19.3.2024 | Svátek má Josef


JAPONSKO: Očkování, nikoliv ivermektin!

9.12.2021

Možná jste taky na internetu četli zprávy o tom, jak Japonci přestali očkovat. Místo toho pak schválili ivermektin a s pandemií si už nemusí dělat příliš velké starosti, protože nyní mají jen stovky nakažených.

Zní to sice zajímavě, vůbec ale nebude vůbec vadit, když na takovou zprávu hodně rychle zapomenete. Jedná se totiž o jednu z mnoha dezinformací, které se na nás valí ze všech stran. Zhruba 125milionovému Japonsku se nyní v boji s pandemií skutečně daří velmi dobře. Denní počty nově nakažených oscilují kolem stovky denně. Příčiny japonského úspěchu ale musíme hledat jinde než v užívání antiparazitika určeného především zvířatům.

Z opozdilce očkovacím premiantem

Pojďme ale pěkně popořádku. Země vycházejícího slunce letos v létě čelila na tamní poměry bezprecedentní vlně nakažených i zemřelých. V těch nejhorších dnech bylo v Japonsku zaznamenáno i více než 26 tisíc nových případů nakažených denně. Jednalo se o nebývale vysoký počet. Nicméně je třeba dodat, že v Česku, které má ale zhruba 12krát méně obyvatel než Japonsko, byly v posledních dnech 20tisícové počty nově nakažených na denním pořádku.

Japonsko bylo také v první polovině roku velmi pozadu s očkováním ve srovnání s ostatními rozvinutějšími zeměmi. Pro srovnání: 1. května 2021 mělo Česko plně naočkováno 9,5 % populace. Východoasijská ostrovní velmoc na tom byla ještě hůře. Očkováno zde bylo pouhých 0,8 % lidí. To se ale začalo měnit poté, co byla v létě v Japonsku zahájena masivní očkovací kampaň.

Konec očkování?

A jak někteří přišli na to, že Japonsko přestalo očkovat a začalo masivně podávat ivermektin? Na to je jednoduché vysvětlení. Zdrojem pro vznik nepravdivých informací se staly dvě události z konce srpna. Japonsko totiž opravdu přestalo s očkováním. Jednalo se však jen o očkování vakcínami od společnosti Moderna, protože dodávka 1,63 milionu dávek byla kontaminována.

Vakcinace jako takové však ukončeny nebyly, což už se bohužel často nezmiňuje. Japonsko nejenže nezastavilo očkování, ale naopak dnes patří k nejrychleji a nejvíce očkujícím zemím na světě. Od 1. května 2021 se Japonsko dostalo z pouhých 0,8 % plně očkovaných na 77 % na konci listopadu. Česku nepomohl ani počáteční náskok, protože se za stejnou dobu dostalo z 9,5 % jen na 59,4 %. Zatímco Japonsko se za necelý půlrok stalo z opozdilce očkovacím premiantem, Česko naopak za ostatními vyspělými zeměmi zaostává.

Japonsko a Česko od začátku pandemie

Vývoj v počtu pozitivních případů Japonska a Česka od začátku pandemie. (ourworldindata.com)

Ivermektin možná funguje, ale...

Ani tvrzení, že ivermektin získal schválení pro užití mezi covidovými pacienty v Japonsku a začal se ve velkém užívat, se nezakládá na pravdě. Zpráva se rozšířila poté, co v srpnu Haruo Ozaki, předseda Tokijské lékařské asociace, prohlásil na tiskové konferenci, že látka může covidovým pacientům prospívat s tím, že musí být dále zkoumána. Někteří si to ale nesprávně vykládali jako oficiální podporu této látky. Často totiž nesprávně uváděli Ozakiho jako vládního představitele.

Tokijská lékařská asociace je ale nezávislá organizace spadající pod Japonskou lékařskou komoru. Nejedná se o vládní agenturu a neodráží oficiální stanovisko japonské vlády ani ministerstva zdravotnictví.

Japonský úspěch má více příčin. Zemi vycházejícího slunce se nepochybně podařilo vlnu zastavit mimo jiné i díky masivní očkovací kampani. Svojí roli sehrála i opatření a disciplinovanost obyvatel v Japonsku, kde je navíc hluboce zakořeněný zvyk nosit roušky a dodržovat společenské rozestupy. Další příčinu je ale možné hledat v tom, že mutace delta se prostě sama zničila.

Podle nové a velmi diskutované teorie měla varianta delta nashromáždit příliš mnoho mutací schopných korigovat chyby viru. Za obratem k lepšímu tedy může stát „sebedestruktivní“ vlastnost varianty delta. Mimochodem, studie potvrdila, že ivermektin možná při covidu pomáhá. Háček je v tom, že pouze v zemích, kde jsou lidé zároveň hojně napadeni parazity, což ale rozhodně není případ Japonska.

Převzato z blogu s autorovým souhlasem

Autor je europoslanec za KDU-ČSL, místopředseda Výboru pro zaměstnanost a sociální věci a člen Výboru pro rozpočtovou kontrolu Evropského parlamentu