Izraelská odvetná operace za ostřelování z pásma Gazy vstoupila v pondělí do sedmého dne a její konec je zatím v nedohlednu. Izrael je odhodlán uštědřit Hamásu důkladnou lekci a útočí na Gazu s razancí, která neprovázela ani poslední osmidenní válku v listopadu 2012 – jen za prvních 36 hodin letouny bombardovaly více cílů než před dvěma lety za celých osm dní. Jsou jimi členové Hamásu a odpalovacích týmů, jejich soukromé domy, zbrojní sklady a továrny na výrobu střel, řídicí centra, tunely nebo výcvikové tábory. Do pondělního rána jich zasáhly okolo 1400 a zabily nejméně 160 Palestinců, z nichž dvě třetiny tvoří členové Hamásu a Islámského džihádu. Ostatní jsou bohužel civilisté, které se Hamás jako vždy nerozpakuje používat jako lidské štíty a zřizuje zbrojní sklady i odpalovací rampy vedle obytných domů, škol, mešit a nemocnic - anebo přímo v nich.

Izraelská armáda se snaží obětem z řad civilistů maximálně vyhnout. Před každým útokem na civilní objekt telefonicky varuje obyvatele, aby budovu opustili, zatímco Hamás naopak Gazany cynicky vyzývá, aby neuposlechli a zůstali, protože Izrael prý v takovém případě nezaútočí. Některé útoky byly kvůli přítomnosti civilistů skutečně odvolány. Palestinské oběti se Hamásu hodí, neboť zvyšují mezinárodní tlak na zastavení izraelské operace. Odpalovači navíc navzdory obrovskému počtu raket nezpůsobili v Izraeli žádné ztráty na životech, pokud nepočítáme dva infarkty z úleku. Média Hamásu si proto oběti vymýšlejí, a Gazané jsou tak přesvědčeni, že mrtvých Izraelců jsou desítky a tisíce dalších před raketami v hrůze prchají z domovů. BBC si také povšimla, že propalestinští aktivisté opět zveřejňují fotografie údajných „izraelských masakrů v Gaze“, které však pocházejí ze Sýrie nebo Iráku.

Většinu střel likviduje izraelský protiletecký systém Železná klenba, ale hrůzu z raket Izraelci samozřejmě mají. V sobotu Hamás oznámil, že bude večer znovu ostřelovat Tel Aviv, a také to udělal – naštěstí bez následků. Dostřelil už i na Jeruzalém nebo Haifu vzdálenou 150 kilometrů od Tel Avivu, i na Dimonu v Negevské poušti, kde je jaderný reaktor. Na čas muselo omezit provoz také mezinárodní letiště a v pondělí armáda sestřelila u Ašdodu bezpilotní letoun. Od pátku přilétlo do Izraele pět raket také z Libanonu a v neděli jedna ze Sýrie. Žádná střela zatím nezpůsobila vážnější škody – ale jen díky Železné klenbě, bez níž by v Izraeli byla už řada mrtvých. Absence obětí však nemění nic na tom, že životy milionů Izraelců jsou v neustálém ohrožení a lidé se musí zdržovat v blízkosti krytů – když zazní siréna, mají jen 90 vteřin na to, aby do něj doběhli, a na jihu pouze 15 vteřin. Teroristé od začátku konfliktu odpálili na Izrael 950 raket.

Předseda palestinské samosprávy Mahmúd Abbás samozřejmě odsuzuje izraelské útoky a vyzývá k příměří, ale v pátek překvapivě kritizoval i Hamás a vyzval jej, aby s ostřelováním okamžitě a bez podmínek přestal. Palestinský zmocněnec v Radě OSN pro lidská práva Ibrahim Kurejší dokonce odpalování raket na Izrael označil za zločin proti lidskosti.

Hamás si ale klid zbraní nepřeje a podmínky si klade. Na rozdíl od Izraele nepřistoupil ani na dočasné čtyřicetihodinové příměří navržené Egyptem, během něhož by se projednaly detaily příměří trvalého, a odmítl i návrh na částečné uvolnění hranic v Rafáhu a zvýšení množství stavebního materiálu dováženého do Gazy z Izraele. Požaduje po něm, aby zrušil blokádu pásma Gazy a propustil 56 členů Hamásu osvobozených výměnou za Gilada Šalita, které armáda znovu zadržela při pátrání po třech zavražděných studentech. To ale izraelská vláda odmítla.

Je ochotná operaci ukončit, jen když Hamás zastaví ostřelování. Izrael chce zničit všechny jeho základny a co nejvíce raket, i když všechny se mu zlikvidovat nepodaří – podle armády mají teroristé ještě asi 60 % z asi 6000 střel Hamásu a 4000 raket ostatních teroristických skupin. Ve hře je stále i velká pozemní operace, k níž jsou na hranicích připraveny desetitisíce vojáků a záložníků. Námořní komanda už ale první pozemní bitvu svedla v neděli, kdy při likvidaci odpalovacích ramp zabila tři členy Hamásu.

Svrhnout Hamás však Izrael nechce – ze všech teroristických skupin v Gaze paradoxně stále představuje nejpřijatelnější a nejumírněnější formu vlády.