Izraelský kabinet schválil dne 26. prosince 2021 ambiciozní plán rozvoje Golanských výšin v hodnotě přes 300 milionů dolarů. Iniciativa usiluje o zdvojnásobení počtu obyvatel nejsevernější části země na přibližně 100 000, a to prostřednictvím vybudování nových obcí spolu s modernizací infrastruktury a dopravy.

Ovšem jak se dalo očekávat, mnohá mainstreamová média následně tento krok izraelské vlády vylíčila jako „ránu míru“ a obvinila Izrael ze snahy o upevnění kontroly a okupace Golanských výšin, které zmaří jakýkoliv budoucí pokus o uzavření míru se Sýrií, která si toto území nárokuje a také obvinila Izrael z toho, že se snaží svými investicemi do oblasti zhruba 23 000 nových židovských osadníků.

Je pravdou, že se někdejší načasování rozhodnutí izraelské vlády schválit plán rozvoje Golanských výšin se shoduje s rostoucími machinacemi Islámské republiky v Sýrii, především s úsilím o oživení regionální aliance známé jako „Osa odporu“. Někteří odborníci tvrdí, že Teherán usiluje o posílení vazeb se svými zástupnými teroristickými organizacemi na Středním východě v reakci na nedávné dohody mezi Izraelem a několika arabskými zeměmi o normalizaci vztahů.

V prosinci 2020 bývalý íránský prezident Hasan Rúhání prohlásil, že Teherán a Damašek mají společný cíl zničit Izrael

„Íránská islámská republika bude i nadále podporovat syrskou vládu a lid jako našeho strategického spojence a budeme stát při Sýrii až do jejího konečného vítězství... [potírání] sionistických okupantů a terorismu je společným cílem obou národů.“

Přesto většina světových sdělovacích prostředků zcela dekontextualizuje roli syrské vlády v podněcování násilí na severní hranici Izraele. Od začátku občanské války v Sýrii před více než deseti lety byly Izraelské obranné síly (IDF) nuceny podniknout stovky úderů proti vojenským objektům v reakci na kroky Íránu, který se v zemi snaží vytvořit trvalou oporu, a na snahy o přepravu moderních zbraní teroristickým skupinám, jako je libanonský Hizballáh.

Mnozí analytici si proto odvetná opatření židovského státu vykládají jako dvojí vzkaz: Za prvé, že Izrael nikdy nedovolí Íránu vytvořit na svých hranicích předsunuté základny a za druhé, že Jeruzalém považuje Damašek za odpovědný za usnadnění ambicí Teheránu zničit židovský stát.

Tím, že publicisté kritizují izraelskou politiku ohledně Golanských výšin jako krok, který údajně komplikuje jakýkoli budoucí pokus o uzavření míru se Sýrii, ignorují hlavní katalyzátor pokračující nestability: Íránskou islámskou republiku.

Již bývalý izraelský premiér Naftali Bennett k plánu rozvoje uvedl: „Každý znalý člověk na světě chápe, že je lepší mít izraelské výšiny, které jsou klidné, kvetoucí a zelené, než její alternativa.“ Z tohoto výroku lze rozumně odvodit nejpravděpodobnější alternativu.

V září 2021 vysoká komisařka OSN Michelle Bachelet jasně uvedla, že konflikt v Sýrii zabil více než 350 000 lidí, a zároveň poznamenala, že tento údaj je „podhodnocený oproti skutečnému počtu zabitých“.

Podle šetření Global Public Policy Institute použil režim Bašára Asada chemické zbraně více než 300krát. Celkem bylo ze svých domovů vyhnáno přibližně 12 milionů Syřanů. Jenže tyto podrobnosti se nějak nepodařilo dostat do zpravodajství o tom, jak se Izrael vyrovnává s nepřátelským severním sousedem.

Zpravodajství mediálního mainstramu se míjí účinkem, pokud jde o poskytnutí zásadních souvislostí o současné geopolitické realitě, ale někdy zajde tak daleko, že naznačuje, že plán izraelské vlády na kultivaci Golanských výšin je státem posvěcenou rasovou diskriminací za účelem údajného „zdvojnásobení počtu židovských osadníků“ na tomto území.

Avšak je nutné zmínit důležitou věc, vládním plánem je zvýšit počet všech Izraelců žijících na Golanských výšinách: Židů, křesťanů, muslimů atd. Pro Izraelce, kteří hledají pracovní příležitosti, tato iniciativa vytvoří 2 000 pracovních míst a z Golanských výšin učiní hlavní město Izraele v oblasti obnovitelných zdrojů energie.

Dále je třeba podrobněji popsat, jaké je skutečné demografické složení regionu. V současné době žije na Golanských výšinách přibližně 53 000 lidí: 27 000 Židů, 24 000 Drúzů a asi 2 000 Alavitů (etnická náboženská skupina vycházející ze šíitského islámu).

To, že se světoví žurnalisté zaměřují výhradně na vyhlídku, že se do regionu přestěhují další Židé, je proto velmi znepokojující. Tím fakticky změnily rozhodnutí Jeruzaléma investovat do rozvoje a bezpečnosti svých občanů ve falešný obraz Izraele jako jakéhosi „uchvatitele půdy“.

Ve skutečnosti izraelská vláda dělá to, co mají dělat všechny vlády, tj. zajišťuje blahobyt všech občanů bez ohledu na jejich původ; to je v příkrém rozporu s devatenáctiletým obdobím končícím v roce 1967, kdy po sobě jdoucí syrské režimy neinvestovaly do místní infrastruktury a služeb. Pod izraelskou kontrolou byly vybudovány elektrické a vodovodní sítě, zemědělská zařízení a zdravotnické kliniky.

Pokud jde o právní status Golanských výšin, média je označují za „dobyté“ území. Skutečnost je však složitější. V důsledku syrského útoku na Izrael v šestidenní válce v roce 1967 převzal Izrael kontrolu nad částí Golanských výšin. Izraelsko-syrská dohoda o odtržení z roku 1974 mezi nimi stanovila nárazníkovou zónu a pozorovatelské síly OSN, které dohlížely na její provádění.

Izraelské právo bylo na Golanské výšiny aplikováno Knesetem 14. prosince 1981. V roce 2019 tehdejší americký prezident Donald Trump uznal strategický význam regionu pro židovský stát, když uznal izraelskou svrchovanost na Golanech.

Úkolem sdělovacích prostředků je informovat o faktech příběhu. Lidé na celém světě si zaslouží znát pravdu.