů (1000 miliard).

Ukazuje se však, že Německo se snaží ze všech sil tuto pomoc Ukrajině zdržovat, blokovat, a i jinak snižovat její význam. Politicko-vojenské hrátky se točí kolem tanku Leopard, kterých má být v Evropě k dispozici asi 3500 a Ukrajina by jich potřebovala něco mezi 150 až 200 kusy. Nemá smysl rozebírat podrobnosti, najdeme je běžně v tisku. Možná se po setkání 50 států v Rammsteinu situace změní, když naprosto neschopná německá ministryně obrany Christine Lambrechtová byla vyhozena a nahrazena Borisem Pistoriusem. Nelze však očekávat žádnou velkou změnu Německa ke konfliktu který se prakticky stal konfliktem NATO + skupina ochotných proti Rusku. Hledají se různé důvody, Němci naznačují že mají problém poslat své zbraně na území Ukrajiny z morálních a ideových důvodů. Základním problémem však bude to, že Německá zelená ideologie a jeho pocit, že se stalo jakýmsi neodvolatelným „mentorem“ méně vyspělých a méně „pokrokových“ států v Evropě, se hroutí. Celý ten systém byl totiž postaven na fundamentu obchodu s Ruskem, odkud odebírali všechny hlavní suroviny, včetně plynu a nafty. Na tom pak byl postaven onen dosti lunatický plán Energiewende a doslova převálcovaly všechny státy EU. Současná krize energetická, ekonomická i politická moc je vedle války výsledkem německé představy o své výlučnosti. Podle mého názoru Německo se stále ještě nevzdalo představy, že energetické problémy Evropy budou tak velké, že například Francie a Španělsko a Itálie, bez ohledu na východní státy EU, vytvoří nějakou vojenskou politickou plichtu a prostě nechají kus Ukrajiny Rusku. Za to, tak jako v posledních 50 letech, budou dostávat ruské suroviny, ty se ziskem prodají anebo zpracují za pomoci „dodavatelů“ například v ČR, Polsku a Slovensku a Maďarsku a opět se s velkým ziskem prodají pod značkou Made in Germany. Což byl po desetiletí zásadní zdroj německého bohatství.
Bude-li u nás prezidentem ten či onen, nakonec se vždy bude hrát podle karet a na stole, který určí ti velcí. To neznamená, že jsme bezvýznamní. To znamená, že si musíme dávat bacha, kdo jakou hru hraje a stále se pamatovat, že se naše země mnoha diktátorům vždycky moc a moc líbila. Mír je moc a moc hezká věc. Jenže jaký. Vestfálský mír z roku 1648 nás na více než 300 let prakticky ničil, Vídeňský kongres po porážce Napoleona v roce 1815 v Čechách pozvedl německý nacionalismus. A po dohodách v Jaltě 1945 jsme na desetiletí měli sice mír, ale také sovětsko-ruskou diktaturu. Takže víc, než kdo bude u nás prezidentem, jde o to, jak dopadne válka na Ukrajině.

Představa jedné i druhé strany podporovatelů kandidátů, že až zvítězí „jejich“ kandidát, bude vše, tak jak si představují, je mylná. Když dnes uhnulo silné Německo a řeklo, tak ať si ti Poláci dodají Ukrajině tanky Leopard, čemuž se urputně bránili od jara, propagandistické řeči kandidátů bude formovat do reality skutečnost.

Sněhová koule příčin a následků války na Ukrajině bohužel nabírá na hmotě a rychlosti.