V minulém století se tomu říkalo socialistická revoluce – a dnes je to „touha po sociální spravedlnosti“. Už skoro tři týdny pokračuje protest izraelské střední třídy proti příliš vysokým životním nákladům a cenám bydlení, a i když vláda nabízí nejrůznější návrhy řešení, demonstrace stále sílí a připojují se k nim další a další skupiny obyvatel.

Zatímco před deseti dny pochodovalo Tel Avivem 20 000 lidí, o uplynulém víkendu jich „sociální spravedlnost“ požadovalo 150 000 v celém Izraeli, od Aškelonu na jihu až po Kirjat Šmona u libanonských hranic. Jde o vůbec největší sociální protesty v historii země.

Lidé si stěžují, že přestože tvrdě pracují, sotva pokryjí nejnutnější výdaje na bydlení, jídlo, benzin a výchovu dětí. Rodiče uspořádali vlastní takzvaný „kočárkový pochod“ pod heslem „děti jsou koníček pro bohaté“ na protest proti neúnosným nákladům, především na školky a jesle. K demonstracím „za sociální spravedlnost“ se přidali i učitelé, intelektuálové, spisovatelé, včetně Davida Grosmanna a Amose Oze, akademikové a umělci, izraelští Arabové, gayové, ženské organizace a samozřejmě nemocniční lékaři. Ti už 17 týdnů stávkují za humánnější pracovní podmínky a vyšší platy a předseda lékařské společnosti Leonid Ejdelman drží od minulého pondělí hladovku. V pondělí vyhlásila stávku solidarity většina městských úřadů a demonstranty podpořil i prezident Šimon Peres.

Vláda minulý týden slíbila, že vybuduje 10.000 sociální bytů pro studenty a mladé rodiny, zlevní studentům jízdné a poskytne výhodné pobídky developerům k výstavbě laciných bytů. V neděli odložila zvýšení spotřební daně u benzinu plánované na 1. srpen. Tento krok, který by cenu zvedl na sedm a půl šekelu za litr, tedy na více než 37 korun, bude vládu stát 80 milionů šekelů (400 milionů korun).

Demonstranti to všechno odmítli – požadují celkové řešení, které by ulevilo finančnímu zatížení střední třídy. Vysmáli se i dopisu několika izraelských magnátů, kteří je podpořili a vyzvali vládu, aby situaci středních tříd zlepšila. Magnáti jsou však součástí hněvu demonstrantů – v Izraeli totiž ovládá zhruba 80% klíčových sektorů ekonomiky, včetně stavebnictví, jen 18 nejbohatších rodin. Premiér Binjamin Netanjahu pak navrhl ustavit skupinu ministrů, která s protestujícími povede dialog, a předložil Knesetu návrh zákona o bydlení, který má usnadnit výstavbu nových bytů. Podle demonstrantů však jen usnadní privatizaci státní půdy, a tak hlasitě požadovali jeho stažení.

Do protestů už vstoupila i politika. Pravice obviňuje demonstranty z levicového radikalismu a levici ze snahy využít protestů ke svržení vlády. Demonstranti si zatím dávají pozor, aby se politicky neprofilovali, ale levicoví politici už kolem nich krouží. Protesty podpořila i největší odborová centrála Histadrut a opoziční strana Kadima, kterou Likud viní z politizace demonstrací.

Netanjahuovi, jeho Likudu i ostatním vládním stranám jde o voliče, takže se snaží být vstřícní. Ale jen do určité míry – premiér varuje před neuváženým populismem a ministr financí Juval Štajnic řekl otevřeně, že Izrael svou hospodářskou a fiskální politiku nezmění. Podle něj by splnění požadavků demonstrantů uvrhlo zemi do krize, jakou zažívá Evropa i Spojené státy. Izrael je na tom lépe: nezaměstnanost je na rekordně nízkých 5,7 % a ekonomika roste pětiprocentním tempem – podle demonstrantů na úkor občanů.

Demonstranti už formulují své požadavky. V zásadě chtějí zmírnit nelítostný kapitalismus – kromě jiného požadují státní regulaci cen některého zboží, snížení nepřímých daní, zvýšení minimální mzdy, bezplatné jesle, školky i univerzity, kvalitní zdravotnictví stejné úrovně pro všechny, nový zákon o bydlení, prodloužení mateřské dovolené, dopravu pro děti zdarma, daňové úlevy pro rodiny s dětmi a vyšší platy pro státní zaměstnance. Zvýšení platů a lepší pracovní podmínky požadují také lékaři.

Ministerstvo financí spočítalo, že splnění všech požadavků by stálo 60 miliard šekelů, tedy 300 miliard korun, což je zhruba pětina izraelského státního rozpočtu. A na další dvě a půl miliardy šekelů (12 a půl miliardy korun) by přišlo naplnění požadavků lékařů.

Ještě nedávno byl hlavním problémem izraelské vlády záměr Palestinců požádat OSN o vyhlášení jejich samostatného státu, ale sociální bouře jej zcela zastínily. Střední třída v Izraeli představuje 42 % obyvatel a její protesty už zašly příliš daleko, než aby skončily bez výsledku. Demonstranti tvrdí, že svádí „společensko-ekonomický boj o budoucí povahu Státu Izrael“. K pokračování protestů jsou odhodláni o to víc, že Kneset dnes schválil odmítaný premiérův zákon o bydlení.

Vysíláno na ČRo 6, publikováno na www.rozhlas.cz/cro6